Walter a synové
Poté co slavný vynálezce, konstruktér, průmyslník a zakladatel firmy Walter odešel v roce 1922 z továrny v Jinonicích (karta č. 833), za peníze, které obdržel jako odstupné od správní rady nakoupil v poraženém Německu obráběcí stroje, a roku 1922 s 12 stroji začal v tomto malém závodě se svými syny vyrábět ozubená kola. Podnik se pod vedením Josefa Waltra během krátké doby zařadil mezi špičku v oboru. Od roku 1926 továrna již vyráběla 16-18 tisíc ozubených kol ročně. Po pouhých sedmi letech se jeho firma stala největší speciální továrnou na ozubená kola na území celého bývalého Rakousko-Uherska. Zásobovala domácí trh a vyvážela do Polska, Bulharska, Jugoslávie i do Rakouska. Později vyrobil i několik automobilů vlastní konstrukce včetně dodávkového vozu pro potřebu firmy. Osobní vozy byly určeny pro vlastní rodinu, neboť Walter toužil — a kdo by se tomu divil — jezdit ve »vlastním« voze v plném slova smyslu. V roce 1935 byla firma změněna na veřejnou obchodní společnost. K 1. květnu 1935 Walter předal podnik se 130 výrobními stroji synům, ing. Jan W. (technický vedoucí), ing. Josef W. (komerční vedoucí) a Jaroslav W. (konstruktér).
Roku 1948 byla firma Walter a synové znárodněna, současně i s další provozovnou, kterou měl Walter ve Zličíně (Walter Zličín). Muž, který dal jméno nejen svým výrobkům, ale i části Jinonic, zemřel v ústraní 15. ledna 1950, aniž by tato zpráva vzbudila pozornost (tři týdny po své manželce Barboře, které zemřela 23. prosince 1949). Josef Walter je pochován na hřbitově Malvazinky v Praze. Po znárodnění byl v 50. letech objekt bývalé továrny Walter a synové využíván společností Škoda jako pobočný závod Walter Košíře Škodových závodů Praha n.p. Jeho synové Jan a Jaroslav nastoupili do strakonické továrny ČZ. Jaroslav byl nadaný technik, který se soustředil na závodní stroje. Přes odpor některých straníků se stal zde stal konstruktérem. Vyvinul řadu vynikajících strojů. Straníkům vadilo i třeba to, že jezdil do práce asi 15 let starým vozem z otcovy dílny. Jeden dobrák si dokonce v udavačském stylu postěžoval "Zaměstnanec národního podniku v lidově demokratickém statě přeci nemůže užívat vozidlo, které nese jeho jméno."
Jeden Walterův vůz z roku 1936 se zúčastňoval koncem 80. let na veteránským soutěžích a byl v majetku bří Holubů z VCC Tatra Praha-Smíchov, kteří jej získali ještě od Walterovy rodiny. Unikátem výstavy "13 komnat První republiky" v Tančícím domě konané v roce 2017 byl vystavený rodinný kabriolet Walter z roku 1932. Na celém světě existují jen tři exempláře, ten v Tančícím domě pocházel ze sbírky zesnulého hudebníka Petra Hapky.
