Jizerskohorské technické muzeum (Exteriér), autor: FB Jizerskohorské technické muzeum, datum: 2023

Jizerskohorské technické muzeum

Stručné info

Továrnu na výrobu příze tu nechal roku 1852 vybudovat Ignaz Lange. V roce 1860 koupili závod bratři Cordellovi, v roce 1882 liberecký podnikatel Karl Bienert junior, v té době majitel společnosti Karl Bienert & Sohn. V roce 1884 v továrně vyměnili pohon z vodního kola na parní pocházející z kotle od společnosti Ringhoffer. 

Továrnu však postihl požár, který ji na začátku 20. století srovnal se zemí. Roku 1913 proběhla výstavba nových továrních objektů, a to podle návrhu Heinricha Ziegera. Ten navrhl čtyřpodlažní přádelnu o skeletové železobetonové konstrukci, na západní straně strojovnu s kotelnou a u severní stěny přádelny schodišťovou věž s vodní nádrží. Součástí nově budované továrny se stal parní kotel firmy Breitfeld–Daněk, jenž byl roku 1926 doplněn dvojicí Francisových turbín značky Voith.

Karlu Bienertovi patřil zdejší podnik až do třicátých let 20. století. Tehdy muselo vlivem hospodářské krize dojít k zastavení provozu. Během druhé světové války v továrně pracovalo více než šedesát ruských a běloruských válečných zajatců. Když válka skončila, na podnik byla uvalena národní správa a přádelna se stala součástí národního podniku Fryba a posléze Bytex, který zde vyráběl kobercovou přízi.

Mezi roky 1990 a 2001 působila v areálu továrny chrastavská akciová společnost Mykana. Ta se ale dostala do hospodářských obtíží, vyhlásila celozávodní dovolenou, během které byl na Mykanu vyhlášen konkurz. 

Od roku 2002 je majitelem továrny Pavel Šercl, který v ní provozuje specializovanou dílnu, v níž provádí opravy historické techniky. V areálu též majitel ve spolupráci s pražským Vojenským historickým ústavem zřídil Jizerskohorské technické muzeum, jež vystavuje letecké motory. Od 28. dubna 2011 je areál kulturní památkou České republiky. 


Adresa
Bílý Potok 295, 463 62 Bílý Potok
Kulturní památka
104326
Rok stavby
1852
Galerie
Jizerskohorské technické muzeum (Exteriér), autor: FB Jizerskohorské technické muzeum, datum: 2023
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Časová osa

2011
Od 28. dubna 2011 je areál kulturní památkou České republiky. [1]
1990
Mezi roky 1990 a 2001 působila v areálu továrny chrastavská akciová společnost Mykana. Ta se ale dostala do hospodářských obtíží, vyhlásila celozávodní dovolenou, během které byl na Mykanu vyhlášen konkurz. [1]
1948
Po roce 1948 se přádelna stala součástí národního podniku Fryba a posléze Bytex, který zde vyráběl kobercovou přízi. [1]
1945
Když válka skončila, zdejší Němci v rámci odsunu odešli a na jejich místa přicházeli lidé z československého vnitrozemí. Na podnik byla uvalena národní správa. [1]
1942
Počínaje podzimem 1942 v továrně pracovalo více než šedesát ruských a běloruských válečných zajatců. [1]
1930
Karlu Bienertovi patřil zdejší podnik až do třicátých let 20. století. Tehdy muselo vlivem hospodářské krize dojít k zastavení provozu. [1]
1926
Součástí nově budované továrny se stal parní kotel firmy Breitfeld–Daněk, jenž byl roku 1926 doplněn dvojicí Francisových turbín značky Voith. [1]
1913
Roku 1913 proběhla výstavba nových továrních objektů, a to podle návrhu Heinricha Ziegera z června toho roku. Ten navrhl čtyřpodlažní přádelnu o skeletové železobetonové konstrukci dvakrát osm polí (každé o rozměrech 4,08 na 7,15 metru). Při její jižní stěně naplánoval turbínovou halu, na západní straně strojovnu s kotelnou a u severní stěny přádelny schodišťovou věž s vodní nádrží. V samostatných objektech se pak ještě nachází sklady (ty jsou situovány severně od přádelny) a trhárna, jež se nachází od přádelny východním směrem. [1]
1903
Továrnu však postihl požár, který ji srovnal se zemí. K tomuto neštěstí mělo dojít během jara roku 1903, avšak dle jiných pramenů mělo hořet o přibližně deset let později, a sice v noci z 5. na 6. února 1913. Příčinou požáru byla velká vznětlivost a výbušnost prachu ze spřádané bavlny a také nedostatečný systém protipožárního zabezpečení, který disponoval pouze kbelíky na vodu a pískem. Neštěstí si vyžádalo životy pěti dělníků a na jejich počest je před továrnou vysazeno pět tújí. [1]
1902
Během roku 1902 proběhla modernizace zařízení továrny, aby se v ní dala zpracovávat česaná a vigoňová příze. [1]
1882
Od bratrů Cordellových továrnu roku 1882 odkoupil liberecký podnikatel Karl Bienert junior, v té době majitel společnosti Karl Bienert & Sohn. Podle jiných zdrojů však ještě bratři Cordellovi roku 1884 v továrně vyměnili pohon z vodního kola na parní pocházející z kotle od společnosti Ringhoffer. Následně Bienert továrnu přestavěl podle plánů stavitele Josefa Niessera, které zpracoval roku 1882. [1]
1860
V roce 1860 koupili závod bratři Cordellovi. [1]
1852
Továrnu na výrobu příze nechal u soutoku Smědé s Hájeným potokem roku 1852 vybudovat Ignaz Lange. Zájezdní hostinec, jenž s továrnou sousedil, přestavěl na kanceláře a na byty pro nové zaměstnance. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

cs.m.wikipedia.org [1]
industrialnitopografie.cz

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.