Útulna Kamenité
Původně se zde nacházely pastviny a několik roztroušených, šindelem krytých dřevěných domů. Již v 19. století z nich vznikly osady Vyšní a Nižní Kamenitý. Když začaly stoupat počty turistů, otevřel se poblíž rozcestí malý jednoduchý hostinec. Ten postavil soukromý investor a KČST v jeho podkrovní části vzápětí vybudoval společnou nocležnu. Stalo se tak patrně v roce 1932 nebo 1933. První zmínku o útulně se podařilo najít z roku 1933.
Útulna sloužila do roku 1938, kdy tato oblast připadla do části území tehdy odstoupeného Polsku a o rok později Německu. Osud útulny po 2. sv. válce není zcela jasný. Jisté je, že stavba existovala a v určitých časech i fungovala. Ještě po druhé světové válce zde žilo 16 rodin. Postupně však opouštěli svá hospodářství a rodinné domky přenechávali a odprodávali k rekreačním účelům. Začátkem osmdesátých let odešla z Kamenitého poslední rodina. Většina pozemků byla postoupena státním lesům a JZD.
V roce 1961 po zásahu bleskem zdejší útulna na rozcestí vyhořela. Na jejím místě již nebyl žádný nový objekt postaven. Chata poskytující ubytování vznikla o kus dále přestavbou původní polské školy.
