První českomoravská továrna na stroje - Lokomotivka (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1926

První českomoravská továrna na stroje

Stručné info

Založení První českomoravské továrny na stroje bylo vyvoláno rozmachem cukrovarnictví v českých zemích v 60. letech 19. století. Tovární areál začal vznikat od roku 1871 v blízkosti státní dráhy z Prahy do Olomouce z iniciativy karlínského stavebního podnikatele Václava Nekvasila (Václav Nekvasil na konci 60. let 19. století spolupracoval s majitelem karlínské strojírny Vincencem Daňkem. Později se ale obchodně rozešli. Rodina měla v První českomoravské uložené značné jmění a po celou dobu působila ve správní radě, po úmrtí Václava Nekvasila v roce 1906 místo převzal jeho syn Otakar), velkostatkáře Karla Židlického (1833–1878) a karlínského továrníka Jana Topinky.

Úmyslem bylo založení ryze české akciové strojírny a tím i o proniknutí českého kapitálu do oblasti, kde dosud podnikali zejména němečtí továrníci. Stavbu továrny realizoval Židlického tchán a člen výkonného výboru Josef Čermák. Ředitelem továrny se stal Vojtěch Novotný, původně inženýr Rustonky, vedl ji až do roku 1892, kdy ho nahradil Bohumil Mařík.

Zpočátku továrna vybavila cukrovary v Berouně, Českých Budějovicích a Slavkově. Později, z důvodů problémů s cukrovary, se ale začala specializovat i na jiné obory.

V roce 1886 převzala První českomoravská od Pražské železářské společnosti na Kladně i s dokumentací a dělníky výrobu mostů. Za léta 1886 – 1908 vyrobila mostárna 1 524 železničních a 560 silničních mostů. Pocházejí odtud ale i jiné četné stavební konstrukce, namátkou Průmyslový palác na Výstavišti v Holešovicích či Petřínská rozhledna nebo železné konstrukce Staroměstské tržnice. V 90. letech 19. století se mostárna osamostatnila jako firma Bratři Prášilové, zůstala ale součástí areálu.

V roce 1899 zde začalo pracovat nové lokomotivní oddělení. Do roku 1917 tu bylo vyrobeno 877 lokomotiv.

V roce 1907 spolu se společností Ringhoffer založila výrobce automobilů Praga.

Roku 1921 se sloučila s Kolbenovou továrnou a vznikla Českomoravská – Kolben se 4 700 dělníky a 640 úředníky. V roce 1927 se spojila s Daňkovou továrnou v Karlíně a vznikl kolos Českomoravská–Kolben–Daněk (ČKD) se 7 560 dělníky a 1 240 úředníky. V čele podniku stál Emil Kolben. Na prahu hospodářské krize mělo ČKD 14 423 zaměstnanců.

Při náletu na Prahu v březnu 1945 byl libeňský závod těžce poškozen. Po znárodnění obnovil strojírenský gigant výrobní tradice z předválečného období. Bohužel po revoluci továrna nestačila modernějším západním továrnám. V posledních letech 20. století byla většina objektů (lokomotivka, mostárna a četné další) zbourána a na jejich místě vyrostla sportovní hala nebo obchodní centrum.

Adresa
Ocelářská 2420, 190 00 Praha 9 - Libeň
Rok stavby
1871
Galerie
První českomoravská továrna na stroje (Výřezy z map)
První českomoravská továrna na stroje - Lokomotivka (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1926
První českomoravská továrna na stroje - Karosárna (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1926
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu

(Vzdálenost aktualizujete kliknutím na bod v mapě)


Doplňující info


Subjekty

Časová osa

2000
V posledních letech 20. století byla většina objektů (lokomotivka, mostárna a četné další) zbourána a na jejich místě vyrostla sportovní hala a obchodní centrum. [1]
1945
Při náletu na Prahu v březnu 1945 byl libeňský závod těžce poškozen. Po znárodnění obnovil strojírenský gigant výrobní tradice z předválečného období. [1]
1929
Na prahu hospodářské krize mělo ČKD 14 423 zaměstnanců. Součástí ČKD se staly i Loděnice Praga. [3]
1927
Českomoravská – Kolben se v roce 1927 spojila s Akciovou společností Strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol. v Karlíně a vznikla Českomoravská–Kolben–Daněk (ČKD), největší strojírna v tehdejším Československu. V čele podniku stál Emil Kolben. [2] Disponovala 7 560 dělníky a 1 240 úředníky. [3]
1921
Roku 1921 se První Českomoravská továrna na stroje v Praze sloučila s Elektrotechnickou a.s. a vznikla tak Českomoravská – Kolben. [2] Disponovala 4 700 dělníky a 640 úředníky. [3]
1907
V roce 1907 spolu se společností Ringhoffer založila výrobce automobilů Praga. [2]
1906
Karlínští podnikatelé stáli nejen u počátků Českomoravské továrny, ale hráli důležitou úlohu po celou dobu její existence. Například rodina jednoho z hlavních zakladatelů Václava Nekvasila měla v akciích továrny uloženu značnou část svého rodinného jmění. Po celou dobu také jméno Nekvasil figurovalo ve správní radě továrny. Po úmrtí Václava Nekvasila v roce 1906 ho nahradil jeho syn Otakar. [4]
1899
Rozšiřování výrobního programu a s ním i továrního areálu pokračovalo: V roce 1899 začalo pracovat nové lokomotivní oddělení a už v následujícím roce odtud vyjela první česká parní lokomotiva. Do roku 1917 ji následovalo 877 lokomotiv a 241 tendrů. V roce 1901 se rozběhla výroba parních válců, 1906 parních turbin, 1907 automobilů, 1908 vznětových motorů. [3]
1890
V 90. letech 19. století se mostárna osamostatnila jako firma Bratři Prášilové, zůstala ale součástí areálu. [3] Areál měl jako jedna z prvních strojíren vlastní elektrárnu a rychle se rozrůstal. [1]
1886
V roce 1886 převzala První českomoravská od Pražské železářské společnosti na Kladně i s dokumentací a dělníky výrobu mostů. Za léta 1886 – 1908 vyrobila mostárna 1 524 železničních a 560 silničních mostů. Výroba mostárny se ale neomezovala jen na mosty, pocházejí odtud i četné stavební konstrukce, namátkou Průmyslový palác na Výstavišti v Holešovicích či Petřínská rozhledna, železné konstrukce Staroměstské tržnice, Akademie výtvarných umění, Obecního domu, Národního divadla i Národního muzea. [3]
1877
Z vleklé krize se Českomoravská začala dostávat až v roce 1877 a v roce následujícím pak dosáhla co do počtu dělnictva stavu z roku 1873. Během krize se ukázala až nezdravá závislost Českomoravské na cukrovarech, když neuhrazené pohledávky z krachujících cukrovarů téměř stály továrnu existenci. To v následujících letech vedlo k širšímu rozptýlení aktivit a zavádění nových provozů. [4]
1876
Firma podpořila výstavbu stanice Libeň, která byla v roce 1876 otevřena pro nákladní dopravu, od roku 1879 sloužila i dopravě osobní. [1]
1874
V roce 1874 vrcholily problémy Českomoravské a i přes finanční injekce ze Živnobanky došlo ke skoupení 2000 vlastních akcií a tím ke snížení základního jmění na 600 000 zlatých. Uvažovalo se dokonce o prodeji Českomoravské, ale nenašel se dostatečně silný kupec, který by továrnu koupil. [4]
1873
V roce 1873 byl založen hutnicko-hornický obor, v roce 1881 oddělení vodních turbin, v roce 1885 oddělení pro výrobu ústředních topení a větrání. [3]
1873
Již rok 1873 ovšem přinesl hospodářskou krizi, a s ní i problémy s proplácením dodaných strojů. V případě cukrovaru ve Slavkově dokonce musela Českomoravská cukrovar koupit, aby neskončil v konkurzu a továrna nepřišla o platby. [4]
1872
První výrobní program tvořily stroje pro potravinářský průmysl, především strojní vybavení cukrovarů. Už v roce 1872, kdy továrna měla 52 obráběcích strojů a 125 dělníků, vybavila cukrovary v Berouně, Českých Budějovicích a Slavkově. [3] Stavbu továrny realizoval Židlického tchán a člen výkonného výboru Josef Čermák. Ředitelem továrny se stal Vojtěch Novotný, původně inženýr Rustonky, vedl ji až do roku 1892, kdy ho nahradil Bohumil Mařík. [4]
1871
Založení První českomoravské továrny na stroje bylo vyvoláno rozmachem cukrovarnictví v českých zemích v 60. letech 19. století. Tovární areál začal vznikat od roku 1871 v blízkosti státní dráhy z Prahy do Olomouce. [1] Vznikl z iniciativy karlínského stavebního podnikatele Václava Nekvasila, velkostatkáře Karla Židlického a karlínského továrníka Jana Topinky. [3] Václav Nekvasil na konci 60. let spolupracoval s majitelem karlínské strojírny Vincencem Daňkem. Později se ale obchodně rozešli. [4]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

Mostař s rozhledem
industrialnitopografie.cz [1]
cs.wikipedia.org - ČKD [2]
czumalo.wordpress.com [3]
pametni-desky-v-praze.cz
cs.wikipedia.org - František Prášil
Mgr. Jan Vobořil - Komunální elity v Karlíně a Libni v letech 1861 – 1914 [4]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.