Zámek Veleslavín (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 8.10.2024

Zámek Veleslavín

Stručné info

Objekt čp. 1 je zde poprvé zmiňován už v roce 993, kdy byl v majetku Břevnovského kláštera. Novobarokní zámek byl postaven mezi lety 1730-1750 podle návrhu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Objednavatel není přímo doložen, majitelkou panství byla ale císařovna Alžběta, matka Marie Terezie.

Za pruského obléhání Prahy v roce 1763 v objektu bydlelo velení vojska. Podle nedoložené domněnky dokonce i pruský král Fridrich II. V 19. století se majitelé střídali až jej v roce 1910 zakoupili bratranci MUDr. Leo Kosák (1874–1944) a MUDr. Oskar Fischer (1876–1942), kteří zde zřídili soukromé sanatorium pro choroby nervové a plicní. Léčila se v něm mj. Charlotta Garrigue-Masaryková, závislost na morfiu si zde léčila Milena Jesenská a syfilis si vyléčil architekt Adolf Loos.

Za 2. sv. války byli bratranci donuceni areál prodat, Oskar Fischer zahynul v roce 1942 v ghettu Terezín, Leo Kosák zahynul v říjnu roku 1944 v Osvětimi. V roce 1946 požádal Viktor Kosák neúspěšně o navrácení majetku a areál připadl státu, dále až do roku 2018 sloužil zdravotnictví. Poté zůstal areál prázdný, stát uvažuje o prodeji. V září 2024 byl oznámen záměr prodeje areálu. Elektronická aukce s minimální cenou 580 milionů korun se uskuteční 27. a 28. listopadu. Do srpna 2025 úřad areál zapůjčil Praze 6, která část zpřístupnila.

🏛️ Kulturní památka
Adresa
U Zámečku 139, 16200 Praha – Veleslavín
Kulturní památka
40548/1-1527
Rok stavby
1730
Galerie
Zámek Veleslavín - První patro zámku (Interiér), autor: Radomír Kočí, datum: 8.10.2024
Zámek Veleslavín - První patro zámku (Interiér), autor: Radomír Kočí, datum: 8.10.2024
Zámek Veleslavín - První patro zámku (Interiér), autor: Radomír Kočí, datum: 8.10.2024
Zámek Veleslavín - První patro zámku (Interiér), autor: Radomír Kočí, datum: 8.10.2024
Zámek Veleslavín - První patro zámku (Interiér), autor: Radomír Kočí, datum: 8.10.2024
Zámek Veleslavín - Přízemí zámku (Interiér), autor: Radomír Kočí, datum: 8.10.2024
Zámek Veleslavín - Přízemí zámku (Interiér), autor: Radomír Kočí, datum: 8.10.2024
Zámek Veleslavín (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 8.10.2024
Zámek Veleslavín (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 8.10.2024
Zámek Veleslavín - Pohled na areál (Exteriér), datum: 2024
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Časová osa

2024
ÚZSVM v září 2024 oznámil záměr prodeje areálu. Elektronická aukce s minimální cenou 580 milionů korun se uskuteční 27. a 28. listopadu. [4]
2022
Hlavní město a stát plánuje směnit části nemocnic a hasičárnu za areál Veleslavínského zámku. V tom může vzniknout například umělecká škola. Směna má být hotova do konce roku 2022. Zámek však má město již nyní ve výpůjčce a může ho bezplatně využívat. [3]
2021
Objekt je prázdný a chátrá. Praha uvažuje o koupi. Mohlo by zde vzniknout hospicové centrum. [2]
2018
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který spadá pod ministerstvo financí, rozhodl v souladu se zákonem o veřejné dražbě. Podle ní dražbu schválilo i ministerstvo kultury, jelikož se jedná o kulturní památku. Úřad odhadl cenu objektu na 328 milionů korun.
2015
V roce 2015 byl areál převeden z Ministerstva práce a sociálních věcí na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Canadian Medical Care skončí nájem na podzim 2018.
1989
Pneumologická klinika byla po roce 1989 přemístěna do FN Motol. Od konce 90. let zámek sloužil nadále zdravotním účelům, kdy v něm sídlila soukromá klinika Canadian Medical Care, která poskytovala široké služby v oblasti zdravotnictví, od praktických lékařů až po specialisty. [1]
1951
V roce 1951 byl areál převeden na Československý stát. V areálu sídlila státní pneumologická klinika. [1]
1946
V roce 1946 požádal Viktor Kosák neúspěšně o navrácení majetku. [1]
1939
Dne 21. 3. 1939 přepsal MUDr. Oskar Fischer svoji polovinu zámku na manželku, která nebyla židovka. I přesto nacisté celý objekt vyvlastnili pro Auswanderungsfond für Böhmen und Mähren. Oba majitelé byli v létě 1941 zatčeni gestapem a přinuceni uzavřít nevýhodnou kupní smlouvu, po své deportaci do ghetta Terezín Fischer zemřel v únoru 1942, Kosák zahynul v říjnu roku 1944 v Osvětimi. [1]
1910
V roce 1910 zámeček od baronky Oesterénové zakoupili bratranci MUDr. Leo Kosák (1874–1944) a MUDr. Oskar Fischer (1876–1942), kteří zde zřídili soukromé sanatorium pro choroby nervové a plicní. Léčila se v něm mj. Charlotta Garrigue-Masaryková, závislost na morfiu si zde léčila Milena Jesenská a syfilis si vyléčil architekt Adolf Loos. V roce 1912 byl zámek rozšířen o krátká novobarokní křídla. [1]
1899
Na konci 19. století byly hospodářské budovy zbourány. [1]
1880
V 80. letech zámeček zakoupila baronka Emilie Marie von Oesterén, rozená Fuchsová (1851–1919), německo-maďarská Židovka, a obývala jej se synem, budoucím spisovatelem Fridrichem Wernerem von Oesterén (1874-1953) a jeho milenkou. Hostem u nich byl opakovaně básník Rainer Maria Rilke. [1]
1870
V 70.-80. letech 19. století dvůr s jedním z pavilónů vlastnila a obývala rodina statkáře Leopolda Dostala, nejméně od roku 1874, kdy se vlastnictví zmiňuje při křtu syna. Narodily se zde také další děti Dostalových, například v roce 1879 budoucí herečka Leopolda Dostalová. [1]
1763
Za pruského obléhání Prahy v roce 1763 v objektu bydlelo velení vojska, snad polní maršál James Keith, podle nedoložené domněnky dokonce pruský král Fridrich II. [1]
1730
Barokní zámek byl vybudován ve 2. čtvrtině 18. století, pravděpodobně mezi roky 1730–1750. Autorem plánů mohl být podle E. Pocheho Kilián Ignác Dientzenhofer. Objednavatel není přímo doložen, majitelkou panství byla císařovna Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská, matka Marie Terezie, což může potvrzovat volbu architekta Dientzenhofera, který tehdy sloužil jako architekt císařského stavebního úřadu na Pražském hradě. [1]
1420
Roku 1420 po husitském útoku Pražané ves ovládli a v majetku různých měšťanů zůstala do 16. století, kdy připadla pražskému purkrabství. Jednu z usedlostí (v nové době nazývanou severní pavilon) v 16. století vlastnil Štěpán Adam z Veleslavína, jeho syn a nakladatel Daniel Adam z Veleslavína, se zde narodil a rodina se podle vsi zvolila přídomek. [1]
993
Objekt čp. 1 byl po staletí středem a součástí vsi s pozemky Břevnovského kláštera. Ve falzu zakládací listiny, hlásící se k roku 993, byl poprvé zmíněn písemně. Benediktini jej pronajímali jako poplužní dvůr. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

18. 3. 2019
photos.app.goo.gl Markéta Janečková
10. 2. 2018
lotusesprit.rajce.idnes.cz lotusesprit.rajce.idnes.cz
21. 5. 2017
photos.app.goo.gl Markéta Janečková

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

pamatkovykatalog.cz
zamekveleslavin.cz
nabidkamajetku.cz
Peripetie kolem Veleslavínu nekončí - Naše Praha
FB Zachraňme zámek Veleslavín
Jiří Stránský: Prodaný zámek? | Plus
cs.wikipedia.org [1]
nabidkamajetkustatu.cz [4]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.