Točna tramvají Dubí

Plán na zřízení elektrické úzkokolejné malodráhy se objevil již roku 1886, ale byl Clary-Aldringeny zamítnut pro obavy z negativního vlivu na prostředí klimatických lázní. Další přípravy a jednání trvaly i s přestávkami do začátku roku 1894. Stavba byla zadána vídeňské firmě Lindheim & Co a první tramvaj zkušebně vyjela 24. září 1895 v půl sedmé ráno. První stavební úsek vedl ze Školního náměstí, dnešní Benešovo, do Horního Dubí a měřil 8240 metrů. Přejímací komise dokončení oslavila 4. října, kdy se členové nechaly odvézt do Dubí a zasedli ke slavnostní hostině v Tereziných lázních. V době hostiny došlo k nehodě dělníků, kteří se na valníku vraceli z Horního Dubí a rozbila se jim brzda. Řítili se dolů kolem domu Marienburg a narazili do sloupu elektrického vedení. Slavnostní tramvaj zraněné odvezla do teplické nemocnice. Úzkokolejná trať byla uvedena do provozu 14. října a stala se první úzkorozchodnou elektrickou drahou v Rakousku-Uhersku. Po druhé světové válce začaly být postupně rušeny jednotlivé teplické úseky. V roce 1956 Teplice přepracovaly plán dopravy, z kterého vypustily právě tramvaje, a tak zůstala pouze meziměstská trať mezi Trnovany a Dubím. V té době jezdily na trati československé tramvaje typu 6MT. Poslední tramvaj vyjela do Dubí vyjela dne 31. ledna 1959. Nahradily je autobusy. Až do 70. let probíhala demontáž tohoto úseku. Zbylé tramvaje byly prodány do Ústí nad Labem, Mostu a Mariánských Lázní. Po tramvajové dopravě v Dubí zbyl park v ulici Na Konečné, který kopíruje tvar původní tramvajové točny. Tramvaj dále připomíná pojmenování ulic Tramvajní, Na Konečné, násep u Mlýnského vrchu a dochovaný kilometrovník přesunutý za kostel.