Zámek Štědrá

Areál barokního zámku nechal vystavět hrabě Ferdinand Jakub Kokořovec z Kokořova v letech 1730–1734 patrně dle návrhu architekta Tomáše Haffeneckera, skládající se ze zámecké budovy, hospodářského křídla, výklenkové kaple a přilehlého parku. Roku 1747 zámek v důsledku nepozornosti sloužících vyhořel. Roku 1751 byl obnoven a přestavěn v pozdně barokním stylu. V roce 1830 získal zámek renovací svůj dnešní vzhled. Rod Kokořovců jej vlastní až do roku 1876. Roku 1915 získal celé panství rytíř Josef Menčík, kterému patřilo až do roku 1945. Ten nechal postavit na střeše zámku věž s terasovitým ochozem, která byla zakončena kupolí. Na cestě k zámku byla zřízena zimní zahrada.

Po roce 1989 byl zámek prodán soukromému majiteli z Itálie. Budovy nebyly využívány, zpustly a ocitly se na pokraji zkázy. Zřítil se například portikus v jižním průčelí, střechami zatékalo a byla narušena statika budovy. Roku 2011 zakoupila zdevastovaný zámek obec Štědrá za 3,5 milionu. Ihned přistoupila k záchranným pracím. Podnikatel z Itálie na prodej kývl až ve chvíli, kdy za polorozpadlou budovu dostal první pokutu od karlovarských památkářů a hrozila mu další.

Zámku se dostalo prvního oficiálního ocenění v roce 2016, může pyšnit titulem Zachráněná památka, která je součástí tradiční soutěže o Stavbu roku Karlovarského kraje. Do poslední chvíle v internetovém hlasování sváděla souboj s hradem Hartenštějn u Bochova. Ještě před čtyřmi lety přitom byli nominováni v opačné kategorii, a to Zchátralá památka. Tehdy skončili druzí za Andělskou horou. Obec už do obnovy zámku investovala 15 milionů korun.

Zámek má druhou nejdelší enfiládu (optické propojení místností skrz dveře) v Čechách, první mají Valtice, v seriálu České televize se po ní proháněla Marie Terezie. Oříškem při rekonstrukci byla například podlaha, byly tu asi tři vrstvy lina, a tak se ve dřevě usadila dřevomorka. Nové parkety poskytlo výrobní družstvo invalidů. Jsou dubové s vídeňským vzorem. Na jaře 2020 se zde konala první výstava.