Hrnčířův mlýn

Nejstarší zmínka o mlýně se nalézá v opočenském urbáři a váže se k roku 1598. Majitelem mlýna byl významný český rod pánů Trčků z Lípy, kteří se v 16. století zasloužili o rozkvět nedalekého Opočna. Po Bílé hoře byly Trčkům zabaveny majetky včetně opočenského panství a ty i s mlýnem získávají Colloredové. 

V roce 1740 za pachtýře France Matyáše byla postavena dnešní budova mlýna. Jedná se tak o pravděpodobně nejstarší objekt v obci. Mlýn byl během doby ještě přestavován do podoby, jak ji známe dnes.

Roku 1848 tehdejší mlynář František Šefelín odkoupil mlýn z opočenského panství Colleredo-Mansfeldů a tím se dostal do soukromých rukou.

V roce 1862 se zde začala psát historie mlynářského rodu Hrnčířů, kdy mlýn koupil za 22.000 zl. Jan Hrnčíř, rodák ze Lhoty u Nahořan. Dalším pokračovatelem byl syn Karel (známý rovněž pod přezdívkou "Sivý sokol"). V roce 1939 převzal rodinou živnost poslední "pan otec" na mlýně Oldřich Hrnčíř, který provozoval mlynářské řemeslo až do 50. let minulého století, kdy byla živnost v nelehké době ukončena. 

Koncem června 2017 byla schválena demolice mlýna, následným rychlým jednáním z iniciativy pana Vlastimila Šimka se však podařilo zahájit jednání ohledně prohlášení za kulturní památku. 

Následně došlo k prodeji mlýna a přilehlých pozemků za 1 Kč Společnosti ochránců památek ve východních Čechách, z. s., kteří se ihned pustili do postupné záchrany. V prostorách by mělo vzniknout kulturně-společenské centrum s muzejní expozicí, která bude zaměřená na mlynářství, sekernictví a dějiny obce České Meziříčí s připomenutím významného místního rodáka arcibiskupa Karla Otčenáška.