Městská knihovna Ústí nad Labem (Exteriér)

Městská knihovna Ústí nad Labem

Stručné info
Stavbu knihovny financoval ústecký židovský podnikatel Jakob Weinmann, který zbohatl při obchodech s hnědým uhlím. Na tehdejší dobu velmi moderní stavba ho přišla na zhruba půl milionu rakouských korun. V knihovně, kterou 6. října 1912 slavnostně otevíral kníže Thun, byl kromě depozitáře k dispozici i koncertní a přednáškový sál, kam se vešlo 600 lidí. V koncertním sále se také nacházela velkolepá freska nejvýznamnějších obyvatel města. Knihovna dnes již bohužel nestojí. V roce 1945 byla při leteckých náletech značně poškozena. Zbytky stavby byly strženy o dva roky později. Dnes je na pozemku, kde stála, budova krajské policejní správy.
Adresa
Lidické náměstí 899/9, 40001 Ústí nad Labem 1
Rok stavby
Galerie
Městská knihovna Ústí nad Labem (Exteriér)
Městská knihovna Ústí nad Labem - Po roce 1945 zničené náletem
 (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Městská knihovna Ústí nad Labem - Freska oslavující význačné Ústečany v bývalé městské knihovně z roku 1912. Třetí zprava od busty mocnáře stojí např. Ludwig Wolfrum (je vidět jen hlava).
 (Dobové fotografie (před rokem 2000)), autor: Archiv města Ústí nad Labem
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info

Oslavný článek publikovaný v ústecké ročence k roku 1929 u příležitosti jeho 80. narozenin vyzdvihuje také jeho dar rodnému městu v podobě monumentální Labské kašny, odhalené roku 1911 na tomto Lidickém náměstí. Svým uměleckým provedením znázorňovala základní kameny rozvoje města - hornictví, labskou plavbu, průmysl a obchod. Kašnu korunovalo alegorické sousoší Labe a Bíliny. Ústečanům měla připomínat význam jejich města. Ani kašna zde bohužel už nestojí, roku 1939 ji zničili nacisté.

Subjekty

Časová osa

1945
Knihovna dnes již bohužel nestojí. V roce 1945 byla při leteckých náletech značně poškozena. Zbytky stavby byly strženy o dva roky později. Dnes je na pozemku, kde stála, budova krajské policejní správy. [1]
1912
Stavbu knihovny financoval ústecký židovský podnikatel Jakob Weinmann, který zbohatl při obchodech s hnědým uhlím. Na tehdejší dobu velmi moderní stavba ho přišla na zhruba půl milionu rakouských korun. V knihovně, kterou 6. října 1912 slavnostně otevíral kníže Thun, byl kromě depozitáře k dispozici i koncertní a přednáškový sál, kam se vešlo 600 lidí.

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

ÚSTÍ///AUSSIG - architektura na severu Čech [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.