Zámek Ptení (Exteriér), autor: Josef Maciček, datum: 8/2023

Zámek Ptení

Stručné info

Tvrz se ve Ptení zmiňuje už od roku 1378. Zdejší panství vlastnil rod Šarovcové ze Šarova. Pravděpodobně počátkem 17. století postavil na jejím místě Hynek Šarovec rozlehlý pozdně renesanční patrový zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. V dalších letech měnil zámek často majitele. Od roku 1757 jej vlastnil klášter klarisek v Olomouci. Za nich zámek značně zchátral, využíván byl jen k hospodářským účelům a to i za dalších majitelů hrabat Saint Genois (1825-78) i knížat z Liechtensteina (1825-1925). Při pozemkové reformě převzal roku 1925 zámek stát a od něj jej roku 1936 koupilo město Prostějov. Ani v následujících desetiletích mu však nebyla věnována náležitá péče, zámek sloužil jako byty a kulturní centrum obce.

V roce 2022 zámek získal nové majitele a plánuje se postupná rekonstrukce. Pro pronájem nádherných prostorů zámku k soukromým či firemním akcím, festivalům, koncertům a trhům volejte Horseta - 777 251 130.

Adresa
Ptení 60, 79843 Ptení
Kulturní památka
11942/7-8427
Rok stavby
Galerie
Zámek Ptení (Exteriér), autor: Josef Maciček, datum: 8/2023
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu

(Vzdálenost aktualizujete kliknutím na bod v mapě)


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

8/2022
Zámek má nového majitele, který plánuje opravy a v budoucnu otevření zámku veřejnosti. Koupil jej místní rodák David Hudeček. Město Prostějov, který zámek vlastní, mu jej prodá za zhruba tři a půl milionu. [2]
9/2017
Zámek je opět v majetku města Prostějov. To však pro něj nemá využití a nabízí jej obci Ptení. Obec by sice zájem měla, představovala by si v něm zařízení pro seniory a prostory pro konání kulturních akcí. Kamenem úrazu jsou jako obvykle finance - odhadované náklady na přestavbu ve výši cca 100 milionů korun jsou zcela mimo možnosti obecního rozpočtu. Zámek byl několikrát na prodej, naposledy za 5 milionů korun a město zvažuje zámek prodat mnohem více pod odhadní cenu. [3]
1989
Po roce 1989 zůstal zámek bez využití.
1953
Od r. 1953 byl zámek majetkem Čs. státních lesů a sloužil jako byty jejich zaměstnancům či jako místní kino. [1]
1936
Od státu koupilo v r. 1936 zámeckou budovu s polesím město Prostějov. [1]
1924
Při první pozemkové reformě byl v l. 1924 - 1925 velkostatek zabrán státem. [1]
1878
Syn Filipa Ludvíka Ptení v r. 1878 prodal Lichtenštejnům. [1]
1825
V r. 1825 Ptení koupil v dražbě hrabě Filip Ludvík Saint Genois. [1]
1790
Protože nebyl opravován a v r. 1790 hrozil sesutím, muselo být první patro sneseno. Tím zámek dostal dnešní podobu. [1]
1782
Po zrušení kláštera v r. 1782 připadlo Ptení náboženskému fondu. [1]
1757
Od Maxmiliány Hetzerové jej v r. 1757 koupil klášter sv. Kláry v Olomouci. Po r. 1757, kdy panství získaly olomoucké klarisky, ztratil zámek charakter panského sídla a stal se pouhou hospodářskou budovou. [1]
1746
Jeho dcera Marie Anna, provdaná za hraběte Matyáše z Hodic, prodala statek v r. 1746 hraběnce Maxmiliáně Hetzerové z Aurachu, provdané d´Oudaille. Při prodeji statku v r. 1746 se o ptenské tvrzi hovoří jako o zámku. Tato změna terminologie vyjadřuje přeměny ve vybavení interiéru a v úpravě okolí zámku, kolem nějž byl v první polovině 18. století vybudován okrasný park s oranžérií. Vlastní budova nebyla zřejmě přestavěna, protože si dodnes zachovala renesanční charakter s typický čtvercovým půdorysem, s vnitřním nádvořím a kulatými věžičkami v rozích. [1]
1722
Od r. 1722 vlastnil Ptení hejtman Přerovského kraje, poslední mužský potomek rodu Miniatti. [1]
1679
V r. 1679 koupil Ptení zemský písař Václav Bernard Bartodějský z Baroděj. Jeho syn je prodal Janu Baptistovi Miniattimu, po němž držel Ptení jeho syn František Fortunát Miniatti, císařský tajný rada. [1]
1631
V r. 1631 se stal velitelem olomoucké pevnosti, která se v červnu 1642 vzdala Švédům. Miniatti využíval vojenských funkcí hlavně k vlastnímu obohacování, takže byl nakonec zbaven všech hodností. Většina jeho majetku byl zabavena na vyrovnání zpronevěřených peněz, ptenský statek se však podařilo Miniattiho ovdovělé manželce Anně Marii, rozené Krebsové, zachránit. [1]
1630
Ptenský statek koupil za 14 000 moravských tolarů jeden z představitelů cizí pobělohorské šlechty, válečný rada a plukovník Antonín Miniatti z Campoli. [1]
1618
V době českého stavovského postání z l. 1618 - 1620 vlastnil Ptení Hynek ze Šarova, jemuž byly pro účast v povstání tři čtvrtiny majetku konfiskovány. Hynek se sice pokoušel vysloužit si u vítězů milost (v r. 1628 byl komisařem kardinála Ditrichštejna), jeho ptenský statek byl však přesto v r. 1630 prodán a Hynek se pak uchýlil na Slovensko. [1]
1499
V r. 1499 získal Ptení s dvorem a pustou ves Bernov Jakub ze Šarova, nejvyšší hofrychtéř Markrabství moravského, vlastnící již sousední blízkou tvrz a ves Krumsín. Za jeho vnuků Jiřího a Viléma ze Šarova se v r. 1581 znovu připomíná ve Ptení tvrz. Vznikla patrně jako nové rodové sídlo brzy poté co Václav ze Šarova prodal v r. 1527 tvrz krumsínskou. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

4. 6. 2010
pppprostejov.rajce.idnes.cz pppprostejov.rajce.idnes.cz
mizejicipamatky.cz mizejicipamatky.cz

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

hrady.cz [1]
zamekpteni.cz
FB stránka fanoušků zámku

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.