Poldi Kladno - Hlavní vstup (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 17.5.2020

Poldi Kladno

Stručné info

V roce 1889 otevřel na Kladně, v sousedství Vojtěšské huti, novou ocelárnu vídeňský podnikatel a ředitel válcoven v Teplicích Karl Wittgenstein. Huť pojmenoval po své manželce Leopoldě Poldina huť a ocelárna se zařadila do velkého uhelného, železářského a ocelářského kartelu Pražské železářské společnosti (Prager Eisenindustrie-Gesellschaft), kterému šéfoval právě Wittgenstein. Roku 1898 své podíly ve společnosti prodal a žil jako bohatý soukromník a známý mecenáš. V roce 1929 měla firma již 4000 dělníků a vyráběla 40 tisíc tun výrobků, z nichž většina mířila do zahraničí. Na počátku třicátých let dodala například konstrukci pro most v australském Sydney. Těsně před začátkem druhé světové války měla Poldi sklady a obchodní zastoupení v 39 zahraničních státech.

Po skončení války potkal firmu Poldina huť stejný osud jako další průmyslové giganty v Československu, tedy znárodnění. Podnik byl spojen se sousední hutí a pojmenován nově jako Spojené ocelárny (SONP). Jméno Poldi nicméně zůstalo zachováno pro huť, která se specializovala na výrobu kvalitní oceli, titanu a dalších speciálních slitin. V 70. letech prošel podnik výraznou rekonstrukcí a modernizací a rozšířil se o nové provozy. Když v roce 1989 padl komunistický režim, zaměstnávala Poldovka přes 20 tisíc zaměstnanců.

V roce 1993 vláda schválila privatizaci Poldovky, ve které uspěl podnikatel Vladimír Stehlík prostřednictvím své firmy Bohemia Art. Už v roce 1995 byla ale zastavena výroba pro nedostatek zakázek, firma šla do konkurzu a Stehlík do vazby. Ze dne na den ztratilo práci na šest tisíc lidí. Město bylo naprosto paralyzované. V dalších letech Poldovka stále více a více upadala, měnila majitele a řada objektů byla zdemolována. V roce 2017 pro ni pracuje už je 150 lidí. V roce 2019 Poldovku koupil skrz firmu Opimo Trade Dmitrij Gerasimenko, který řídil druhé největší ocelárny v Rusku známé jako Rudý říjen, kde ale jeho působení skončilo zpronevěřením 8,5 miliardy rublů a odsouzením na osm let odnětí svobody. Gerasimenko se nyní skrývá v cizině. Od té doby se v areálu pokoušel rozjet výrobu. Postupně v jedné z hal podle oficiálních stránek vlastnicky spřízněného podniku Poldi Steelworks rozjel alespoň menší výrobu ocelových tyčí. V roce 2023 mu zde, skrz insolvenční řízení, jde po krku bývalý majitel Andrej Zokin, který má blízko k největším spojencům ruského prezidenta Vladimira Putina.

Do bývalé Poldovky ještě patří (nyní pod jinými vlastníky) areál bývalé mechaniky, kterou od roku 1993 vlastní podnik Strojírny Poldi (Dubská 243) a která se zabývá výroba klikových hřídelí. Druhým je areál Sochorovy válcovny Dříň (Třinecká 733), kterou od roku 1998 provozují Třinecké železárny.

🏚️ Objekt chátrá 🌍 Tradiční značky 🏆 Výzvy
Adresa
Průmyslová 1343, 272 01 Kladno
Rok stavby
1889
Galerie
Poldi Kladno (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 16.4.2020
Poldi Kladno - Mapa areálu a jednotlivých podniků (Výřezy z map)
Poldi Kladno - Hlavní vstup (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 17.5.2020
Poldi Kladno - Hlavní vstup (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

11/2023
Z Poldovky je žádaný brownfield, kde působí hned několik subjektů, kteří plánují areál revitalizovat. Část vlastní investiční skupina RSJ, která v sousedstvích „katedrál“ plánuje dvě průmyslové haly. K zemi má jít i takzvaný energomost, který byl kdysi páteřní sítí (elektřina, plyn atd.) pro celý areál. Další podstatnou část areálu vlastní společnost FER Consult, která zde rovněž plánuje stavět průmyslové haly. [8]
1/2020
Poldi loni získala v elektronické dražbě za 140 milionů korun společnost Opimo Trade. Opimo Trade ale následně odkoupila švýcarská firma K&SC SA. Výroba v Poldovce stojí už více než dva roky. Firma se dlouhé roky potýkala s dluhy, kvůli kterým skončila v prosinci 2017 v konkurzu. [7]
10/2018
Firmy Poldi a Poldi Trade byly poprvé vydraženy letos v dubnu za 261 milionů, vítězná firma Compagnia del mediterraneo Steel založená krátce před dražbou ale včas nezaplatila. Podobná situace se opakovala po červnové dražbě, v níž uspěl podnikatel Jindřich Vlček se společností Warhols Hold. Částku 251 milionů ve stanovené lhůtě také neuhradil. [5] Také třetí pokus o prodej kladenské hutě Poldi zkrachoval. Vydražitel ve stanoveném termínu nezaplatil. Poldi dosud patří skupině Rucarto Limited zapsané na Kypru. [6]
2017
Soud v březnu povolil reorganizaci firmy, vedení se ale nepodařilo splnit podmínky, například splacení dluhů, jež vznikly před úpadkem společnosti. Pomoci měl nový investor, jednání však nevyšla. [2] Krátce před Vánoci, dostal zbytek zaměstnanců (zhruba 150) výpověď. [4]
2016
V rámci insolvenčního řízení soud v červnu 2016 povolil reorganizaci, o kterou zažádal nový investor. [2]
2014
Poldi se už v roce 2014 potýkala s problémy, především s opožděnými výplatami. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. [2]
2012
Od podzimu 2012 funguje Poldi Hütte pod jménem Poldi s. r. o. s novou vlastnickou a manažerskou strukturou. Podle obchodního rejstříku patří společnost se základním kapitálem 200 tisíc korun firmě Rucarto Limited zapsané na Kypru. [2]
2001
V tendru vítězí Mossei International Holding, která rovněž vzápětí odstupuje. [3] V dalších letech se do opuštěných hal výroba vrátila, byť v menším měřítku. Hutní výrobu začala provozovat společnost Poldi Hütte (dceřiná společnost německého koncernu Scholz) a Třinecké železárny (sochorová válcovna). Poldi Hütte v polovině roku 2009 dokončila rozsáhlou investici a zahájila provoz nových výrobních zařízení v ocelárně, žíhárně, dokončující výrobě a zcela nové kovárně. [2]
1999
Zemek prodává svůj závod německé společnosti Scholz 2000 – o huť Dříň se znovu uchází Vladimír Stehlík, vítězí firma Kapitál, ta vzápětí odstupuje. [3]
1998
Areál Sochorovy válcovny Dříň (Třinecká 733) koupila začátkem roku 1998 společnost Ferra podnikatele Zdeňka Zemka za dvě stě miliónů korun včetně ochranné známky Poldi. Třinecké železárny. [10]
1996
Komerční banka přestává financovat Poldi Ocel, podán návrh na konkurs, Vladimír Stehlík i jeho syn Marko se ocitají ve vazbě 1997 – vyhlášen konkurs na Poldi, zástupci ProWinu, kterým Marko Stehlík prodal továrnu za patnáct milionů korun, prodávají podíl lichtenštejnské Blax Corporation, ta je obratem prodává firmě Spontan Baubetreuungs, Poldi má 1100 zaměstnanců. [3]
1994
První spory mezi Vladimírem Stehlíkem a vedením staré Poldi, první přerušení dodávek energií pro neplacení závazků, začátek propadu výroby. [3]
1993
Zhoršující se situace vedla v únoru 1993 až k zastavení výroby, vláda hledala východisko v urychlené privatizaci. Vítězem v soutěži o 66 procent Poldi Ocel se v září 1993 stala firma Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka, který s oborem neměl žádné zkušenosti a chyběl mu i kapitál. [2] Areál bývalé mechaniky od roku 1993 vlastní podnik Strojírny Poldi (Dubská 243), která se zabývá výroba klikových hřídelí. [9]
1992
V únoru 1992 se státní podnik přeměnil na akciovou společnost holdingového typu. [2]
1991
Podnik se dostal do hluboké platební neschopnosti, závazky převyšují o více než jednu miliardu korun pohledávky. [3]
1990
Roku 1990 obdržela POLDI zlatou medaili na výstavě Brussels Euréka za ocel POLDI ATABOR, sloužící k ukládání jaderných odpadů. Státní podnik Poldi Spojené ocelárny má dvacet tisíc zaměstnanců, vyrábí ročně milion tun oceli. [3]
1989
Po roce 1989 se firma nedokázala vyrovnat s rozpadem socialistických trhů a omezením tuzemské výroby. Koncern se postupně stával ztrátový a pracoval na zlomek kapacity. [2]
1980
Roku 1980 byly použity titanové slitiny POLDI na čs. akrobatické letouny Zlín Z-50, na nichž letci Ivan Tuček a Petr Jirmus získali tituly mistrů světa v letecké akrobacii. [1]
1969
Roku 1969 byla zahájena výroba chirurgických souprav z korozivzdorných ocelí Poldi. [1]
1945
Poldina huť byla po roce 1945 znárodněna a následně spojena se sousední hutí Pražské železářské společnosti v národní podnik Spojené ocelárny (SONP). Jméno Poldi zůstalo pro huť vyrábějící nástrojové a ušlechtilé oceli, ale i čistý titan a speciální slitiny. [2]
1938
Během okupace byla Huť Poldi součástí Herrmann-Göring Werke. Roku 1938 byly dodány konstrukční oceli pro automobil Thunderbolt, s nímž britský závodník George Eyston v letech 1938–1939 ustavil tři světové rychlostní rekordy, všechny nad 500 km/h. V téže době vrcholily dodávky ocelí POLDI pro československou armádu. Již dříve dodala Poldina huť pancéřování pro největší československou válečnou loď, dunajský monitor President Masaryk. Těsně před 2. světovou válkou měla Poldina huť pobočky se sklady a obchodní zastoupení ve 39 zemích světa. [1]
1932
Generálním ředitelem Poldiny hutě byl v období 1932–1945 Dipl. Ing. Dr. Franz Hummelberger. [1]
1929
Roku 1929 zaměstnávala Huť Poldi 4000 dělníků a vyráběla 40 tisíc tun výrobků, zejména dělových a kulometných hlavní, nástrojů a klikových hřídelů. Dvě třetiny produkce se vyvážely. [1]
1922
V roce 1922 byla patentována žáruvzdorná ocel POLDI AKC, jejíž složení celosvětově ovlivnilo vývoj těchto materiálů. [1]
1916
V letech 1916–1920 vznikla pobočka firmy v Chomutově. [1]
1909
Roku 1909 byla použita ocel Poldi na konstrukci vozu Blitzen Benz, který v roce 1911 ustavil v Daytoně (USA) světový rychlostní rekord 211,51 km/h. [1]
1908
Roku 1908 vznikla v huti Poldi první elektrická pec na území dnešní ČR. [1]
1903
V letech 1903–1911 postavil slavný vídeňský architekt Josef Hoffmann „Dům hostů Poldi“ včetně vnitřního vybavení, vilu pro ředitele a navrhl nové fasády budov. [1]
1900
Roku 1900 zaměstnávala Huť Poldi asi 1200 dělníků a vyráběla 36 tisíc tun oceli a 16 tisíc tun hotových výrobků, zejména děl, hlavní, dále ocelová péra, ocel na nástroje a ocelové dráty. Většina výrobků se vyvážela. Kolem roku 1900 zde bylo vyvinuto velmi úspěšné Poldi kladívko na dílenské měření tvrdosti, varianta Brinellovy metody. [1]
1898
Roku 1898 Wittgenstein své podíly ve společnosti prodal a žil jako bohatý soukromník a známý mecenáš. [1]
1897
Roku 1897 dodávala huť výkovky pro první oceánské rakousko-uherské bitevní lodě třídy Habsburg. Wittgenstein byl tvrdý podnikatel a jeho racionalizační kroky – zejména v Rakousku – vyvolaly značný odpor. [1]
1893
V roce 1893 si nechal podnik registrovat ochrannou známku s profilem hlavy paní Leopoldiny (Poldi). [1]
1889
Kladenské železárny Poldi založil v sousedství Vojtěšské huti na Kladně vídeňský podnikatel a ředitel válcoven v Teplicích Karl Wittgenstein, otec slavného filozofa Ludwiga Wittgensteina. Na počest jeho manželky Leopoldiny, která pocházela z Prahy, dostal podnik jméno Poldina huť. Huť byla součástí velkého uhelného, železářského a ocelářského kartelu, „Pražské železářské společnosti“ (Prager Eisenindustrie-Gesellschaft), do něhož patřily i železárny v Králově Dvoře u Berouna. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

cs.wikipedia.org [1]
fabriky.cz
podzemi.solvayovylomy.cz
industrialnitopografie.cz [9]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.