Vila Antonína Kunze

Výstavbu vily zadal roku 1896 hranický továrník Antonín Kunz jakožto zhotovení rodinného domu se sídlem firmy. Návrh stavby vypracovali pražští architekti Jan Kříženecký a Josef Pokorný. Stavitelem byl Ing. Zachariáš Herrmann z Hranic. Stavba měla bohatě zdobený interiér.

Kunz patřil k nejbohatším podnikatelům ve městě i na celé Moravě. Jeho firma zabývala instalací a stavbou vodovodních systému budov či měst a obcí, takových systémů podnik realizoval v 1056 obcích a 146 městech. Podnik se stal s vrcholným počtem až 500 zaměstnanců jedním z největších zaměstnavatelů v kraji. O továrníkovi bylo známo, že neměl příliš dobré vztahy s německým vedením města, a proto místo vídeňských stavitelů zvolil raději architekty z Prahy.

Kombinace velkého tlaku na výrobu, neplnění dohodnutých termínů a zakázek, finanční problémy podniku a neúspěch s větrnými motory Samson dovedla v roce 1910 Antonína Kunze až k pokusu o sebevraždu. V Praze na Karlově mostě se postřelil. Na následky zranění nakonec podlehl ve věku pouhých 50 let.

Provoz továrny díky silné iniciativě tehdejšího starosty města Hranic Františka Šromoty nebyl zastaven a podnik se přeměnil na akciovou společnost v čistě české pravomoci. Po konci 2. světové války byla firma znárodněna, ale po revoluci na tradici výroby vodních čerpadel navázala společnost Sigma Pumpy Hranice. Odkaz továrníka Kunze tak zůstává nadále zachován. Poslední velká rekonstrukce vily proběhla v roce 1992 a od té doby zde sídlí soukromá firma.