Podzámecký mlýn Kolín (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 3.12.2023

Podzámecký mlýn Kolín

Stručné info

První zmínku o mlýně pochází z roku 1285, kdy ho král Václav II. prodal sedleckému klášteru. Klášter pak mlýn pronajímal kolínským měšťanům. V roce 1468 převedl král Jiří z Poděbrad mlýn městu Kolín. V následujících staletích pak mlýn spravovali různí členové městské rady. V 19. století mlýn vlastnila rodina Karabáčkova. Františka Karabáčková se provdala za kolínského statkáře a rovněž starosty (v letech 1868-90) Josefa Formánka z Červeného dvora (také se nachází v Kolíně). Za nich byla obytná část zvýšena o druhé patro a budovy mlýna sjednoceny novogotickou fasádou. Mlýn rodina Formánkova vlastnila i v roce 1940, kdy přistavěla k východnímu průčelí terasu se zimní zahradou v přízemí.

Po znárodnění přešel pod n. p. Středočeské mlýny, v letech 1951–1952 přestal jako obilní mlýn pracovat. V letech 1953–1963 ho využíval n. p. Soja Kolín k mletí sojových bobů, později zde byl zřízen velkosklad tiskopisů. Na počátku devadesátých let mlýn získali zpět restituenti a využívají ho jako sklady. V roce 2008 jej koupil nový majitel, pan Kohoutek, který provozuje i bazar U radnice v Kovářské ulici. Mlýn využívá jako sklad, třídírnu věcí z nemovitostí, které vyklízí i jako dílnu a byt.

Adresa
Rybářská 546, 280 02 Kolín II
Rok stavby
1285
Galerie
Podzámecký mlýn Kolín (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 3.12.2023
Podzámecký mlýn Kolín (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 7.1.2020
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2008
V roce 2008 jej koupil nový majitel, pan Kohoutek. Od té doby jej také využívá jako sklad a třídírnu věcí z nemovitostí, které vyklízí i jako dílnu a byt.
2008
V roce 2008 jej koupil nový majitel, pan Kohoutek, který provozuje i bazar U radnice v Kovářské ulici. Mlýn využívá jako sklad, třídírnu věcí z nemovitostí, které vyklízí i jako dílnu a byt.
1990
Na počátku devadesátých let mlýn získali zpět restituenti a využívali ho jako sklady. [2]
1951
Po znárodnění přešel pod n. p. Středočeské mlýny, v letech 1951–1952 přestal jako obilní mlýn pracovat. V letech 1953–1963 ho využíval n. p. Soja Kolín k mletí sojových bobů, později zde byl zřízen velkosklad tiskopisů. [2]
1940
I v roce 1940 mlýn vlastnila rodina Formánkova, která zde v tomto roce přistavěla k východnímu průčelí terasu se zimní zahradou v přízemí. [1]
1920
Mlýn byl opraven po požáru v roce 1920. [1]
1872
Kolínský mlynář a také purkmistr (v letech 1852-55) Vincenc Karabáček přistavěl k mlýnu přízemní východní obytnou část. Když jeho syn Vincenc zemřel v roce 1872 bezdětný, mlýn připadl jeho sestře Františce Karabáčkové, která se provdala za kolínského statkáře a rovněž starosty (v letech 1868-90) Josefa Formánka z Červeného dvora v Kolíně. Za nich byla obytná část zvýšena o druhé patro a budovy mlýna sjednoceny novogotickou fasádou. [1]
1468
V roce 1468 převedl král Jiří z Poděbrad mlýn i s vodní věží (kterou se čerpala voda z Labe) městu Kolín. V následujících staletích pak mlýn spravovali různí členové městské rady. [1]
1285
Mlýn se původně jmenoval Pod městskou zdí (též Podklášterský, Podhradský, Podzámecký) a je doložen poprvé v roce 1285, kdy ho král Václav II. prodal sedleckému klášteru. Klášter pak mlýn pronajímal kolínským měšťanům. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

cestyapamatky.cz [1]
industrialnitopografie.cz [2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.