Zámek Litenčice

2023

Jedno z křídel zámku slouží jako zázemí pro firmu majitelů, která se zabývá zemědělstvím a lesnictvím, další je obytné a poslední, největší a nejpoškozenější zatím prochází technicky a finančně náročnou obnovou. Na jednom ze svahů majitelé také nově vysadili vinohrad, odkud se dají zakoupit vína značky Chateau Litenčice. Vinohrady k zámku patřily už od 16. století, renesanční vinný sklep se nachází i nedaleko zámku. Majitelé se také pustili do výroby suchých jablečných ciderů značky Apple Deer. Ochutnat je můžete například v kavárně Velo Café v Kroměříži, nebo koupit v místním obchůdku. [4]

2021

V roce 2021 se opravovala fasáda jižní strany hlavní budovy. Na opravu přispělo Ministerstvo kultury ČR přes dotační program obci s rozšířenou působností Kroměříž částkou ve výši 230.000 Kč. V roce 2021 se také obnovovala tři okna ve velkém sále hlavní budovy Zámku v Litenčicích. Tyto tři okna jsou rozměrově největší na zdejším zámku. Výrobu oken prováděla firma INSTA euro z Ivanovic na Hané. Jejich dokonalá práce se dřevem se odrazila v nádherném zpracování rozměrných oken. Na obnovu těchto tří oken ve velkém sále přispěl Zlínský kraj částkou ve výši 200.000 Kč z fondu Zlinského kraje. [3]

2020

V roce 2020 se pokračovalo v opravě fasády na zámku v Litenčicích. Na hlavní budově se opravila strana západního křídla, která navazuje na zámecký park a dále jižní strana jižního křídla budov předzámčí. Na opravu přispělo Ministerstvo kultury ČR přes dotační program obci s rozšířenou působností Kroměříž částkou ve výši 385.000,- Kč. [3]

2019

V roce 2019 započala dlouho očekávaná rekonstrukce fásády zámku v Litenčicích. v I.etapě se opravila část hlavní budovy a jižního křídlo ze strany nádvoří. Na opravu přispělo Ministerstvo kultury ČR částkou ve výši 265.000,- Kč přes dotační program obcí s rozšířenou působností. [3]

2018

V roce 2018 přispěl Zlínský kraj částkou ve výši 100.000,- Kč z fondu Zlinského kraje na rekonstrukci zámku v Litenčicích. V roce 2018 přispělo i ministerstvo kultury ČR částkou 270.000,- Kč z dotačního programu přes obec s rozšířenou působností. Dotace byly v roce 2018 použity na opravu oken z jižní strany a severní strany zámku ve 2np a 3np. Od roku 2007 se již vyměnilo přes 96 ks oken a je potřeba v této obnově pokračovat. Konkrétně v roce 2018 se vyměnilo 13 ks oken v souladu se Závazným stanoviskem. [3]

2017

V roce 2017 proběhla další etepa rekonstrukce zámku. Na opravu byly použity dotace z Fondu kultury Zlínského kraje a dotace od Ministerstva kultury ČR přes obec s rozšířenou působností Kroměříž. Dotace byly v roce 2017 použity na opravu oken ve vnitřním nádvoří (atriu) Zámku v Litenčicích. [3]

2016

I v roce 2016 proběhla další etapa rekonstrukce Zámku Litenčice. Celkem bylo zrekonstruováno 7 ks oken v 2. n.p. západního křídla , 4 okna v jižním křídle hlavní budovy a 1 okno ve spojovacím výklenku mezi hlavní budovou a baroním křídlem s kaplí. Rekonstrukce probíhala v součinnosti s odborníky z památkové péče a byl využit dotační titul z programu Podpory obnovy kulturních památek prostřednictvím obce s rozšířenou působností. Objem dotace pro rok 2016 byla stanoven ve výši 270.000,- Kč. [3]

1993

Po roce 1993 byl majetek rodu Podstatzkých navrácen v restituci. Areál zámku začal procházet rozsáhlou rekonstrukcí. [3]

1948

Podstatští-Thonsernové drželi Litenčické panství až do r. 1948. V roce 1948 přešel majetek do rukou státu a zámek byl značně zdevastován. [3] V zámku bylo umístěno odborné zemědělské učiliště a v 60. letech 20. století depozitář Technického muzea v Brně. [2]

1713

V r. 1713 získal Litenčice a Chvalnov František Vilém z Thonsernu, po němž je zdědil poslední potomek rodu František Josef Thonsern (1701-1778), který měl značné vědomosti z oboru mechaniky. Ten odkázal panství Františku Maxmiliánu Podstatskému, synu manželčiny sestry, s podmínkou, že nový dědic přijme přídomek "z Thonsernu". Byli pohřbíváni v kapli, kterou dali ke kostelu v r. 1742 přistavět Thonsernové. V poslední třetině 18. století přestavěl František Podstatský z popudu své manželky zámecký interiér a vybudoval nové hlavní průčelí se vznosným schodištěm. [3]

1667

V 17. století se zde vystřídala řada držitelů, mezi nimi i ostřihomský arcibiskup Petr Pazmány z Panasu. Za něho byl objekt pozdně středověké tvrze přebudován v barokní zámek, jehož stavba skončila v r. 1667; Zámek měl podobu jednopatrové budovy s bohatým portálem, s částí sálů zdobených štukami a zámeckým parkem z r. 1667. [3]

1618

V roce 1618 koupila zboží vdova po Oldřichu z Kounic (1569–1617) Ludmila, rozená z Roupova. [2]

1509

V letech 1437–1509 patřila tvrz pánům ze Zástřizl, v letech 1509–1554 ji drželi Kropáčové z Nevědomí. [2]

1437

Poprvé se zde tvrz uvádí roku 1437, kdy ji s částí vsi, dvorem a dalším majetkem Pavlík z Pržného prodal Arklebu (Archlebu) z Kunkovic a Zástřizl. [1]

K domu nění k dispozici žádná literatura.

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.