Zámek Buštěhrad (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 13.7.2019

Zámek Buštěhrad

Stručné info

Barokní zámek s klasicistní kaplí pochází z let 1699 - 1705. Mezi lety 1747 až 1754 byla střední část zámku prodloužena. Na návrhu se podílel i slavný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.

Druhá zásadní přestavba, jež dala zámku zhruba současný tvar k jihu otevřené podkovy, se datuje lety 1814 až 1816, kdy přibyla obě křídla, západní a východní. V letech 1832 až 1836 sloužil jako letní sídlo vyhnanému francouzskému králi Karlu X. V roce 1847 se zámek stal součástí rozsáhlého komplexu císařských velkostatků a od té doby zůstal státní.

Po roce 1948 začal výrazněji chátrat, což pokračovalo i po revoluci v roce 1989, kdy vystřídal několik soukromých majitelů, kteří do něj neinvestovali. Od července roku 2003 je zámek znovu ve vlastnictví města Buštěhradu. Jenže pak zámek převzal Středočeský kraj, ale v roce 2012 byl kvůli možné korupci v zadávání opravy zámku zatčen bývalý středočeský hejtman a významný levicový politik David Rath a objekt znovu začal chátrat.

Postupná oprava se rozjela až v roce 2018, kdy byl zámek plně vrácen městu. Sídlí zde například městské informační centrum.

Adresa
Revoluční 900, 27343 Buštěhrad
Kulturní památka
1000159252
Rok stavby
1699
Galerie
Zámek Buštěhrad (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 13.7.2019
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu

(Vzdálenost aktualizujete kliknutím na bod v mapě)


Subjekty

Časová osa

5/2023
S rekonstrukcí východního křídla by se mělo začít už na podzim tohoto roku. V budoucnosti by v něm měla fungovat soukromá škola Heuréka, která bude v objektu jako nájemce. Dle harmonogramu by měly úpravy křídla skončit v roce 2025. Projekt, který vypracovali architekti Petr a Nikol Kouřimští, už získal stavební povolení. Projekt by měl město vyjít přibližně na 59 milionů korun, 40 milionů už získalo z dotačního programu Regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, který je součástí Národního plánu obnovy.[7]
9/2019
Ve střední části zámku by měly vzniknout kanceláře a zasedací místnost. Práce potrvají do roku 2021. Dodavatelskou firmu vybralo město v tendru, náklady dosáhnou téměř pět milionů korun bez DPH. Část nákladů pokryje dotace od Středočeského kraje, o další dotace chce město žádat. Buštěhrad má už i projekt pro opravu zbývající části zámku, východního křídla. V tomto případě se ale jedná o investici v hodnotě desítek milionů korun, proto je podmínkou zahájení prací získání dotace. Město o ni požádalo, ale v aktuální dotační výzvě neuspělo. [6]
2/2019
V zatím neopraveném východním křídle budou pobočka praktické školy, pedagogicko-psychologická poradna i prostory pro místní junáky. Nyní chce město podat žádost o stavební povolení a poté žádat o evropskou dotaci. Celkové náklady by dle odhadů měly činit přibližně 50 milionů korun. Informovala o tom starostka Buštěhradu Daniela Javorčeková (sdružení Společně). [5]
8/2018
Buštěhradský zámek byl před časem kompletně navrácen do majetku města. Prochází postupnou rekonstrukcí. V současné době byla dokončena oprava části sídla, kam se přestěhovalo městské informační centrum. Podařilo se aktuálně opravit barokní část, kde je i kavárna. [4]
9/2017
Část zámku, která dosud patřila kraji, bude na město bezúplatně převedena. Rozhodli o tom středočeští zastupitelé. [3]
5/2017
Chátrající zámek chce od Středočeského kraje převzít město a udělat z něj kulturní centrum. Na opravu budou potřeba desítky milionů korun. Převod zpátky na město musí schválit zastupitelé. Město, kterému patří třetina objektu, už tam investovalo asi 50 milionů korun. Sídlí v něm městský úřad i knihovna. [2]
2012
V březnu 2012 byl vybrán vítěz – společnost Konstruktiva Branko, která měla rekonstrukci zámku provést za 215 milionů korun z evropských dotací. Zvrat nastal 14. května 2012, kdy protikorupční policie zadržela skupinu osmi osob podezřelých z poškození zájmů EU, podplácení, přijetí úplatku a sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky. Zadrženým byl i David Rath. Rozjel se ostře sledovaný soud. 28. května 2012 Středočeský kraj rozhodl o zrušení přibližně 20 plánovaných projektů včetně přestavby Buštěhradského zámku. [1]
2010
V roce 2010 přišel Středočeský kraj s návrhem převzít zámek do svého vlastnictví, provést jeho kompletní rekonstrukci a vytvořit z něj reprezentativní kulturně-společenské sídlo. Krajští opoziční zastupitelé z ODS projekt kritizovali kvůli vysokým provozním nákladům zámku. Vedení kraje v čele s hejtmanem Davidem Rathem vyhlásilo v roce 2011 výběrové řízení. [1]
2003
V roce 2003 získalo zchátralý zámek ve veřejné dražbě od zkrachovalé firmy Petersburg s.r.o. město Buštěhrad za cenu přes dva miliony korun. Poté investovalo téměř 40 milionů korun do rekonstrukce střechy a statického zajištění objektu. [1]
1995
Od firmy Moravia Kontakt Hodonín koupila zámek v roce 1995 firma Petersburg s. r. o., která zde však žádné aktivity nevyvíjela a chátrání pokračovalo. [1]
1992
V roce 1992 zámek zakoupila firma Moravia Kontakt Hodonín. [1]
1989
Koncem 80. let 20. století přešel zámek do majetku Státní knihovny ČSR. [1]
1945
Po roce 1945 se vrátil státu, který jej dále využíval k mnoha účelům a zámek i s parkem postupně chátral. [1]
1938
Během druhé světové války užíval zámek wehrmacht. [1]
1918
V roce 1918 pak jako státní velkostatek přešel do majetku Československé republiky. Budova zámku pak byla využívána jako Okresní sirotčinec, kanceláře státního statku a pivovaru, byty pro jejich zaměstnance, archiv, škola, mateřská škola, knihovna či hudební škola a četnická škola. [1]
1897
Empírová kaple Povýšení svatého Kříže v západním křídle byla ještě roku 1897 rozšířena další přístavbou k jihu. [1]
1847
V roce 1847 se zámek stal součástí rozsáhlého komplexu císařských velkostatků. [1]
1832
Do dějin se zámek zapsal zejména v letech 1832 až 1836, kdy sloužil za letní sídlo vyhnanému francouzskému králi Karlu X. Jako vychovatel zde v této době působil Joachim Barrande. [1]
1814
Druhá zásadní přestavba, jež dala zámku zhruba současný tvar k jihu otevřené podkovy, se datuje lety 1814 až 1816, kdy přibyla obě křídla, západní a východní. [1]
1747
Mezi lety 1747 až 1754 došlo za Klementa Františka Bavorského k první významné přestavbě, v jejímž rámci byla budova prodloužena po obou stranách. Práce prováděl stavitel František Keymel z Prahy podle návrhů Kiliána Ignáce Dientzenhofera (doložen na Buštěhradě 1747–48) a Anselma Luraga (1751–53). [1]
1699
O výstavbu zámku se zasadila nová majitelka panství Anna Marie Františka, princezna Sasko-Lauenburská, hraběnka z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánská. Stavba proběhla v letech 1699 až 1705 a vedl ji pražský stavitel Jindřich Klingenleitner. Zámek byl postaven v místech stávajícího poplužního dvora, východně od polorozbořeného areálu hradu. V této první stavební fázi šlo o centrální část dnešního středního traktu. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

27. 1. 2020
www.facebook.com Ze života kladenského památkáře - zámek Buštěhrad
17. 8. 2016
jirka-suchomel.rajce.idnes.cz jirka-suchomel.rajce.idnes.cz
21. 4. 2014
jirka-suchomel.rajce.idnes.cz jirka-suchomel.rajce.idnes.cz

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.