Komorní železárny v Holoubkově (Dobové fotografie (před rokem 2000))

Komorní železárny v Holoubkově

Stručné info

Počátky hutě v Holoubkově sahají do 15. století, v roce 1594 se železárna dostala do majetku české komory. Vyráběla se tu převážně litina pro dělostřeleckou munici, od poloviny 19. století také soustruhy a parní stroje. V roce 1868 zbirožské panství koupili vídeňští bankéři Samuel Simundt a Vincenc Kirchmayer a následně podnikatel Bethel Henry baron von Strousberg (1823–1884).

Po krachu na vídeňské burze v roce 1873 a Strousbergově bankrotu o dva roky později jeho závody v Dobřívě, Strašicích, Borku, Františkově a Holoubkově převzala vídeňská Hypoteční banka, poté vídeňská firma Friedrich Morores a roku 1885 železářský odborník Max Hopfengärtner (1842–1918). Továrna vyráběla převážně zemědělské stroje, soustruhy, vrtačky, hevery, od počátku 20. století, kdy zde pracovalo kolem 300 lidí, vagonová (1900) a lokomotivní (1905) soukolí. V roce 1902 byla nad podnikem postavena vila čp. 112 pro technického ředitele a  švagra majitele Františka Bartoše. Po smrti Maxe Hopfengärtnera v roce 1919 převzal firmu syn Adolf.

Roku 1940 v areálu přibyly dvě montážní haly, po druhé světové válce se strojírna stala hlavním závodem n. p. Továrny obráběcích strojů Holoubkov, od roku 1958 pak n. p. Kovosvit Sezimovo Ústí. Výroba obráběcích strojů zde pokračuje i po roce 1989. V areálu od roku 2000 působí společnost WEILER Holoubkov, výrobce obráběcích strojů, se sídlem v Německu a náleží tak k renomovaným výrobcům obráběcích strojů Evropy. Ředitelství bývalých železáren čp. 1 je nejstarší budovou v Holoubkově. Vila čp. 112 je v roce 2023 nabízena na prodej. 

Adresa
Holoubkov 1, 338 01 Holoubkov
Rok stavby
Galerie
Komorní železárny v Holoubkově (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2023
V areálu v roce 2023 působí společnost WEILER Holoubkov, výrobce obráběcích strojů, se sídlem v Německu a náleží tak k renomovaným výrobcům obráběcích strojů Evropy. [1]
2013
Výroba obráběcích strojů zde stále pokračuje, část areálu včetně několika původních hal byla v roce 2011 poškozena požárem. Ředitelství bývalých železáren čp. 1 je nejstarší budovou v Holoubkově. [1]
1945
Po druhé světové válce se strojírna stala hlavním závodem n. p. Továrny obráběcích strojů Holoubkov, od roku 1958 pak n. p. Kovosvit Sezimovo Ústí. [1]
1940
Roku 1940 v areálu přibyly dvě montážní haly. [1]
1934
Na počátku dvacátých let prošel areál zásadní modernizací, během hospodářské krize se však provoz prakticky zastavil, v roce 1934 se slévárenská výroba přestěhovala do Strašic. [1]
1919
Po smrti Maxe Hopfengärtnera v roce 1919 převzal firmu syn Adolf a technickým ředitelem se stal švagr František Bartoš, jenž zahájil výrobu strojů na tažení skla. [1]
1909
V roce 1909 byla postavena modelárna s pilou. [1]
1902
V r. 1902 byla nad podnikem postavena vila čp. 112 řediteli železáren Fr. Bartošovi. [2]
1885
Roku 1885 závod převzal železářský odborník Max Hopfengärtner (1842–1918). Hopfengärtner v roce 1886 zastavil provoz vysoké pece a místo ní vybudoval rozsáhlou slévárnu s kuplovnami a strojírnu. Továrna vyráběla převážně zemědělské stroje, soustruhy, vrtačky, hevery, od počátku 20. století, kdy zde pracovalo kolem 300 lidí, vagonová (1900) a lokomotivní (1905) soukolí. [1]
1873
Po krachu na vídeňské burze v roce 1873 a Strousbergově bankrotu o dva roky později jeho závody v Dobřívě, Strašicích, Borku, Františkově a Holoubkově převzala vídeňská Hypoteční banka, poté vídeňská firma Friedrich Morores. [1]
1868
V roce 1868 zbirožské panství koupili vídeňští bankéři Samuel Simundt a Vincenc Kirchmayer a následně podnikatel Bethel Henry baron von Strousberg (1823–1884). [1]
1835
V roce 1835 kapacita pece činila 673 tun ročně. Vyráběla se tu převážně litina pro dělostřeleckou munici, od poloviny 19. století také soustruhy a parní stroje. [1]
1617
Od roku 1617 zde pracovala dřevouhelná vysoká pec (obnovená po třicetileté válce roku 1662). [1]
1594
Počátky hutě v Holoubkově sahají do 15. století, v roce 1594 se železárna dostala do majetku české komory. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

industrialnitopografie.cz [1]
mistopisy.cz [2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.