Jestřábí boudy (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1963

Jestřábí boudy

Stručné info

Historie skupiny původně pěti bud se začala psát rokem 1936, kdy vznikly jako kasárna pro jednotky československé armády, budující obranná stanoviště a chránící československou hranici před rozpínajícím se fašismem.

K vojenským účelům sloužily boudy i v časech válečných, kdy se ocitly na německém území. Vznikla tu vědecká výzkumná stanice, kterou založil a vybudoval Kurt Herdemerten, který předtím roku 1938 podnikl vědeckou výpravu do Západního Grónska. Objekt získal název Polární výzkumná stanice Zlaté návrší, celý projekt byl financován Nadací Hermanna Göringa. V komplexu byla roku 1942 zřízena i vojenská polární škola. Cvičili se tu specialisté určení pro práci na německých tajných polárních meteorologických stanicích. 

Po druhé světové válce byla již jejich existence úzce spojena s turistickým ruchem a horskou rekreací, krátce sloužily i jako ubytovna pro dělníky budující novou Labskou boudu. Roku 1955 vyhořela jedna z ubytoven. Roku 1970 vyhořela druhá ubytovna. Boudy patřily státnímu podniku Interhotely Krkonoše, sídlícímu ve Vrchlabí. Nulová péče o jejich stav zapříčinila jejich postupnou devastaci. V roce 1986 byly zdemolovány. Důvodem k demolici bud byla kromě jiného také skutečnost, že komplex bud neměl čisticí stanici odpadních vod, které byly bezskrupulózně vypouštěny přímo do Velké Kotelní jámy, jednoho z nejcennějších přírodních území v Krkonoších.

Na místě stojí již jen malá trafostanice a garáž sloužící nedaleké Vrbatově boudě.

Adresa
Vítkovice -, 512 38 Vítkovice
Rok stavby
1936
Galerie
Jestřábí boudy (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1963
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu

(Vzdálenost aktualizujete kliknutím na bod v mapě)


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2023
Na místě stojí již jen malá trafostanice a garáž sloužící nedaleké Vrbatově boudě. [1]
1986
Konec bud nastal poslední zářijový den roku 1986. Zakázku na likvidaci a rekultivaci ve výši 1,5 miliónu Kčs získal okresní stavební podnik ze Svitav. Bouralo se ručně za pomoci krumpáčů, sochorů a podobných prostředků. Veškeré práce probíhaly velmi opatrně tak, aby se sutí neznečistilo okolí bud ani Masarykovy silnice, po které se materiál odvážel. Závažným důvodem k demolici bud byla kromě jiného také skutečnost, že komplex bud neměl čisticí stanici odpadních vod, které byly bezskrupulózně vypouštěny přímo do Velké Kotelní jámy, jednoho z nejcennějších přírodních území v Krkonoších. [1]
1970
Roku 1970 vyhořela druhá ubytovna a z původních pěti stavení zůstaly pouze tři. Boudy patřily státnímu podniku Interhotely Krkonoše, sídlícímu ve Vrchlabí. Nulová péče o jejich stav zapříčinila jejich postupnou devastaci. [1]
1955
Roku 1955 vyhořela jedna z ubytoven. [1]
1945
Po druhé světové válce byla již jejich existence úzce spojena s turistickým ruchem a horskou rekreací, krátce sloužily i jako ubytovna pro dělníky budující novou Labskou boudu. [1]
1942
Během války se program výzkumu zaměřil vojenským směrem a v komplexu byla roku 1942 zřízena vojenská polární škola. Cvičili se tu specialisté určení pro práci na německých tajných polárních meteorologických stanicích. Výcvik se zaměřoval na lyžování, nocování ve sněhu, přežití za nouzových potravinových podmínek a nejnutnějších lékařských úkonů (trhání zubů, amputace omrzlých končetin). [1]
1938
K vojenským účelům sloužily boudy i v časech válečných, kdy se ocitly na německém území. Vznikla tu vědecká výzkumná stanice, kterou založil a vybudoval Kurt Herdemerten, který předtím roku 1938 podnikl vědeckou výpravu do Západního Grónska. Objekt získal název Polare Versuchsstation Goldhöhe (Polární výzkumná stanice Zlaté návrší), celý projekt byl financován Nadací Hermanna Göringa a spolupracovaly na něm Říšský úřad pro ochranu přírody a vratislavská univerzita. [1]
1936
Historie skupiny původně pěti bud se začala psát rokem 1936, kdy vznikly jako kasárna pro jednotky československé armády, budující obranná stanoviště a chránící československou hranici před rozpínajícím se fašismem. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

webserv.krnap.cz [1]
cs.wikipedia.org
krkonosskeboudy.cz

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.