Jestřábí boudy

Historie skupiny původně pěti bud se začala psát rokem 1936, kdy vznikly jako kasárna pro jednotky československé armády, budující obranná stanoviště a chránící československou hranici před rozpínajícím se fašismem.

K vojenským účelům sloužily boudy i v časech válečných, kdy se ocitly na německém území. Vznikla tu vědecká výzkumná stanice, kterou založil a vybudoval Kurt Herdemerten, který předtím roku 1938 podnikl vědeckou výpravu do Západního Grónska. Objekt získal název Polární výzkumná stanice Zlaté návrší, celý projekt byl financován Nadací Hermanna Göringa. V komplexu byla roku 1942 zřízena i vojenská polární škola. Cvičili se tu specialisté určení pro práci na německých tajných polárních meteorologických stanicích. 

Po druhé světové válce byla již jejich existence úzce spojena s turistickým ruchem a horskou rekreací, krátce sloužily i jako ubytovna pro dělníky budující novou Labskou boudu. Roku 1955 vyhořela jedna z ubytoven. Roku 1970 vyhořela druhá ubytovna. Boudy patřily státnímu podniku Interhotely Krkonoše, sídlícímu ve Vrchlabí. Nulová péče o jejich stav zapříčinila jejich postupnou devastaci. V roce 1986 byly zdemolovány. Důvodem k demolici bud byla kromě jiného také skutečnost, že komplex bud neměl čisticí stanici odpadních vod, které byly bezskrupulózně vypouštěny přímo do Velké Kotelní jámy, jednoho z nejcennějších přírodních území v Krkonoších.

Na místě stojí již jen malá trafostanice a garáž sloužící nedaleké Vrbatově boudě.