Petrovy Boudy (Exteriér), autor: Honza Krakonoš, datum: 1.12.2017

Petrovy Boudy

Stručné info

První zmínky o ní sahají až do roku 1811, kdy Johann Pittermann postavil na místě letní boudu Petrovku. Její sláva tak gradovala, že v roce 1887 k ní byla přistavěna nová dvouposchoďová budova, v roce 1900 byla odstraněna stará budova a na jejím místě vznikla nová stavba. V roce 1925 prochází další rozsáhlou rekonstrukcí.

Za komunismu přichází tradiční úpadek a bouda je po revoluci v katastrofálním stavu. Navíc je v tomto stavu prohlášena za kulturní památku. Boudu kupují dva společníci a snaží se ji vrátit zašlou slávu, ale jeden ze společníků tragicky umírá při dopravní nehodě a druhý se dostává do takových dluhů, že je nucen boudu v roce 2007 uzavřít. Do budovy zatéká a na některých místech hrozí její zřícení.

V roce 2009 ji kupuje Vladimír Kovář, majitel softwarové firmy Unicorn a podnikatel roku 2008. V roce 2011 za nejasných okolností památkově chráněná bouda vyhoří. Na místě od té doby vzniká nová Petrovka, velmi podobná té původní. Boudy jsou zkolaudované v roce 2020.

Jako u řady jiných bud, i tato byla v minulosti často radikálně přestavována a i tak považujeme jejich příběhy za pokračující. To samé se nedávno stalo v případě Petrovky, příběh pokračuje a je dobré se z něj i poučit, aby se podobné objekty nedostávaly do katastrofálních stavů, jako v tomto případě po nástupu komunismu.

Adresa
Špindlerův Mlýn 89, 543 51 Špindlerův Mlýn
Kulturní památka
12503/6-6009
Rok stavby
1811
Galerie
Petrovy Boudy - Původní Petrovka (Exteriér), autor: petrovabouda.cz
Petrovy Boudy (Exteriér), autor: Honza Krakonoš, datum: 1.12.2017
Petrovy Boudy - Po požáru původní boudy (Exteriér), datum: 2011
Petrovy Boudy - Interiér, když původní bouda chátrala (Interiér)
Petrovy Boudy (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu

(Vzdálenost aktualizujete kliknutím na bod v mapě)


Doplňující info


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

12/2020
Přestože opatření proti šíření covidu-19 nedovolila Petrovy Boudy otevřít veřejnosti, turistům začala poskytovat zázemí při nepřízni počasí takzvaná útulna v menším objektu B. Jde o vytápěnou denní místnost se stoly, židlemi a sociálním zařízením s možností konzumace vlastního občerstvení. [8]
2020
Rozsáhlá obnova skončila kolaudací v únoru 2020. [8]
2019
Řemeslníci dokončují stavbu Petrovy boudy nad Špindlerovým mlýnem, vycházejí přitom hlavně z dobových fotografií. Původní objekt vyhořel před osmi lety a z památkově chráněných budov, jejichž jádro vzniklo už v osmnáctém století, nezbylo téměř nic. Nová „Petrovka“ je o něco menší než původní a první návštěvníci se do ní podívají letos na Silvestra. V novém hotelu za 120 milionů korun bude sedmdesát lůžek. [7]
2016
V květnu začala stavba nové Petrovky na místě původní. Dokončena má být v roce 2019 s náklady 120 milionů korun. [6]
2012
Krajský úřad zrušil milionovou pokutu, kterou měla platit firma Snowy Chalet za to, že se nedostatečně starala o památkově chráněnou Petrovu boudu. Radnice ve Vrchlabí ale na pokutě trvá a žádá o pomoc ministerstvo kultury. Ruiny vyhořelé Petrovy boudy zatím čekají na obnovu. [5]
2011
Na Petrovce dvakrát za sebou hoří, poprvé dne 21.7. 2011. Nový, tentokrát důkladný oheň, vznikl pravděpodobně v neděli 31. 7. 2011 odpoledne. Na blízké chatě Vatra byl už ten den večer cítit kouř, ale kvůli silné mlze nebylo poznat, odkud jde – jeden ze zasahujících hasičů poté potvrdil, že vládlo “ideální počasí pro dobře utajený zničující požár" [3]
2008
V roce 2008 zakoupil boudu podnikatel Vladimír Kovář (majitel softwarové společnosti Unicorn, držitel titulu Podnikatel roku 2008 ČR). Nový majitel deklaroval úmysl boudu zrekonstruovat, nechal zpracovat projekt na její záchranu (mělo dojít prakticky k demolici a nové stavbě) a také zabezpečil některé cenné dekorativní předměty jejich uložením ve vlastním depozitáři v Praze: celkem byly odvezeny dva nákladní automobily. [3]
2007
Bouda byla v provozu pravděpodobně do 30. 9. 2007 – úřední pramen však uvádí její uzavření na základě rozhodnutí Okresní hygienické stanice Trutnov už v roce 2006. Zřejmě jde o překlep, začátkem roku 2007 ještě totiž bouda hostila lyžařský výcvik. Podle památkářů byla bouda naposledy v provozu o Silvestru 2008. [3]
2000
Novým majitelem Petrovky se stal Zdeněk Podrazil se svým společníkem Drahomírem Hlaváčem, kteří ji odkoupili od zaniklého ROH. Při odkupu už na místě nebyl původní selský nábytek, který neznámo kde skončil zřejmě během vlastnictví ROH. Drahomír Hlaváč tragicky umřel při dopravní nehodě a Petrovku vedl pouze Zdeněk Podrazil, kterému Petrovka doslova padala na hlavu a sám se dostával do stále horší finanční situace. [4]
1997
Bouda (včetně některých prvků interiéru) byla ke dni 4. 11. 1997 vyhlášena kulturní památkou. [3]
1989
Po roce 1989 bouda několikrát změnila majitele, přičemž údržba byla v té době minimální. V podstatě byly jen dokončeny dříve plánované akce: výstavba elektrokotelny (1991) a dostavba čističky odpadních vod (1993). [3]
1949
Po roce 1949 se Petrovky stala zotavovna ROH a pomalu začala chátrat pro nedostatečnou údržbu, přestože k dílčím opravám docházelo. [3]
1945
Ihned po válce se boudy ujali čeští správci a už 19. června z boudy nuceně odešli její poslední majitelé – dva bratři Zineckerové (další dva se ještě nevrátili z války). V dobytčáku s mnoha dalšími a bez prostředků dojeli k Žitavě a tady byli ponecháni svému osudu. [1]
1938
Začátkem druhé světové války skončila slavná éra Petrovky a začal její postupný úpadek, kdy se opravovalo jen to nejnutnější. V období druhé světové války se zde zdržovaly i významní nacisté - jako například K.H.Frank nebo Konstantin von Neurath a další. Bouda byla i v této době hojně navštěvovaná a pro potěšení hostů v ní hrála po celý rok vlastní kapela. Zemědělské produkty poskytovalo vlastní stádo osmnácti krav. [1]
1925
Až do roku 1929 synové boudu znovu modernizují a vybavují ji na tu dobu moderními technickými novinkami, vnitřním zařízením a oba objekty spojili hotelovou halou. Petrova bouda měla v této době 50 zaměstnanců a 64 pokojů pro hosty se stovkou lůžek. Elektrickým proudem byla zásobována z malé vodní elektrárny na Červeném potoce a vodu brala ze studny vzdálené jeden kilometr. [1]
1913
Po smrti Vinzenze vedla boudu jeho žena Anna Zineckerová a po ní její čtyři synové. [1]
1910
Byla zde zřízena první veřejná telefonní stanice v horské boudě na české straně hor, která měla přímé spojení jak do Rakouska-Uherska, tak i do celého Německa. [1]
1901
30.července byla na boudě zřízena pošta, která byla uzavřena po válce 31.10.1947. [1]
1900
Byla odstraněna stará budova a na jejím místě vznikla nová stavba s dalšími 44 hostinskými pokoji. [1]
1887
Opět se stavělo. U starého objektu vznikla nová dvouposchoďová budova hotelu s balkonem a terasou, ale i tato přístavba za čas nestačila pokrýt zájem výletníků. [1]
1884
Boudu zdědil syn Vinzenz Zinecker. V té době již byla popularita boudy obrovská a ubytovací kapacity často nestačily pokrýt poptávku. [1]
1877
Významným přínosem pro život na této boudě bylo zřízení zdejšího c.k.telegrafního úřadu. [1]
1849
Ve sněhové bouři v blízkosti Petrovky zahynul její stavitel Johann Pittermann. Pod vedením nového majitele se bouda stala jedním z nejoblíbenějších cílů turistů a poutníků. Hlavní zásluhu na tom prý měla stále dobrá nálada majitele a velmi kvalitní a oblíbené víno, dovážené sem až z dalekých Uher. Vzrůstající počet turistů a zájem o přenocování ho donutil k přístavbě prvních hostinských pokojů, aby tak mohl nabídnout lepší ubytování, než spaní na seně nad stájí s dobytkem. [1]
1844
Johann Pittermann neměl žádné děti a tak v tomto roce boudu prodal svému synovci Johannu Zineckerovi (známá to krkonošská rodina) za sumu 400 zlatých. I nadále se však zakladatel Johann Pittermann zdržoval na této boudě dál. [1]
1811
Johann Pittermann postavil na místě letní boudy (bouda sloužící k přechodnému obývání v době letní pastvy) novou celoročně obývanou boudu, jejíž název byl odvozen od jeho různě překrucovaného jména Pittermann. Jejím obyvatelům Němci říkali ve svém drsném dialektu zkráceně Pittersleute někdy i Petersleute - tedy česky „Pittermanovi lidé". A tak postupem času se jméno nakonec ustálilo na dnešním názvu Petrova bouda. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

petrovabouda.cz [1]
webserv.krnap.cz [2]
cs.wikipedia.org [3]
petrovyboudy.cz

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.