Poldi Kladno
V roce 1889 otevřel na Kladně, v sousedství Vojtěšské huti, novou ocelárnu vídeňský podnikatel a ředitel válcoven v Teplicích Karl Wittgenstein. Huť pojmenoval po své manželce Leopoldě Poldina huť a ocelárna se zařadila do velkého uhelného, železářského a ocelářského kartelu Pražské železářské společnosti (Prager Eisenindustrie-Gesellschaft), kterému šéfoval právě Wittgenstein. Roku 1898 své podíly ve společnosti prodal a žil jako bohatý soukromník a známý mecenáš. V roce 1929 měla firma již 4000 dělníků a vyráběla 40 tisíc tun výrobků, z nichž většina mířila do zahraničí. Na počátku třicátých let dodala například konstrukci pro most v australském Sydney. Těsně před začátkem druhé světové války měla Poldi sklady a obchodní zastoupení v 39 zahraničních státech.
Po skončení války potkal firmu Poldina huť stejný osud jako další průmyslové giganty v Československu, tedy znárodnění. Podnik byl spojen se sousední hutí a pojmenován nově jako Spojené ocelárny (SONP). Jméno Poldi nicméně zůstalo zachováno pro huť, která se specializovala na výrobu kvalitní oceli, titanu a dalších speciálních slitin. V 70. letech prošel podnik výraznou rekonstrukcí a modernizací a rozšířil se o nové provozy. Když v roce 1989 padl komunistický režim, zaměstnávala Poldovka přes 20 tisíc zaměstnanců.
V roce 1993 vláda schválila privatizaci Poldovky, ve které uspěl podnikatel Vladimír Stehlík prostřednictvím své firmy Bohemia Art. Už v roce 1995 byla ale zastavena výroba pro nedostatek zakázek, firma šla do konkurzu a Stehlík do vazby. Ze dne na den ztratilo práci na šest tisíc lidí. Město bylo naprosto paralyzované. V dalších letech Poldovka stále více a více upadala, měnila majitele a řada objektů byla zdemolována. V roce 2017 pro ni pracuje už je 150 lidí. V roce 2019 Poldovku koupil skrz firmu Opimo Trade Dmitrij Gerasimenko, který řídil druhé největší ocelárny v Rusku známé jako Rudý říjen, kde ale jeho působení skončilo zpronevěřením 8,5 miliardy rublů a odsouzením na osm let odnětí svobody. Gerasimenko se nyní skrývá v cizině. Od té doby se v areálu pokoušel rozjet výrobu. Postupně v jedné z hal podle oficiálních stránek vlastnicky spřízněného podniku Poldi Steelworks rozjel alespoň menší výrobu ocelových tyčí. V roce 2023 mu zde, skrz insolvenční řízení, jde po krku bývalý majitel Andrej Zokin, který má blízko k největším spojencům ruského prezidenta Vladimira Putina.
Do bývalé Poldovky ještě patří (nyní pod jinými vlastníky) areál bývalé mechaniky, kterou od roku 1993 vlastní podnik Strojírny Poldi (Dubská 243) a která se zabývá výroba klikových hřídelí. Druhým je areál Sochorovy válcovny Dříň (Třinecká 733), kterou od roku 1998 provozují Třinecké železárny.
