Pilnáčkova továrna

Český podnikatel Josef Pilnáček se narodil 14. března 1853 v Kuklenách (dnes část Hradce Králové). Studoval na školách v Broumově a Hradci Králové, přitom pokračoval v rodinné tradici a vyučil se mydlářem. Oprávnění získal roku 1875 a v domě č. 21 na Velkém náměstí v Hradci Králové si otevřel vlastní mydlářskou dílnu. Ještě téhož roku se oženil s Herminou Weidnerovou, dcerou místního továrníka, a získané věno do podniku investoval. Roku 1894 však jeho dílna vyhořela a pro další podnikání bylo nutné vybudovat tento nový závod.

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

2018

Kdysi věhlasná prvorepubliková Pilnáčkova továrna znovu ožívá. Zásluhou továrníkova vnuka Filipa Řeháčka, který zchátralou stavbu znovu obnovuje. Většinu peněz, které získá z pronájmu, vrací zpět do oprav zašlých budov. Rekonstruované stavby pak otevírá veřejnosti. Do oprav již investoval zhruba 50 milionů korun. Přilákal sem pět desítek podnikatelů, otevřel kavárnu, restauraci i fitness centrum a na střeše nechybí ani sauna. [3]

2009

Budovy bývalé Pilnáčkovy továrny od roku 2009 vlastní Olga Řeháčková, dcera posledního z řady Josefů Pilnáčků. Správu areálu svěřila do rukou nově vzniklé společnosti Josef Pilnáček s.r.o., kterou vede její syn Filip Řeháček. [4]

1989

Potomci hradeckého továrníka a starosty Josefa Pilnáčka dostali po revoluci areál zpět. [3] Nebylo na co navazovat, v čem pokračovat, hodnoty vybudované předešlými generacemi byly nenávratně zničeny. Budovy byly většinou vráceny ve špatném stavu, léta neudržované, nerozvíjené, neopravované. Rozvětvená rodina se zpočátku společně starala o celý vrácený majetek, po 17 letech došlo k dohodě a majetek byl rozdělen mezi jednotlivé rody. [4]

1949

Po nástupu komunismu byl Josef Václav Pilnáček označen za třídního nepřítele a pronásledován. Zemřel za podivných okolností roku 1949, když byl na ulici přepaden a utlučen k smrti. Vražda, která měla podle historiků politický podtext, nebyla nikdy objasněna. [2] O jeho smrti místní tisk neinformoval, přesto se na pohřbu sešly tisíce lidí. Josef P.Z.Pilnáček byl uvězněn a po jeho propuštění byla jeho rodina vystěhována z Hradce na samotu do Orlických hor. [4]

1948

Po únoru 1948 byla továrna znárodněna a následně začleněna do nově ustanoveného n. p. Československé tukové závody, ten ji jako nepotřebnou brzy poté zrušil. [1]

1939

V roce 1939 sice na základě rozhodnutí městského zastupitelstva poslal Josef Václav Pilnáček pozdravný telegram Adolfu Hitlerovi, kolaborantem se ale nikdy nestal. Za německé okupace naopak dlouho vzdoroval snahám o zrušení české samosprávy Hradce Králové a z funkce starosty odstoupil až pod nátlakem roku 1942. [2]

1933

Rozsáhlá přestavba areálu byla také provedena v letech 1933–1935 podle projektu královéhradeckého žáka Josefa Gočára, architekta Jana Rejchla (1899–1985). [1]

1918

Po stagnaci způsobené první světovou válkou začala továrna, vybavená strojním zařízením firmy Rousek v Novém Městě nad Metují, na trh postupně uvádět nové výrobky. Nejprve terpentýnové a práškové mýdlo, později i mýdla luxusní a voňavky. Výroba těchto produktů, které firma distribuovala jak v Evropě tak i Americe, probíhala v původních objektech, jež byly během dvacátých a třicátých let neustále upravovány a rozšiřovány místními staviteli. [1]

1911

V roce 1911 se společníkem firmy stal syn Josef Václav Pilnáček (1877–1949), který v letech 1929–1942 zastával úřad starosty Hradce Králové. Zasloužil se o řadu technologických inovací, mimo jiné o spuštění linky na odlučování glycerinu z mastných kyselin, kterou firma získala ze zrušené továrny v Bregenzu. [1] Věnoval se také společenské a charitativní činnosti. Byl členem Rotary Clubu, čestným členem Klubu českých turistů i čestným předsedou Svazu lyžařů. [2]

1899

Průmyslová výroba mýdla, jak kosmetického, tak na praní, je v Hradci Králové spjata s Josefem Pilnáčkem (1853–1929), který si roku 1875 v domě svého otce čp. 21 otevřel vlastní dílnu. Rostoucí zájem o jeho výrobky, k nimž roku 1888 přibyla produkce svíček, stejně tak i požár dílny v roce 1894, jej přiměly k rozhodnutí vybudovat moderní továrnu. Následujícího roku zakoupil pozemky při dnešní Pospíšilově třídě, na nichž byla továrna v roce 1899 dokončena. Její součástí byly vedle výrobních objektů také sklady, stáje, truhlárna a dům s byty pro zaměstnance. [1]

K domu nění k dispozici žádná literatura.

8. 2. 2018

Do areálu Pilnáčkovy továrny na mýdlo se vrátil život. Jeho vnuk dal do obnovy už 50 milionů [3]

6. 3. 2006

MYDLÁŘSKÁ ODYSEA [2]

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

cs.wikipedia.org

www.pilnackovatovarna.cz

pilnackovatovarna.cz [4]

www.industrialnitopografie.cz

industrialnitopografie.cz [1]