Zámek Kvasiny

Původní tvrz zde byla založena patrně počátkem 17. století, písemně je poprvé zmíněna roku 1624. Po konfiskacích po roce 1624 ale značně zchátrala. Po roce 1653 k opravě přistoupili její tehdejší její majitelé, řád Bosých Karmelitánů z klášteru Panny Marie Vítězné v Praze. Tvrz sloužila karmelitánům jako kanceláře, byl zde byt správce panství a pobývali zde i pražští příslušníci kláštera. V roce 1700 byla tvrz přestavěna na zámek. Poté, co byl řád karmelitánů po roce 1786 zrušen císařem Josefem II., převzal správu panství náboženský fond a zámek i nadále sloužil jako kanceláře a úřednické byty. V r.1824 koupil panství Antonín Slivka ze Slivic, který zahájil úpravy a přestavbu zámku do pozdně klasicistního charakteru. Zámek poté vystřídal ještě několik majitelů a byl průběžně upravován.

V roce 1927 jej koupil František Karel Janeček, vynálezce, podnikatel a také syn Františka Janečka, zakladatele značky Jawa.  Jeho snem byla výroba aut, a tak hledal místo vhodné pro stavbu továrny. Zaujaly ho zdejší rozlehlé pozemky směrem k Rychnovu nad Kněžnou, vhodné pro rozvoj území, navíc tu fungovalo i nádraží.

Po 2 sv. válce přišlo období temna. V roce 1948 byl zámek znárodněn, vznikla v něm ubytovna zaměstnanců kvasinské automobilky, pak tu sídlil Ústav sociální péče pro mládež. Zničený zámek zůstal s propadlými střechami, zničenými okny a zplesnivělými zdmi. Nejlépe dopadla kaple, která sloužila jako sklad pomočených matrací a nočníků.

V restitucích po roce 1992 se majetek vrátil rodině Janečkových ve značně osekané podobě, automobily JAWA byly protiprávně sloučeny se zbrojovkami a znárodněny Benešovými dekrety, ačkoliv se na ně neměly vztahovat; rodině tím pádem připadly pouze lesy zdevastované kůrovcovými a větrnými kalamitami, rozpadlé hájovny a zdevastovaný a vybydlený zámek. Vnučka Františka Karla Janečka Soňa Klímová se i tak pustila do záchrany zámku, vznikla zde galerie, konají se zde koncerty, svatby atd.