Jan Hernych & syn, textilní závody (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 1.10.2020

Jan Hernych & syn, textilní závody

Stručné info

Textilní továrnu založil v roce 1855 Jan Hernych (1819–1884). Roku 1875 se stal společníkem jeho syn Florian Hernych (1855–1923). Firma měla také závod v Doudlebách, Vamberku, Nadelburku u Vídně, v Chrudimi a další menší mechanické tkalcovny přebudovala z vodních mlýnů v Hnátnici, Nekoři a Jihlavě. Firma expandovala i do zahraničí, odbytiště měla na trzích v Budapešti, Vídni a Haliči. 

Roku 1911 se firma dostala z finančních potíží transformací na společnost s ručením omezeným. Nakonec se roku 1917 Florian zřekl osobní účasti ve vedení podniku a s pomocí Živnobanky byly založeny Akciové textilní závody Jan Hernych a syn, se sídlem v Praze.

V roce 1943 byl závod z větší části zabrán pro výrobu leteckých motorů, v roce 1945 zavedlo ministerstvo průmyslu v závodě národní správu a v roce 1946 byla firma znárodněna. Továrna se postupně stala součástí n.p. Perla jako závod 01. Po revoluci vznikla akciová společnost, která po dlouhém boji v roce 2009 skončila v konkurzu, závod 01 se stal majetkem města s cílem přestavby území v centrální poloze na novou městskou čtvrť.

Galerie Perlou by měla v tomto prostoru vzniknout do roku 2026. Kreativní centrum má vzniknout z bývalé kotelny, strojovny s rozvodnou a části administrativní budovy, budovy jsou vzájemně propojené. V několika patrech členitého objektu má být postaven velký výstavní sál a několik menších, depozitář, ale také kavárna, kabinet textilu či prostory pro vzdělávání. V nové galerii by mohla být například stálá expozice soch místního rodáka Quido Kociana.

Adresa
Lochmanova 64, 562 01 Ústí nad Orlicí
Rok stavby
Galerie
Jan Hernych & syn, textilní závody (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 1.10.2020
Jan Hernych & syn, textilní závody (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 1.10.2020
Jan Hernych & syn, textilní závody (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 1.10.2020
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Časová osa

12/2022
Český architektonický ateliér Chybík + Krištof vyhrál architektonickou soutěž a podle jejich návrhu bude proměněna bývalá textilní továrna. [8]
12/2021
Kreativní centrum má podle města vzniknout z bývalé kotelny, strojovny s rozvodnou a části administrativní budovy, budovy jsou vzájemně propojené. Má vzniknout velký výstavní sál a několik menších, depozitář, ale také kavárna, kabinet textilu či prostory pro vzdělávání. V nové galerii by mohla být například stálá expozice soch místního rodáka Quido Kociana. Celkové stavební náklady se odhaduji na 70 milionů korun bez DPH, v čemž není započteno venkovní i vnitřní vybavení a cena projektové dokumentace. [7]
9/2021
V areálu bývalé textilky vyrostla novostavba domu dětí a mládeže od architektonického ateliéru MS architekti. Dominuje ji venkovní horolezecká stěna s terasou. Město areál továrny před jedenácti lety koupilo za 30 mil. Kč. Výstavba domu dětské mládeže stála 85 mil. Kč bez DPH. Stavbu provázely problémy kvůli nestabilnímu podloží, stavba stojí na pilotech, celkovou cenu to prodražilo o 30 mil. Kč. Dotace z programu ministerstva pro místní rozvoj pokryla 30 mil. Kč, město tedy zaplatilo 55 mil. Kč. Za DDM společnost Vital komplex připravuje nové rehabilitační centrum. [4]
4/2021
Ústí nad Orlicí zřejmě našlo kupce pro administrativní budovu bývalé textilky Perla 01. Jedna z místních firem za ni nabídla 6,2 milionu korun, minimální cena byla 5,9 milionu korun, řekl ČTK starosta Petr Hájek (sdružení Oušťáci). Ve výběrovém řízení byla jediným zájemcem. Nabídku budou zastupitelé schvalovat 19. dubna. Investiční záměr obsahuje v přízemí komerční plochy pro služby a obchod, v dalších nadzemních podlažích chce investor vybudovat asi 30 bytů, [6]
2020
Město Ústí nad Orlicí vyhlašuje výběrové řízení na prodej části pozemku st. p. č. 52/1, jehož součástí je stavba čp. 64 (administrativní budova Perla 01), v obci a k. ú. Ústí nad Orlicí. Minimální kupní cena je stanovena na 5.900.000 Kč. Nabídky je možno podávat ve lhůtě nejpozději do 10.03.2021. [5]
2018
V areálu bývalého textilního závodu, který prochází demolicí, se na zdi objevil obrázek - "Tak už nám to tu bouraj[OU]…" konstatuje v bublině namalovaný textilní průmyslník Florian Hernych (1855 - 1923) s pohledem upřeným do sutin bývalé textilky. [OU] je odkazem na nové logo používané ústeckoorlickou radnicí. V areálu už zmizely skoro všechny budovy, demolice pokročila bouráním podlah a základů. [2]
2017
Bývalou textilní továrnu letos čeká demolice, zůstane z ní jen uliční budova. Radnice si chystá prostor pro výstavbu domu dětí a mládeže a další parkoviště. "Zbouráme všechny výrobní haly, zůstane pouze ponechána stávající jídelna a administrativní budova s kotelnou a rozvodnou. To znamená, že dvě třetiny území se uvolní." řekl starosta Petr Hájek (SNK Oušťáci). [3]
2012
Ačkoli byla fasáda správní budovy firmy v Lochmanově ulici poškozena pozdějšími úpravami (např. výměnou oken), některé části interiéru zůstaly zachovány, včetně subtilního zábradlí schodiště. [1]
2011
Areál město koupilo za 30 milionů korun v roce 2011. [6]
2009
Ukončila výrobu v roce 2009, většina objektů je výrazně přestavěná a zachovaná spíše ve hmotách. [1]
1958
Po znárodnění a reorganizacích se textilka stala roku 1958 částí n. p. Perla (závod 01). [1]
1938
Za druhé světové války byl v továrně zřízen závod na opravu leteckých motorů. [1]
1926
V průběhu dvacátých let bylo přistavěno několik nových objektů, z nichž většinu provedla firma František Tošovský. V letech 1926–1927 se podle projektu architekta Pavla Janáka (1882–1956) uskutečnila adaptace skladiště a přístavba správní budovy firmy v Lochmanově ulici. [1]
1917
Nakonec se roku 1917 Florian zřekl osobní účasti ve vedení podniku a s pomocí Živnobanky byly založeny Akciové textilní závody Jan Hernych a syn, se sídlem v Praze. [1]
1911
Roku 1911 se firma dostala z finančních potíží transformací na společnost s ručením omezeným. [1]
1910
V roce 1910 byla v areálu přistavěna 28,5 metru dlouhá a 53 metrů široká úpravna a skladiště při tkalcovně a zámečnické dílně (severní část od čp. 64, dříve parcela 885 a 886, stavitel Josef Hernych) a spojovací chodba do novostavby úpravny. [1]
1909
V roce 1909 měla firma v provozu na 3 000 mechanických stavů, 75 000 bavlnářských vřeten, barevny, bělidla, úpravny, pracovalo pro ni na 2 500 dělníků a 100 úředníků, a kromě toho dalších 5 000 domácích tkalců, vyrábělo se asi 16 a půl miliónu metrů ročně. [1]
1898
V roce 1898 provedl stavitel Josef Hernych ústřední sál tkalcovny čp. 64 již s 1 200 stavy. Firma expandovala do zahraničí, odbytiště měla na trzích v Budapešti, Vídni a Haliči. Vyrábělo se hlavně pestré zboží jako zefíry, oxfordy a barchety, které se vyvážely do celého Rakouska­Uherska či na Balkán, ale i do zámoří. [1]
1884
V roce 1884 převzal Florian Hernych vedení podniku a rozšířil počet mechanických stavů o dalších 300. [1]
1881
Roku 1881 přibyla nová tkalcovna, v níž bylo umístěno dalších 84 anglických mechanických stavů, současně zřízena přípravna a šlichtovna. [1]
1879
Roku 1879 byla postavena nová mechanická tkalcovna, roku 1880 přistavěno další křídlo pro velký dřevěný mandl a kalandr. V prvním poschodí postavili na zkoušku osm mechanických stavů, prvních v Ústí a okolí. [1]
1875
Roku 1875 se stal společníkem jeho syn Florian Hernych (1855–1923), který zavedl strojovou výrobu. [1]
1855
Továrnu založil Jan Hernych (1819–1884) v roce 1855 jako závod na výrobu tkaných bavlněných látek na ručních stavech. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

industrialnitopografie.cz [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.