Zámek Žďár nad Sázavou

Zámek Žďár nad Sázavou původně býval cisterciáckým klášterem, jedním z nejvýznamnějších své doby. Založen byl v polovině 13. století. Klášter si vytrpěl krušné chvíle za husitských i pozdějších česko-uherských válek, kdy došlo k jeho vydrancování a obsazení. Mniši tak byli nuceni na nějakou dobu klášter opustit.

V roce 1614 byl klášter zrušen a přestavěn na zámek. Už roku 1638 opět sloužil cisterciákům. Největšího rozkvětu klášter dosáhl za opata Václava Vejmluvy v letech 1705–1738. Opat Vejmluva nechal v areálu kláštera provést rozsáhlé přestavby a novostavby ve stylu barokní gotiky pod vedením architekta Jana Blažeja Santiniho-Aichela. Nechal velkoryse přestavět a rozšířit prelaturu do podoby mohutného, v podstatě zámeckého čtyřkřídlého objektu s navazující francouzskou zahradou.

Definitivně byl klášter zrušen v roce 1784 po úmyslně založeném požáru, opat po něm sám požádal Josefa II. o zrušení kláštera. V roce 1826 areál koupil ve veřejné dražbě nejvyšší maršálek Království českého hrabě Josef Vratislav z Mitrovic.

Roku 1930 se zámek stal majetkem chlumecké větve rodu Kinských, kterým byl spolu s celým panstvím v roce 1948 znárodněn. Později zde bylo umístěno světově unikátní Muzeum knihy (expozice Národního muzea).

Roku 1992 bylo panství vráceno v restituci synovi Eleonory Kinské, Radslavovi Kinskému (1928–2008). Majiteli zámku jsou v roce 2023 jeho synové Charles Nicolas a Constantin Kinští.

Areál zámku je celoročně přístupný veřejnosti a najdeme v něm stálou výstavu „Barokní malířství a sochařství“ ze sbírek Národní galerie v Praze, expozici ze života architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, Galerii Kinských a Muzeum nové generace, které nabízí nevšední pohled do historie žďárského zámku formou zážitkových expozic.