Českomoravská – Kolben – Daněk (ČKD) | PoznejDomy.cz

2017

Dva největší vlastníci bývalého areálu ČKD jsou Tulipa City s.r.o. a Polygon BC, a.s.. Společnost Tulipa se v areálu pustila do výstavby projektu Tulipa City. Rezidenční projekt Tulipa City je součástí rozsáhlého developmentu AFI Europe. Za architektonickým návrhem stojí studio CMC Architects. Společnost Polygon BC, a.s. v areálu plánuje výstavbu projektu Kolbenova Business Park.

2004

Zbytek holdingu i s ochrannou známkou získala v roce 2004 společnost 11 FITE, která již dříve odkoupila konkurzní podstatu některých bývalých společností holdingu. [2] Nejstarší část areálu byla zbořena roku 2004, dochována je pouze kancelářská budova v ulici Pod pekárnami (č. p. 338) a značně přestavěné elektrocentrála. [1]

1998

Nové vedení nebylo úspěšné a v roce 1998 stál holding na pokraji bankrotu. To velice komplikovalo situaci při výrobě velkých veřejných zakázek, jako byly rychlovlaky pro České dráhy či metra pro Prahu. Některé společnosti holdingu zkrachovaly úplně, ostatní byly vráceny státu skrze IPB, u které měl holding mnoho dluhů, a která tehdy ještě byla ve vlastnictví státu. Stát některé společnosti prodal zahraničním investorům, například výrobu kolejových vozidel získal německý Siemens. [2]

1994

S ekonomickým kolapsem zemí RVHP ztratila ČKD Praha svá největší odbytiště. Nedařilo se jí najít nová ve vyspělých státech, svou pozici si udržela jen v některých rozvojových zemích. V roce 1994 při privatizaci získala kontrolní balík akcií společnost Inpro a ČKD Praha se transformovala na holding. [2]

1952

Střed areálu dnes tvoří budovy, postavené již pro n. p. ČKD Stalingrad, závod Elektrotechnika – především typologicky i architektonicky pozoruhodná budova čp. 936 z roku 1952, s vysokými sály, osvětlenými skořepinovými světlíky, která sloužila výrobě usměrňovačů, a byla údajně nazývána „kostel“. Z této etapy výstavby pochází také dřevěná chladicí věž při zmíněné kotelně, na parc. 1207/49, která je od roku 2004 jako jediná stavba areálu památkově chráněna. [1]

1948

Po válce byl podnik obnoven a rychle znárodněn. Jeho struktura se po nástupu centrálně řízeného hospodářství často měnila a bylo do něj začleněno mnoho poboček po celé republice. [2] Díky RVHP nastal prudký rozvoj společnosti a výstavba nových výrobních prostor mezi Libní a Vysočany. Součástí tohoto rozvoje bylo i vybudování nového systému vleček, které byly zaústěny do nádraží Praha Libeň a Praha Vysočany. Bylo vybudováno i nové , tak zvané Východní nádraží, které bylo projektováno na obrat 400 vozů denně. Zároveň zde byla i zkušební kolej ČKD Lokomotivky. [3]

1945

V březnu 1945 byl podniknut velký nálet na strojírnu, který poškodil dvě třetiny budov a minimálně polovinu strojního zařízení. [2]

1929

Východně od budovy pro výrobu elektrických přístrojů se nachází obdobná, kratší budova na parc. č. 1207/62 z roku 1929, sloužící původně výrobě malých motorů. Za ní se v severní části pozemku na parcele 1207/50 a 51 se nachází budova elektrocentrály z téže etapy výstavby, osvětlená shora rozměrným sedlovým světlíkem příhradové konstrukce. [1]

1927

Roku 1927 byla budova pro výrobu elektrických přístrojů prodloužena o expediční skladiště na parc. 1207/28, již běžnější konstrukce. Budova tak dosahuje celkové délky 170 metrů. Po další fúzi s karlínskou původně Daňkovou strojírnou vznikl 9. 7. 1927 koncern Českomoravská – Kolben – Daněk (ČKD), vyrábějící strojní zařízení pro všechna průmyslová odvětví. [1]

1926

V letech 1926–1930 následovala výstavba dvou rozsáhlých hal sléváren se železobetonovou nosnou konstrukcí a ocelovým příhradovým zastřešením ve východní části areálu, vedená opět firmou Skorkovský. Větší z nich, slévárna šedé litiny na půdoryse 127 × 67 m, byla zbořena roku 2002, 68 metrů vysoký komín její kotelny, opatřený vodojemem, byl odstřelen roku 2005. Menší, třílodní slévárna kovů 70 × 50 m na parcele 1207/5 a 6 při Kolbenově ulici slouží dodnes, společnost Agma se zde věnuje se výrobě odlitků z hliníku a bronzu. [1]

1921

Roku 1921 se firma sloučila s První českomoravskou továrnou na stroje“ v Libni a podnik nesl až do 8. 7. 1927 název Akciová společnost Českomoravská – Kolben. Libeňská továrna do podniku vnesla také spolupráci s podnikatelstvím železobetonových staveb Karla Skorkovského, které navrhlo a ve spolupráci s firmou Otakara Nekvasila také provedlo nejstarší dochované budovy areálu. Dominuje mu dnes dlouhá etážová budova pro výrobu elektrických přístrojů na parc. 1207/31, postavená podle projektu Skorkovského kanceláře z března 1922, která je konstrukční obdobou zbořeného libeňského „mrakodrapu“ automobilky Praga. [1]

1896

Emil Kolben (1862–1943), od srpna 1888 inženýr Edisonovy strojírny v Schenectady u Albany ve státě New York (USA) a od března 1892 ředitel elektrotechnického oddělení Oerlikonské strojírny ve švýcarském Curychu, se v září 1896 vrátil do Prahy, aby zde založil firmu Kolben & spol. [1]

K domu nění k dispozici žádná literatura.

17. 9. 2018

Reportéři ČT: Osudy průmyslnických dynastií Kolben a Daněk

28. 6. 2015

Komín strojíren Praga připomíná zlaté časy slavné továrny [3]

16. 6. 2017

1drv.ms will.i.am

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

www.industrialnitopografie.cz

industrialnitopografie.cz [1]

cs.wikipedia.org

cs.wikipedia.org [2]