Komáří vížka

Těžařstvo pod vedením horního mistra Davida Koitha zde nechalo postavit v roce 1553 zvonici na již vykáceném vrcholku hory. Stavba byla hotova v roce 1568. Kamenná, hranatá věž byla přes 9 metrů vysoká. K věži byl přistavěn malý domek o jedné místnosti a chlívky pro kozy. V domku žil zvoník, byl to buď starý nebo zmrzačený horník, který již nemohl v šachtě pracovat. Zvonice nesla zvon od proslulého Tomáše Jaroše. Tento zvon oznamoval místním horníkům začátek a konec šichty v dolech i konec šichty životní.

Z obavy před krádeží zvonu před loupeživými Švédy byl zvon v roce 1635 sundán a na saních převezen do sakristie klášterního kostela Všech svatých v Krupce. V roce 1644 jej znovu zavěsili.

Roku 1857 zde milovník rozhleden kníže Clary Aldringen postavil hostinec s věží, která byla napodobeninou původní zvonice. Tato věž měla dva účely - vyhlídkový a také "úschovný" pro historický zvon od Tomáše Jaroše.

V 90. letech 20. století proběhla rekonstrukce celého objektu, během níž byla okna rozhledny bohužel zazděna. Majitel argumentoval tím, že od paty rozhledny je stejný výhled jako z ní.