Hájenka Kolčava

Kdy hájenka vznikla není známo, na stabilním katastru z roku 1824 už ji ale nalezneme a to pod číslem 8 (později došlo k přečíslení). V roce 1895 působil na Kolčavě jako hajný Karel Velík, který zde působil 32 let, později byl přeložen do Toku u Drásova. Na místo hajného Velíka nastoupil hajný Alois Zizler, syn lesního hajného "Na Pelechu" u Stěžova. Hajný Zizler byl na udání za poslech cizího rozhlasu zatčen a zemřel v koncentračním táboře Dachau. Do hájovny Kolčava poté přišel hajný Robert Kopidlanský. Kopidlanští měli 3 dcery a syna. Hajný objížděl vesnici Solenice, Dolní Lišnice a Větrov na motorce a oznamoval v květnu 1945 konec války. Hájenka byla ještě v roce 1954 bez vodovodu a elektřiny, kolem domu byla zahrada s ovocnými stromy, na zahradě včelín, sušárna na ovoce. Pro husy a kachny tu byl malý rybníček, ve větším rybníčku byly ryby. Kůlna sloužila jako seník i místo pro uložení stromků k výsadbě v lese. Kolem chalupy vedla stará cesta od Bohostic do Dolní Líšnice a k Vltavě. Při výstavbě vodní nádrže Orlík v roce 1954 byla nahrazena silnicí. Vdovec hajný žil na Kolčavě s dětmi, po léta sám. Dožil se 79 let. Zemřel 19.5.1977. Roberta Kopidlanského si pamětníci pamatují jako svérázného člověka. Své povolání hajného nezapřel do konce života. Chodil v rajtách a v zeleném saku, na nohou vysoké kožené nebo gumové holínky. Nikdy nechyběl myslivecký klobouk s odznáčky, sojčími pírky a štětkou. V koutku úst mu stále visela krátká dýmka, nebo z ní labužnicky bafal. Robert Kopidlanský byl posledním hajným na Kolčavě. Po revoluci se vlastníkem hájenky a okolních pozemků stal majitel nedalekého zámku Smolotely. Hájenka zůstávala dlouhodobě neobývaná a chátrala. V roce 2022 má na katastru nemovitostí jiného vlastníka a probíhá příprava na kompletní rekonstrukci. Zatím proběhlo základní zajištění střechy.