Maxova bouda

V roce 1891 se v Praze konala Zemská jubilejní výstava, na které v jednom z pavilónů vystavoval průmyslník Max Hirsch ze Slaného důlní techniku. Po skončení výstavy svůj pavilón daroval rakouskému Krkonošskému spolku, jehož byl sám členem. Stavba byla rozebrána a přenesena do Krkonoš a znovu vystavěna, vše na náklady továrníka Hirsche, na jehož počest byla jeho křestním jménem nazvána.

Maxova bouda (Maxhütte) byla na vyhlídkovém místě vrcholu Kutná dokončena v roce 1892. Půdorys boudy měl rozměry 7,7×6 m. Maxovka se rychle stala oblíbeným cílem turistů. Postupně se rozšířila několika přístavky. Vedle hostinské místnosti tu byla malá kuchyně a jednoduchá noclehárna s 20 postelemi.

Majitelem boudy byl vždy výše zmiňovaný Krkonošský spolek, který objekt pronajímal. Za první republiky, kdy se v okolí boudy budovala dodnes viditelná soustava opevnění, se bouda neslavným způsobem zapsala do historie. Její nájemce byl usvědčen jako špión, předával totiž informace o stavu a průběhu opevňovacích prací nepřátelské straně, tedy fašistům na slezské straně hranice.

Po vystavění nedaleké Rýchorské boudy zájem o ní poklesl a bouda v roce 1955 definitivně zanikla. Zbyla z ní jen kamenná podezdívka, kde byla později zřízena vyhlídková plošina s nezapomenutelnými pohledy na nejvyšší českou horu a celé východní Krkonoše.