Pilnáčkova továrna
Historie rodiny mydlářů Pilnáčků sahá až do roku 1812. V roce 1899 zde vzniká jejich moderní rodinná továrna. Ve 20. letech ji řídí Josef Václav Pilnáček, který se zasloužil o mnohé technické a výrobní inovace a továrnu přivedl k velkému rozkvětu i odborné dokonalosti. Roku 1929 byl dokonce zvolen starostou města a ve funkci setrval dlouhých třináct let. Věnoval se také společenské a charitativní činnosti, byl čestným členem Klubu českých turistů i čestným předsedou Svazu lyžařů.
Jenže na největší fabriku svého druhu v zemi zaklekli v roce 1948 komunisti. Továrnu ukradli a zničili. Josef Václav Pilnáček byl označen za třídního nepřítele a pronásledován. Zemřel za podivných okolností roku 1949, když byl na ulici přepaden a utlučen k smrti. Vražda, která měla podle historiků politický podtext, nebyla nikdy objasněna. O jeho smrti místní tisk neinformoval, přesto se na pohřbu sešly tisíce lidí. Zbytek rodiny byl vystěhován z Hradce na samotu do Orlických hor.
Potomci po revoluci dostali zpět jen zchátralé budovy. I tak začala postupná obnova areálu. Kdysi věhlasná prvorepubliková Pilnáčkova továrna na mýdlo znovu ožívá zásluhou továrníkova vnuka Filipa Řeháčka, který zchátralou stavbu znovu obnovuje. Většinu peněz, které získá z pronájmu, vrací zpět do oprav zašlých budov. Rekonstruované stavby pak otevírá veřejnosti. Do oprav do roku 2018 investoval už zhruba 50 milionů korun. Přilákal tam pět desítek podnikatelů, otevřel kavárnu, restauraci i fitness centrum a na střeše nechybí ani sauna. „Je to trochu moje dítě, o které se starám, a snažím se ho vyšperkovat nejkrásněji, jak to dokážu,“ popisuje Řeháček.






