Praga Vysočany

Adresa

Kolbenova 40, 190 00 Praha 9

Rok stavby

1942

Galerie

Krátký návod k webu

✅ Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info

Historie Pragovky sahá až do roku 1907, kdy První českomoravská továrna na stroje (Českomoravská) a firma František Ringhoffer podepsaly smlouvu o založení Pražské továrny na automobily. V celé Praze byste tehdy počet automobilů spočítali na prstech obou rukou. Do konce roku 1907 nicméně zvládla Pražská továrna na automobily vyrobit první vůz podle licence Isotta-Fraschini a v následujícím roce jich přidala dalších pět. To už ale továrna fungovala bez Ringhoffera, který kvůli rozporům o další směřování z podniku vystoupil. Českomoravská se stala jediným vlastníkem automobilky.

Původně Pragovka sídlila v Libni, vedle dnešní O2 arény. Za německé okupace společnost Junkers zřídila v letech 1942–1943 zde ve Vysočanech pobočku pro výrobu motorů a vystavila první výrobní haly. Po osvobození Prahy továrnu zabrala sovětská armáda a vyklizené budovy předala automobilce Praga, která sem ze svého libeňského závodu, silně poškozeného bombardováním, nastěhovala nejprve opravy a pak i montáž nákladních automobilů. Roku 1953 se ve vysočanském závodě Praga začaly vyvíjet a vyrábět slavné terénní nákladní automobily typu V3S (Vejtřasky).

Po roce 1989 se podnik stal akciovou společností a začal opět vyrábět automobily a později také motocykly. Roku 1992 získala Praga majoritní podíl v čáslavské firmě OASA (bývalé ČSAO), zabývající se výrobou a opravami autobusů. Vzhledem k velké konkurenci se však Pragovka již na trhu výrazněji neprosadila a v roce 2004 ukončila výrobu. Od té doby vysočanský areál chátral. Areál prochází přeměnou, podle studie magistrátu a plánu investorů by zde měla vzniknout nová čtvrť.

Značku Praga v roce 2006 od konkurzního správce společnosti Praga Čáslav koupila britská společnost International Truck Alliance s úmyslem od roku 2007 vyrábět nákladní vozy se jménem Praga v polském Lublině. Nynější vlastník firma Praga-Export s.r.o., v čele s Petrem Ptáčkem, obnovila výrobu silničních supersportů a zabývá se automobilovým závoděním.

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2022

S bývalou vysočanskou továrnou to dlouho vypadalo bledě a areál se rozpadal. Ještě za předchozí pražské primátorky Adriany Krnáčové vznikl plán vytvořit z chátrajícího areálu novou čtvrť a Art District. Plán se začal skutečně realizovat a na místě vznikla řada prostor pro umění či setkávání. Areál navíc neustále prochází rozvojem a Pragovka se pomalu jistě stává jednou z největších kreativních čtvrtí v Praze. Aktuálně se rekonstruuje jedna z budov, která by po dokončení měla přinést více než 27 000 m2 s galeriemi a ateliéry, prostory pro kulturní a sportovní akce nebo obchodní jednotky, kavárny a restaurace. [5]

4/2018

Areál firmy Praga prochází přeměnou, podle studie magistrátu a plánu investorů by zde měla vzniknout nová čtvrť. [3]

2005

Budovy se dochovaly beze změn, hala č. 19 je od roku 2005 je památkově chráněna. Hala je významnou památkou industriální architektury pocházející ze 40. let 20. století, zajímavá je technickým konstrukčním řešením zastřešení a osvětlení. Je také důležitým dokladem vývoje průmyslového území Vysočan, stejně jako stopou historických událostí 40. let 20. století. [4]

2004

Vzhledem k velké konkurenci se však Pragovka již na trhu výrazněji neprosadila a v roce 2004 ukončila výrobu. [2] Práva k užívání značky Praga později od konkurzního správce společnosti Praga Čáslav koupila britská společnost International Truck Alliance a přesunula výrobu do Polska. [7]

1992

Roku 1992 získala Praga majoritní podíl v čáslavské firmě OASA (bývalé ČSAO), zabývající se výrobou a opravami autobusů. [6]

1989

Po roce 1989 se podnik stal akciovou společností a začal opět vyrábět automobily a později také motocykly. [2]

1964

Po roce 1964 se továrna specializovala na výrobu a opravy převodovek. [1]

1953

Roku 1953 se ve vysočanském závodě Praga začaly vyvíjet slavné terénní nákladní automobily typu V3S, uvedené na trh o dva roky později. [1]

1948

Továrna Praga byla znárodněna a tím jakoby postupně zmizel její prvorepublikový švih a dravost, která slavnou značku poháněla. Na původní šedové sály východně navázala železobetonová trojlodní převýšená hala na půdoryse 60 × 65 metrů (parc. č. 1976/2), označená později číslem 18, v níž od září 1948 pracovala nová lisovna karosérií. [1]

1948

Hala č. 19 byla postavena roku 1948 podle projektu Pražské stavební a betonářské společnosti (1947). Systém zastřešení „Dywidag Schalensheddach“ vyvíjel 1932 konstruktér Hubert Rüsch (1904-1979) od počátku třicátých let. Do Čech se tato skořepinová konstrukce dostala během německé okupace. [3]

1945

Po osvobození Prahy továrnu zabrala sovětská armáda a vyklizené budovy předala automobilce Praga, která sem ze svého libeňského závodu, silně poškozeného bombardováním, nastěhovala montáž nákladních automobilů typu RN a RND a záhy přistoupila k jejich rozšíření. [1]

1942

Akciová společnosti Junkers Flugzeug- und Motorenwerke zřídila v letech 1942–1943 ve Vysočanech pobočku pro výrobu motorů (Motorenbau- Zweigwerk Prag). Vystavěla zde dva rozsáhlé šedové sály, zastřešené ocelovou příhradovou konstrukcí na železobetonových sloupech (70 × 100 a 180 m, na parcelách 1114 a 1115, později označované jako haly 11 a 12), a podél Poštovské ulice budovu kalírny (na parc. 1143, později č. 9). Získala, pro výrobní účely upravila a o patro nastavěla také vedlejší skladiště Ministerstva pošt a telegrafů, postavené na půdorysu písmene E. [1]