Zámek Červené Poříčí

Stručné info

Renesanční zámek byl postaven roku 1611 Mikulášem Šicem z Drahenic na místě starší tvrze Mladoty z Jelmanic. Typově náleží k saské renesanci.

Ve 2. polovině 18. století se jej dotkly barokní úpravy a vznikla zeď oddělující zámek a zahradu - zeď je zajímavá portréty 23 českých panovníků. V 19. století patřil císařské rodině a po vzniku ČSR připadl státu. Zámek byl minimálně znehodnocen pozdějšími přestavbami.

Ačkoliv zámek prochází rozsáhou rekonstrukcí, můžete si jeho prostory prohlédnout během otevírací doby.

Adresa

Červené Poříčí 1, 34012 Červené Poříčí

Kulturní památka

17833/4-2817

Rok stavby

1611

Galerie

Krátký návod k webu

✅ Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2022

Velkým počinem a zároveň tahákem k návštěvě zámku je nově výstava Děti ze zlaté kolébky. Výstava detailně rozebírá dětství ve šlechtických rodinách z pohledu všech zúčastněných, tzn. matky, otce, služebné, guvernantky nebo učitele. Pozornost je věnována kulturnímu i sociálnímu významu křtu, postupnému vzdělávání, ale i garderobě panských dítek. Nechybějí ani hračky a hry malých šlechticů. Příjemným osvěžením je také film zachycující šlechtické rodiny s dětmi ve 20. – 30. letech 20. století. [2]

1997

Zámek se stal majetkem NPÚ a prochází rozsáhlou památkovou obnovou. Návštěvníci tak mají poměrně ojedinělou možnost nahlížet do procesu památkové obnovy historického objektu. Záměrem je ukázat návštěvníkům památku jako historické sídlo v krajině, představit její stavebně historický vývoj s ukázkami slohových období a prezentovat stavební obnovu a restaurátorské práce. [1]

1918

Všechen habsburský majetek byl po vzniku Československa zestátněn a Červené Poříčí připadlo Ústřednímu ředitelství státních lesů a ve správě lesních podniků zůstal zámek do roku 1997. [1]

1832

Po předčasném úmrtí Napoleona II. v roce 1832 zůstalo Poříčí trvale přímým majetkem císaře. [1]

1829

Ze zámku bylo v roce 1829 odvezeno cenné zařízení a za Habsburků zde bylo jen sídlo správy velkostatku, který s rozlohou přes 3 000 hektarů půdy představoval významný hospodářský celek (kromě zemědělství to byl pivovar, mlýn, pila a lom na vápenec). [1]

1803

V roce 1803 přešlo panství do majetku Habsburků a na základě rozhodnutí vídeňského kongresu bylo začleněno do tzv. zákupského vévodství jako doména pro Napoleona II.. [1]

1763

V roce 1763 koupil Poříčí v dražbě bavorský vévoda Klement František (1722–1770), který již v Čechách vlastnil Zákupy a Kácov. Koncem šedesátých let 18. století byl zámek stavebně upravován, ale Klement František ani jeho nástupce se zde již nezdržovali. [1]

1709

Dcery Otta prodaly panství v roce 1709 císařskému generálovi Janu Jiřímu z Haubenu (1657–1717), který předtím koupil i hrad Roupov. Generál Hauben padl v tureckých válkách u Bělehradu a dědičkou Červeného Poříčí se stala dcera Františka (1697–1758), provdaná za bavorského šlechtice hraběte Maxmiliána Josefa z Toerring-Jettenbachu (1694–1769). V době Toerringů byl zámek naposledy trvale osídlen, vládl zde čilý společenský ruch a zajížděli sem hosté z řad šlechty ze sousedního Bavorska. [1]

1634

Filip Adam padl v roce 1634 za třicetileté války a dědicem se stal jeho syn hrabě Otto z Kronberku (1629–1692), který zde trvale žil a také na zámku zemřel. [1]

1623

Za účast na stavovském povstání ztratil Mikuláš II. Šic z Drahenic dvě třetiny majetku a Poříčí s dalšími třinácti vesnicemi koupil v roce 1623 císařský plukovník Filip Adam z Kronberku. Díky němu panství jeden čas neslo název Korunní Poříčí. [1]

1611

Mikuláš z Drahenic zde nechal v roce 1611 na místě tvrze postavit renesanční zámek. [1]

1569

V letech 1569–1623 patřilo Poříčí Šicům z Drahenic. [1]

1318

Poříčí se připomíná poprvé v roce 1318, kdy byl jeho majitelem Jaroslav z Poříčí, pravděpodobně příbuzný s Černíny a Švihovskými. Během častého střídání majitelů bylo Poříčí jeden čas připojeno k nedalekému Švihovu, v polovině 16. století je jako samostatný statek držel Jindřich Mladota, který zde nechal postavit tvrz. [1]