Statek Salajna

Vodní mlýn na obilí spolu s rozlehlým uzavřeným čtvercovým hospodářským dvorem egerlandského (chebského či franckého) typu byl založen patrně v 17. století. V roce 1760 byl hlavní obytný objekt mlýna přestavěn podle návrhu neznámého architekta v pozdně barokním slohu se zvoničkou a zdobenými hrázděnými štíty. Roku 1764 byla v západní části naproti obytnému domu vystavěna velká stodola. V roce 1778 byla v sousedství obytného stavení vystavěna nová zděná kolna se zdobeným hrázděným štítem.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války přestal být dvůr udržován a postupně chátral. Někdy před rokem 1975 došlo k demolici objektu původního špýcharu a tím k narušení půdorysné situace uzavřeného dvora. Podoba areálu byla také narušena novodobými přístavbami.

V roce 2004 koupili opuštěnou usedlost manželé Dvořákovi. Zpočátku bojovali především o záchranu památkové podstaty objektu (např. hrázděný štít či pavlač), v čemž jim pomohla finanční podpora Ministerstva kultury ČR a Karlovarského kraje. Po několika letech rekonstrukce byl v roce 2014 statek zachráněn a začal sloužit jako penzion.