SANOPZ
V roce 1921 se zde začal stavět ústav Františka Bakuleho "pro výchovu životem a prací", který měl sloužit tělesně postiženým lidem. Přestože finančně pomohl i prezident Masaryk, stavba v témže roce uvázla. Poslanec Vojta Beneš inicioval pomocnou sbírku na dokončení. Vznikl Pomocný sbor pro dostavění Bakulova výchovného ústavu. Akce se zúčastnili Max Brod, E. F. Burian, Josef Čapek, Viktor Dyk a další. Dělníci pak stavbu zdarma dokončili. Kolaudovalo se až v červenci 1932. V roce 1933 Bakule nabídl svůj ústav Zemskému ústavu pro léčbu a výchovu mrzáků, tedy ústavu Jedličkovu. Od února 1955 zde bylo Státní sanatorium pro komunistické prominenty.
Po revoluci areál připadl Městské části Praha 5. V roce 2004 prosadil tehdejší starosta Milan Jančík prodej areálu o rozloze více než 4 000 m2 za 45 milionů korun (původní odhad 67 mil. Kč). Prodej tehdy vyvolal řadu protestů. Vlastník od té doby nechával areál chátrat, občané údajně pozorovali na střeše i chlapy s krumpáči, jak rozbíjejí střešní tašky, aby stavba chátrala ještě rychleji. Francouzi zde chtěli také umístit pamětní desku Františku Bakulemu, prvnímu řediteli Jedličkova ústavu, když ale viděli stav budovy, tak od úmyslu odstoupili. Podle zpráv z roku 2020 má v areálu vzniknout nový projekt s byty, lékárnou, kavárnou nebo s novým zdravotnickým a rehabilitačním zařízením.