Zámek Rožmitál pod Třemšínem

Rod Gryspekové z Gryspachu - Vlastník

Část pozemků zámku byla uzavřena oplocením proti vjezdu aut, aby se zamezilo navážení černých skládek. V prostorách prvního patra Gryspekovského paláce bylo nainstalováno osvětlení, okapy na paláci i na věži byly vyčištěny a zdivo u severní brány ošetřeno proti plevelu. V září bylo doplněno zdivo z vnější strany zámku na hospodářském křídle. [1]

V březnu byla odvezena poslední suť z okolí zámku, které bylo částečně zavezeno novou hlínou. Od severozápadní strany je nově oplocenka. Do budoucna by se měla celá pravá strana pozemků uzavřít. [1]

S povolením památkářů byl odstraněn staticky nestabilní a nebezpečný přístavek za zámkem. Našly se a odkryly staré schody do pivovarních sklepů patrně pocházející z doby Floriána Gryspeka a jeho přestavby zámku. Původně nad schody stála stodola, která definitivně spadla kolem roku 2014. Sklepy zřejmě vznikly z původního hradního příkopu. [1]

Se zaštítěním Czech National Trust v roce vznikl spolek Rožmitálský zámek, z. s., který si vzal za cíl zámek zpřístupnit veřejnosti a zapojit do komunitního života. S pomocí dobrovolníků i města byly odstraněny náletové dřeviny a skládky odpadu, provedeny některé nutné opravy a dosazen nový správce. Se souhlasem majitelů byl zámek poprvé otevřen během tradiční Slavnosti královny Johanky. [1]

Vznikl otevřený dopis a petice, který majitelům adresovala občanská iniciativa za záchranu rožmitálského zámku. Dopis vyjádřoval obavy a smutek z neutěšeného stavu chátrajícího zámku, ale i nabídku pomoci s jeho záchranou. Tuto iniciativu podpořila organizace za záchranu památek Czech National Trust. [1]

Působení Rodericka Marshalla ve Rwandě neslavně skončilo. [1]

Dne 23. října se zřítila část střechy v nejstarší části zámku, pozdějším pivovaru. Následujícího roku udělil Městský úřad v Příbrami Marshallovi pokutu 800 tisíc Kč, proti níž se odvolal. Středočeský krajský úřad ji ale potvrdil a Marshall zaplatil. [1]

Dne 9. června se zřítila střecha a stropy stodoly u zámku. Ruinu nechalo město kvůli bezpečnosti strhnout. [1]

Od 2. listopadu je jednatelkou Trinity Coop Zuzana Mruškovičová. [1]

Arcibiskupství pražské převedlo svůj podíl na společnost Spalena Company, s. r. o., jejíž majitelkou je Zuzana Mruškovičová, která již dříve spolupracovala s Marshallem při jeho podnikání ve Rwandě. [1]

Všechny práce ustaly a s majiteli bylo obtížné komunikovat. Marshall odletěl do Rwandy, kde investoval do těžby nerostných surovin. Stav zámku se bez zájmu majitelů výrazně zhoršuje. [1]

Po jednání s představiteli města Rožmitál bylo odsouhlaseno převedení zámku do majetku Arcibiskupství pražského, které zámek převedlo na nově vzniklou společnost Trinity Coop, jejíž většinový podíl (80 %) získal Roderick Marshall a menšinový podíl (20 %) zůstal Arcibiskupství pražskému. Rožmitál si ponechal právo hospodařit na pozemcích zámecké zahrady. Nový investor pokračoval na zámku ve statickém zajištění a dokončil rekonstrukci domku správce. [1]

Po politických změnách se zámek – nemovitá kulturní památka – stal majetkem Rožmitálu. Město pokračovalo s finanční podporou ministerstva kultury v opravách, ale nedostávalo se financí. Nebyla jasná otázka vlastnictví zámku, jednalo se s Arcibiskupstvím pražským o převedení zámku zpět do jeho vlastnictví. To nemělo na opravy zdroje, takže odmítlo zámek převzít. Později se mezi Rožmitálem a Arcibiskupstvím pražským jednalo o převodu Panského domu na náměstí výměnou za Společenské centrum, při této příležitosti i o převodu zámku, na nějž tentokrát arcibiskupství přistoupilo, neboť mělo možného investora – Rodericka Marshalla z USA, s nímž arcibiskupství v minulosti spolupracovalo. [1]

Československé státní lesy využívaly zámek do 70. let, kdy přešel do správy Místního národního výboru v Rožmitále. [1]

Po znárodnění byly v zámku zřízeny byty pro zaměstnance lesního závodu a kanceláře. [1]

Za 2. světové války byli v zámku ubytováni vojáci wehrmachtu. Zámek již počtvrté zachvátil požár poté, co chytl zazděný trám v komíně. Tehdy vyhořelo celé druhé patro Gryspekovského paláce. Zámek pak opravovali až do léta následujícího roku. Při té příležitosti byl obnoven ochoz na věži a branka pro pěší vedle hlavní brány, kterou zazdili po požáru v roce 1724. Na konci války zde byli vězněni němečtí vojáci a konfidenti gestapa. [1]

Počátkem 20. století opravilo arcibiskupství střechy a fasády, nechalo zavést vodovod a zastřešit ochoz na věži. [1]

Stavební ředitel arcibiskupských panství zhodnotil stav zámku jako velmi špatný a zanedbaný, neboť opravy nebyly dostatečné. Historik August Sedláček, který jej navštívil na konci 19. století, konstatoval, že na zámku kromě kaple není nic zajímavého. [1]

Třetí požár zasáhl zámek 27. října tak, že se rozšířil z několika hořících stodol. [1]

Arcibiskup Vilém Florentin kníže Salm nechal v době svého působení (1793–1810) vybudovat z původní bažiny zámeckou zahradu. [1]

Arcibiskup Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu nechal zámek opravit. Věž byla snížena o jedno patro. [1]

Zámek znovu vyhořel. [1]

Zámek vyhořel, Arnošt z Harrachu ho nechal opravit. Arcibiskupům však sloužil pouze jako letní sídlo. [1]

Zámek dostal od krále darem pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch hrabě z Harrachu s nařízením, aby obracel na katolickou víru zpupné obyvatele rožmitálského panství, ač arcibiskup sám násilnou rekatolizaci neschvaloval. Za vlády Gryspeků v Rožmitále působili nekatoličtí faráři, a proto nebyla rekatolizace příliš úspěšná. V roce 1627 přijel do Rožmitálu císařský komisař pro reformaci Jan Přibík Jeníšek, který s jezuity a vojskem zadržoval osoby, jež pak obraceli na katolickou víru v zámeckém žaláři. Mnozí však před nimi utíkali do lesů. [1]

Gryspekové zámek zvelebovali do roku 1622, kdy byl za účast v protihabsburském povstání zkonfiskován císařem Ferdinandem II. [1]

Po Floriánovi zdědil zámek syn Jan Jiří, v roce 1612 ve věku 15 let ho přebírá vnuk Florián. [1]

Po smrti Zdeňka Lva z Rožmitálu v roce 1535 postupně jeho synové zadlužené panství rozprodali a rod Lvů se uchýlil na Moravu. O patnáct let později vykoupil hrad a Rožmitálsko od různých věřitelů Florián Gryspek z Gryspachu a stal se zde jediným pánem. Hrad nechal velkoryse přestavět na renesanční zámek a přistavěl Gryspekovský palác. Tehdy byly součástí zámku chmelnice, kaple, kašna, pekárna, pivovar, sladovna, sýpky a zahrada. [1]

Panství bylo spojeno za Zdeňka Lva z Rožmitálu. [1]

Král Zikmund zastavil církevní část panství Janovi a Václavovi Zmrzlíkům ze Svojšína. Druhá polovina stále patřila pánům z Rožmitálu. [1]

Pánům z Rožmitálu patřil hrad do roku 1347, kdy zde sídlili bratři Oldřich a Sezema. V té době daroval svou polovinu hradu a panství pražskému arcibiskupství, to je spravovalo prostřednictvím dosazovaných purkrabí. Rozdělení vlastnictví později vyvolalo neshody mezi Sezemovým bratrem Zdeňkem a arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. [1]

Na místě dnešního zámku postavil v letech 1250–1265 syn Budislava z Březnice Oldřich hrad, podle nějž se on i jeho potomci nazývali z Rožmitálu. [1]