Zámek Ohrazenice

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

2023

Byla opravena střecha a také položena základová deska pro nové hospodářské křídlo, ze kterého v minulosti zbyly pouze části obvodových zdí. Probíhá také kompletní rekonstrukce interiérů. [5]

2020

Byla opravena jedna z čelních nosných zdí. Zámek byl v minulosti dodatečně podsklepen, bohužel v této části byla zeď sklepa o kousek dále oproti nosné zdi zámku. Proto se tato zeď (i v důsledku zanedbané údržby) začala propadat do sklepa. Nyní je tato část již zachráněna. [5]

2019

Zámek byl v roce 2019 zařazen do programu PZAD (program záchrany architektonického dědictví), který vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR. Záměr obnovy a rekonstrukce se týká v budoucnosti také původní zahrady a barokní stodoly. Areál zámku je na plánu i ke kulturnímu využití pro veřejnost. [5]

3/2018

Zámeček má nového majitele, který se pustil do kompletní rekonstrukce. Projekt a autorský dozor provádí společnost ARPEMA s.r.o., jejíž majitel, Ing. arch. Petr Malinský má za sebou více než 30 let úspěšné práce v oboru architektury, projektování a realizace staveb včetně jedinečného znalectví v oboru starého evropského umění. [4]

9/2017

Zámeček je na prodej. [2]

1989

Zámek zůstal prázdný a postupem času se dostal do havarijního stavu. [2]

1975

Přibližně v tomto roce prodala zámek rodina Petrů rodině Hanušových. Pan Hanuš brzy umřel a paní Hanušová zůstala na zámek sama. Syn na správu majetku nebyl, spíše byl hodně duchovně zaměřený. [2]

5/1941

Od začátku května bydleli 6 týdnů na zámku říšští důstojníci a jejich sluhové vojáci. [2]

4/1939

27.dubna se provdala Apolenka Petrů, jediná dcera Ladislava a Antonie, za Bohumila Dvořáka ze Sezimova Ústí, nar. 29.září 1908, úředníka ředitelství drah v Praze. [2]

9/1938

V září tohoto roku bydleli na zámku vystěhovalci (16 lidí) od Kaplice, byli tu asi 4 dni. [2]

2/1936

16. února zesnula na zámku Anna Novotná v požehnaném věku 91 let. Byla tetou Ladislava Petrů a na zámku spolu s majiteli žila 13 let. Anna byla vdovou po hosp. kontroloru na panství Tučapy. Na zámku žila se svým synem Vilémem, zahradníkem, který ji o několik let dříve předešel na věčnost. Oba jsou pohřbeni na zdejším hřbitově vedle hrobů ostatních majitelů zámku. [2]

7/1935

16.července kulový blesk zdemoloval střechu a stropy zámku, na střechu byly po této události instalovány hromosvody. [2]

11/1921

23. listopadu zesnul na zámku František Petrů ve věku 78 let. [2]

10/1918

28.října se po svatbě stávají novými majiteli Ladislav Petrů (nar. 14.6.1880 v Táboře, syn Františka a Marie) a Antonie z Peczlinovských. Majitelé mají jedinou dcerušku Apolenku, za účelem jejího vzdělání měli byt v Táboře a statek pronajali nejprve nájemci Vojtěchu Boháčovi, pak Josefu Šanderovi a konečně Antonínu Tučkovi. Ani s jedním nejsou spokojeni - špatně hospodařili a neplatili. Po mnohých soudech s nimi pronajali majitelé pozemky drobným zemědělcům. Šindelová stodola byla upravena na taškovou krytinu a na střechu zámku byla dána krytina ze silných, moderních tašek. [2]

8/1918

2.srpna zesnula na zámku Marie Petrů ve věku 73 let. [2]

1910

František Petrů k zámku přikoupil 40 měr pozemků, čp. 16 v Chýnově s pozemky po svých rodičích a cihelnu od manželů Holubových v Pohnánci s čp. 21 a 22. Za těchto majitelů byla ve velikém pokoji pletárna, v malém nad průjezdem bylo skladiště a byt správcové. Rodina Františka byla početná, měl celkem devět dětí, většina ale bohužel zemřela v dětském věku. Dcera Albína se provdala do Prahy za úřed. min. financí Koliše. Syn Viktor byl inženýrem agronomie, zemřel v Praze ve věku 48 let. [2]

2/1896

Zámek koupil 24.února František Petrů od Jana a Marie Forsterových za 12tis. zlatých. Výměra pozemků byla 81 měr. Rodina Petrů se stala čtvrtými majiteli zámku. František Petrů byl členem sboru profesorů hospodářské školy v Táboře. Byl synem Václava Petrů, měšťana a majitele čp. 16 v Chýnově, mistra tkalcovského a starší cechu tkalcovského. Jeho choť byla pí. Marie, rozená Novotná, narozena byla na "Bradačce" u Chotovin, dcerou byla fořta v Zástavech u Měšica a administrátora panství hraběnky z Hrubé Skály. [2]

8/1887

30.srpna na zámku zesnula Josefa Forsterová, její choť František Forster zesnul na zámku roku 1895. [2]

2/1879

4.února se oženil Jan Forster, syn Františka a Josefy, s Marií, roz. Feierovou z Dublovic. K zámku přikoupili asi 41 měr polí. Josef Forster zesnul ve věku 56 let v Praze. Měli početnou rodinu, jeden z jejich dětí byl Vilém Forster, univerzitní profesor, chemik (zemřel náhle při pokusech v laboratoři otravou) Ve velkém pokoji v 1.patře byla za těchto majitelů jedna učebna školní. Pole a louky užíval coby nájemce p. Antonín Melichar, který bydlel s rodinou v přízemí. [2]

9/1857

4.září se oženil František Forster s Marií Josefou, sestrou paní Vačlenové. Tento František Forster, r.1823 narozený, syn Františka Forstera z Tábora a jeho manželky Rozalie, s Marií Josefou, narozenou 1818, koupili od své ovdovělé švagrové Vačlenové zámek Ohrazenici za 6tis. zl. Rodina Forsterových byla třetími majiteli Ohrazenice. [2]

4/1854

23.dubna se provdala vdova po Janu ze Schindlerů za Josefa Vačlenu, c.k. berního v Milevsku. Měli u sebe schovanku, neteř Betynku Forsterovou. Josef postavil na dvoře kolnu. Rodina Vačlenů byla druhými majiteli Ohrazenice. [2]

5/1852

23. května v čp. 130 zesnul ve věku 86ti let Jan se Schindlerů. Majitelé zámku z rodiny Schindlerů byli téměř všichni pohřbívání do hrobu na horském hřbitově s pískovcovým náhrobkem ve tvaru jehlanu, opatřeným deskou a hornickým odznakem na vrcholku, tento typický pomník nechal zhotovit Jan ze Schindlerů svým rodičům Janu rytíři ze Schindlerů a Josefě. [2]

1840

Na zámku Ohrazenice se oženil Jan ze Schindlerů, syn Jana rytíře ze Schindlerů a Josefy. [2]

3/1826

5.března zesnula ve věku 79 let Josefa ze Schindlerů, vdova po Janu rytíři ze Schindlerů, rozená ze Schnellů. [2]

7/1821

18. července zesnul v čp.1 Jan rytíř ze Schindlerů ve věku 78let, stavitel zámku. [2]

1778

Zámek Ohrazenici nechal zbudovat Jan rytíř ze Schindlerů. Ten pocházel z místní rodiny důlních správců, kteří žili ve zdejším zámku čp. 1. Ratibořské Hory vznikly ve 13. století, kdy se tu začalo dolovat stříbro. Název Ohrazenice získal zámek podle toho, že byl ohrazen vysokou zdí. Panské sídlo mělo deset místností, tři komory, parkovitě upravenou zahradu se dvěma besídkami a cestičkami. [2]

Radomír Kočí ; Prázdné domy - Zámky a vily v Čechách ; ISBN: 978802713191, str. 32 [2]

20. 9. 2011

Honosná Ohraženice se řítí k zemi

26. 1. 2017

www.flickr.com Awx CZ

www.facebook.com Zámeček - cca rok 2017

1. 1. 2024

1.1.2024

www.radomirkoci.cz

radomirkoci.cz [1]

www.hrady.cz

hrady.cz [3]