Vila Bachrovna
Jedna z nejstarších budov na Kladně, postavená v letech 1850 - 1854 ve stylu anglického novoromantismu, po založení prvních kladenských dolů ještě před založením Vojtěšské hutě. Roku 1860 dům koupila Pražská železářská společnost a zřídila v něm služební vilu pro báňské ředitele. V roce 1887 byla stavebně rozšířena o věž a druhé patro. V přízemí byly apartmány centrálního ředitele Karla Wittgensteina a v patře Bacherův byt. Bacher byl rakouský důlní odborník, ředitel Pražské železářské společnosti v Kladně, spoluzakladatel Poldiny hutě a ředitel rudných dolů v Nučicích.
Bacher byl dobrý technik, ale na zaměstnance tvrdý. V roce 1889 se konalo na Kladně několik stávek, důvodem byla i napjatá doba hospodářské recese, na kterou představitelé Pražské železářské společnosti reagovali zvyšováním pracovních nároků na dělníky v hutích. Po incidentu na slavnosti Těla a Krve Páně (šarvátka mezi lidmi a četníky) dne 20. června 1889, byla i tato vila obklopena davem, vyrabovaná a vypálená. Poté byl vypleněn i starostův dům na náměstí. Na náměstí byla zatčena stovka lidí, starosta musel z města uprchnout a výstražné výstřely četníků zasáhly tři děti, které zraněním podlehly. Do města muselo k uklidnění situace přijet i vojsko. Události vešly do dějin jako "Krvavé Boží tělo v Kladně", připomíná je i román Siréna od Marie Majerové a film Siréna od režiséra Karla Steklého.
Poldi založily v roce 1975 ve vile Muzeum Poldi. Od roku 1995 byly provozovatelem muzea věnovaného vývoji kladenského hutnictví a s ním spojeného strojírenství Strojírny Poldi, s.r.o.
V roce 2023 vlastní vilu společnost Bachrovna Kladno, a.s., za kterou stojí nechvalně známá italská rodina Piccinini, Maura Piccininiho, majitele zámků v Cítolibech a Postoloprtech, dokonce v minulosti stíhala policie za to, že se o vlastněné památky nestará a nechává je chátrat. I na této vile je bohužel znatelné chátrání.




