Hotel Černá bouda (Exteriér), autor: Pavel Michovský, datum: 2023

Hotel Černá bouda

Stručné info

Černá hora se na konci 19. století stala jedním z oblíbených výletních cílů turistů. Robert Bönsch (v té době provozoval ve Velké Úpě pohostinství s řeznictvím a byl bratrem majitele Luční boudy Vinzenze Bönsche) v roce 1888 od tehdejšího majitele Sagassera koupil nemovitost čp. 47, která v té době sloužila jako hájenka. Zřídil zde první hostinec s ubytováním, který pojmenoval Bouda na Černé pasece.

Bönsch brzy ještě postavil další objekt s jídelním sálem a vyhlídkovou věžičkou. Západně od původní boudy, z důvodu zvětšení ubytovací kapacity, ještě postavil jednu boudu, kterou nazval poetickým jménem Poutníkův odpočinek. Tím byla veškerá stavební činnost na mnoho let ukončena.

Když tu byla v letech 1927 - 1928 postavena první krkonošská kabinová lanová dráhy, vznikla zde v roce 1928 úplně nová čtyřpodlažní bouda. Slavnostně byla otevřena bohužel bez účasti majitele a zakladatele Roberta Bönsche, který se aktivně podílel na stavebních pracích a dozoru nad nimi. Podlehl nemoci, kterou si zřejmě přivodil nachlazením na stavbě. Díky lanovce, která byla neustále v provozu, a umožňovala zkrátit namáhavý výstup k boudě ze dvou hodin na slabou čtvrthodinu, návštěvnost boudy nikterak neochabovala ani během 2 sv. války. Robert Bönsch, jeho žena i jeho děti tu budovali svoje podnikání skoro 60 let.

Po válce odešli s padesátikilovým zavazadlem a pouhou nadějí v srdci, že svou vlast i majetek třeba ještě někdy uvidí. Správu boudy převzal nejprve svaz lyžařů. Poté se z ní stala zotavovna ROH pro československé pracující. Při této správě bouda chátrala do takového stavu, že v roce 1977 musela být z havarijních příčin uzavřena. Plánovaná rekonstrukce se po sedmi letech odkladů nakonec neuskutečnila a bouda byla zplanýrována.

Na místě původní boudy vyrostl v roce 1993 moderní horský hotel. Ten byl v roce 2005 ještě kompletně zrekonstruován. Hotel nabízí 48 dvou- až čtyř- lůžkových nekuřáckých pokojů, restauraci, denní bar, rychlé občerstvení s venkovní terasou a sněžným barem, čerstvé pečivo a koláče z vlastní pekárny, noční klub, konferenční místnost, směnárnu, dětské hřiště, WIFI síť zdarma a mnoho dalšího.

🛌 Ubytování 🏆 Výzvy
Adresa
Horská 171, 54225 Janské Lázně
Rok stavby
1887
Galerie
Hotel Černá bouda (Exteriér), autor: Pavel Michovský, datum: 2023
Hotel Černá bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1931
Hotel Černá bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1915
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2023
Hotel nabízí 48 dvou- až čtyř- lůžkových nekuřáckých pokojů, restauraci, denní bar, rychlé občerstvení s venkovní terasou a sněžným barem, čerstvé pečivo a koláče z vlastní pekárny, noční klub, konferenční místnost, směnárnu, dětské hřiště, WIFI síť zdarma a mnoho dalšího. [2]
2005
V roce 2005 proběhla kompletní rekonstrukce hotelu. [2]
1993
Na místě původní boudy vyrostl v roce 1993 moderní horský hotel. [1]
1984
Plánovaná rekonstrukce se po sedmi letech odkladů nakonec neuskutečnila a bouda byla zplanýrována. [1]
1977
Při této správě bouda chátrala do takového stavu, že v roce 1977 musela být z havarijních příčin uzavřena. [1]
1945
Robert Bönsch, jeho žena i jeho děti budovali svoje podnikání skoro 60 let. Po válce odešli s padesátikilovým zavazadlem a pouhou nadějí v srdci, že svou vlast i majetek třeba ještě někdy uvidí. Správu boudy převzal nejprve svaz lyžařů. Poté se z ní stala zotavovna ROH pro československé pracující. [1]
1938
Výrazný obrat nastal až s připojením Sudet k Německu po podpisu Mnichovské dohody v roce 1938. Kruh hostů se proměnil, vrátila se stará klientela. Nejvíce přijížděli Slezané, oblast si oblíbili i hosté z Vratislavi a Horního Slezska. Často se tu objevovali také Berlíňané a nechyběli sportumilovní Sasové z Drážďan a jejich okolí. Hostů neubylo ani po začátku druhé světové války. Díky lanovce, která byla neustále v provozu, a umožňovala zkrátit namáhavý výstup k boudě ze dvou hodin na slabou čtvrthodinu, návštěvnost boudy nikterak neochabovala. [1]
12/1933
Hospodářský rozmach boudy trval nepřetržitě až do roku 1933. S nástupem fašismu v Německu se situace zhoršila. Svůj velký podíl na tom měla německá devizová opatření, která prakticky znemožňovala německých hostům navštěvovat českou část Krkonoš. Výpadek dolnoslezských, saských a berlínských hostů částečně nahradil nárůst návštěvníků z českých zemí. [1]
12/1928
Slavnostně se bouda otvírala na Vánoce stejného roku. Bohužel bez účasti majitele a zakladatele Roberta Bönsche, který se aktivně podílel na stavebních pracích a dozoru nad nimi. Podlehl nemoci, kterou si zřejmě přivodil nachlazením na stavbě. Nedožil se tedy následného rozmachu podnikání na Černé pasece. Ta se díky lanovce stala cílem ještě většího počtu turistů. Z původní „staré boudy“ se stala jídelna s pěti záložními pokoji, dependance „Poutníkův odpočinek“ byla stržena a materiál se použil na stavbu dřevníku, sklípku a odpočívárny. [1]
1928
Na jaře byl položen základní kámen novostavby. Na pozemku o rozloze 470 m2 se brzy tyčil čtyřpodlažní dům se sklepním podlažím, přízemím s kuchyní a restauračními prostory, dvě patra s hostinskými pokoji a půda, ve které byly ještě dva další pokoje. Vybavení - ústřední topení, elektrické osvětlení, tekoucí teplá i studená voda ve všech pokojích a koupelny. V restauraci v přízemí měli ubytovaní i příchozí k dispozici 200 pohodlných míst. V horních patrech bylo 30 pokojů s 60 lůžky, na půdě dalších 15 postelí ve dvou noclehárnách. [1]
1927
Když se v letech 1927 a 1928 stalo skutečností vybudování první krkonošské kabinové lanové dráhy, musela se vzhledem k novým okolnostem a přílivu turistů přestavět i Bouda na Černé pasece. Už od léta 1927, ale hlavně v zimě 1927 až 1928 se na Černou paseku dopravilo velké množství nejrůznějšího stavebního materiálu. [1]
1925
Z inzerátu z roku 1925: „Schwarzschlagbaude u Janských Lázní, 1300 m nad mořem, stanice zimních sportů. Křižovatka turistů a lázeňských hostí proti krkonošskému hřebeni a Špindlerovu Mlýnu, Vrchlabí, údolí Úpy, Peci pod Sněžkou a Janským Lázním. Vyhlídková věž s dalekohledem a dvojitým panoramatickým zrcadlem. Vytápěné pokoje. Veřejná telefonní stanice č. 10 s centrálou v Janských Lázních. Pošta Černý Důl. Školy a spolky zvláštní ceny. Je postaráno o hudební zábavu. Robert Bönsch, majitel.“ [1]
1914
S první světovou válkou se turistickému a sportovnímu podnikání přestalo dařit. Po válce se turistický provoz podařilo obnovit díky velké oblibě všelijakého putování a zejména rozmachu lyžování a dalších zimních sportů. [1]
1908
V roce 1908 se majitel rozhodl provozovat boudu celoročně. Vznikly zde dvě čtyřkilometrové sáňkařské dráhy. Jedna vedla po Zvonkové cestě do Janských Lázní, druhá Javořím dolem do Velké Úpy. Místo si brzy získalo své štamgasty zejména z řad pražských a vratislavských měšťanů. [1]
1905
Roku 1905 bouda dále vylepšila své služby, když se telefonicky připojila k poštovnímu úřadu v Janských Lázních. [1]
1901
Po zvětšení jídelního prostoru následovalo v roce 1901 také navýšení počtu ložnic pro návštěvníky. Západně od původní boudy tak vznikla dependance, ve které byly pouze ubytovací prostory. Majitel tuto novou boudu nazval poetickým jménem Poutníkův odpočinek. Tím byla veškerá stavební činnost na mnoho let ukončena. Celý objekt v popsané formě nabízel 14 pokojů s 35 postelemi a 15 lůžek ve velké noclehárně. [1]
1888
Černá hora se na konci 19. století stala jedním z oblíbených výletních cílů turistů. Robert Bönsch (v té době provozoval ve Velké Úpě pohostinství s řeznictvím a byl bratrem majitele Luční boudy Vinzenze Bönsche) v roce 1888 od tehdejšího majitele Sagassera koupil nemovitost čp. 47, která v té době sloužila jako hájenka. Zřídil zde první hostinec s ubytováním, který pojmenoval Bouda na Černé pasece. Nejprve byla otevřena jen v letních měsících. Kapacity boudy ale brzy nestačila. Bönsch proto postavil další objekt s jídelním sálem a vyhlídkovou věžičkou.

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

webserv.krnap.cz [1]
cernabouda.cz [2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.