Jelení boudy

Enklávy bud na pravém i levém břehu Černého potoka oddělené úzkým pruhem lesa nesly až do roku 1945 jméno Leierovy Boudy (Leierbauden). Rozkládají se asi tři kilometry vzdušnou čarou od centra Špindlerova Mlýna na samém úpatí Malého Šišáku. Běžně tradovaná, přijímaná a docela romantická verze názvu bud je teorie související s německým slovem kolovrátek, flašinet – Leierkasten. Měl ho vlastnit jeden z prvních osadníků, který žil v primitivní budce, a hrou na flašinet prý obveseloval za malý obolus poutníky procházející celní cestou na česko-slezské pomezí. Český název Jelení Boudy je odvozen od tradice pozorování a poslechu jelenů v říji podzimními hosty.

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

8/2019

Boudy zůstávají bez využití. Jsou napojené na elektřinu a střežené. Zub času se na nich zatím výrazně nepodepisuje. Na katastru nemovitostí je jiná vlastnící společnost - EUC Real Estate a.s. za kterou stojí Jan Blaško, , jenž dříve třináct let působil ve vedení skupiny PPF Petra Kellnera.

2017

Boudy nejsou využívané, okolní pozemky vlastní Státní pozemkový úřad. Majitelem bud je společnost Jelení boudy k.s.

2012

Majitelem již chátrajících a nevyužívaných Jeleních bud je nejbohatší Čech Petr Kellner. Dal za ně jedenáct až dvanáct milionů. Nekoupil je ale přímo, připadly mu jako zástava, když mu nezaplatil jeden z dlužníků. [1]

1945

V poválečném období došlo k přejmenování bud a postupnému obnovení turistického ruchu a rekreace. Výraznou osobností mezi zdejšími národními správci byl Josef Klapka, který byl nejen hoteliérem tří turisticky nejvýznamnějších objektů, ale dokázal tu i zemědělsky hospodařit do poloviny 50. let. Potom se hotel stal majetkem podniku Restaurace a jídelny a poté Krkonošských hotelů. Úroveň hospodaření ve 2. polovině 20. století byla velmi proměnlivá, závislá na schopnostech a zájmu střídajících se vedoucích pracovníků. [2]

1938

V nejistých předválečných časech i v době po skončení 2. světové války tu sídlila jednotka československé armády, která se starala o bezpečnost hranic. [2]

1925

Roku 1925 Restauraci Leierovy Boudy zdědil Josef Spindler. Přistavěl k ní tak zvanou Skibaude, tedy Lyžarskou boudu. Její provoz však nebyl nikterak rentabilní. Více se na enklávě podnikatelsky dařilo Adelheid Hollmannové a jejímu synovi Georgovi, kteří zde vlastnili až do konce 2. světové války tři objekty včetně Lyžařské boudy, kterou od Josefa Spindlera odkoupili. [2]

1921

Možnost obživy na obou enklávách se výrazně zlepšila po dobudování silnice ze Špindlerova Mlýna na hraniční hřeben ke Špindlerově boudě roku 1921 a zavedení nové autobusové linky se zastávkou nad Jeleními Boudami. [2]

1917

Roku 1917 zasáhl Restauraci Leierovy Boudy blesk, při následném požáru byla budova takřka zničena. Hollmann, který v té době investoval do úprav a zvětšení nedaleké boudy u Bílého Labe, neměl dostatek peněžních prostředků na okamžitou úplnou obnovu a opravil ji provizorně. Přesto zůstala dominantou celé enklávy. [2]

1910

Na začátku předminulého století zde stálo sedm bud, v roce 1910 jich už bylo deset. Počet obyvatel dosáhl sedmdesátky. Zdejší obyvatelé se živili prací v lese a chovem dobytka. Výhodná poloha enkláv obrácených k jihu jim i v této nadmořské výšce umožňovala pěstovat oves, brambory, řepu i zelí. Z jejich řad se rekrutovali i pašeráci. Žití zde nebylo lehké, několik rodin odsud odešlo za lepším do průmyslového Jablonecka nebo na sever do Slezska.[1]

1908

Roku 1908 Hollmannové přejmenovali Špindlerův hostinec na „Restauraci Leierovy Boudy“. Hotel se honosil ústředním topením a šedesátkou postelí pro hosty. [2]

1897

Od roku 1897 na zdejších boudách zřídili expozituru špindlerovské základní školy. Prvním učitelem v ní byl Josef Fischer. [2]

1894

Myslivna pro revír Sedmidolí v roce 1894 shořela, ale byla postavena znovu. Změnil se také majitel Špindlerova hostince, nemovitost získal špindlerovský Václav Hollmann. Teprve Václav Hollmann a zejména jeho manželka, vnučka zakladatele Petrovy boudy Jana Pittermanna, získali pro Špindlerův hostinec zpět ztracený věhlas. Nejrůznějšími úpravami ho zmodernizovali a přizpůsobovali tehdejším vzrůstajícím nárokům. [2]

1892

Od Antonína Špindlerův hostinec roku 1892 koupil Franz Adolf z nedalekého Bedřichova. Špindlerové nehospodařili příliš slavně, honosný název hostince „Logierhaus und Hotel Siebengründe“ (Ubytovací zařízení a hotel Sedmidolí) byl prý v kontrastu s kvalitou poskytovaných služeb. Na začátku devadesátých let již bouda nebyla schopna poskytovat služby běžným turistům. [2]

1890

Nejstarší stavení čp. 102 patřilo Philipovi a později Franzi Adolfovi. Vyhořelo po zásahu bleskem v roce 1890, kdy zde byla i školní místnost. Znovu bylo důkladně vybudováno z kamene. Zdejší děti snad nejprve (zhruba od poloviny 19. století) navštěvovaly školu na Špindlerově boudě, kde působil domácí učitel majitelových dětí. Později se vyučovalo v místní škole, kdy učitel pravidelně obcházel Brádlerovy, Davidovy a zdejší boudy. [2]

1876

Jelení Boudy se postupně začaly stávat i vyhledávaným cílem turistů. Proto zde v tomto roce vznikl Špindlerův hostinec. Jeho majitel Jan Spindler pocházel jak jinak než z rodu Adolfů. Jako sirotka – rodáka ze Svatého Petra – si ho totiž bezdětná rodina Adolfů osvojila. Po něm tu hospodařil jeho syn Antonín. [2]

1850

Hrabě Morzin nechal na enklávě vybudovat roku 1850 důležitou stavbu, totiž myslivnu pro revír Sedmidolí. [2]

1701

Boudy vznikly někdy na počátku 18. století v souvislosti s těžbou dřeva pro zásobování nedalekých železných hutí a železáren ve Vrchlabí, se zásobováním dalších panských podniků i s těžbou ve Svatém Petru. První zdejší rodina, dřevorubci Adolfové, se do Krkonoš přistěhovali z rakouských Alp. Jejich příjmení patřilo v Krkonoších mezi nejfrekventovanější, do ostatních krkonošských osad se patrně rozšířili ze svého původního sídla na Jeleních Boudách. Název bud by mohl pocházet od jména některého osadníka, jméno Leier se ale v Krkonoších nevyskytuje. [2]

K domu nění k dispozici žádná literatura.

27. 4. 2012

Nejbohatší Čech nevlastní jen tryskáč a limuzíny: To jsou Kellnerovy boudy [1]

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

webserv.krnap.cz

webserv.krnap.cz [2]

www.krkonosskeboudy.cz

krkonosskeboudy.cz

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.

Doplňující info

Subjekty

Časová osa

Literatura

Články

Externí galerie

Facebook

Další odkazy

Návštěvy