Zámek Ošelín

První zmínka o tvrzi je z roku 1497, kdy ji od pánů ze Strhař koupil Jan Lejtolt z Ebrnic se svou manželkou rozenou ze Šternberka. Po roce 1599 se statek i s tvrzí dostal do rukou Širntyngárů ze Širntyngu. Jan Bartoloměj nechal v ošelínském kostele vybudovat rodinnou hrobku, do které se později i se svou ženou nechali pohřbít. Nejspíše v roce 1786 nechali tvrz přebudovat na barokní zámeček.

Ale možná i díky finančním problémům způsobenými výstavbou, mění na konci 18. století zámek několikrát majitele až jej v roce 1797 kupuje Mariie Justina von Bigatto. Rodu Bigatto (později Juncker-Bigattů), který vlastnil i nedaleký Svojšín, patří až do roku 1945. Poslední majitelkou byla Amálie Juncker-Bigatti.  

Po roce 1948 ve vlastnictví Státního statku zde byly byty. Po roce 1989 byl využíván obcí, potom se do něj opět vrátila pošta i škola, ale pak sloužil i jako hospoda. Po roce 2002 zůstal před kompletní rekonstrukcí opuštěný. 

V roce 2012 zámek koupil Briance Cedrik William z Chrudimi od bývalého starosty obce a začal "rekonstruovat" - odvezl neznámo kam kompletní střechu, pískovcové parapety a mnoho dalšího a na místě nechal pouze vydrancované obvodové zdi. V zahraničí je o tento historický materiál totiž velký zájem. Perličkou je fakt, že Briance Cedrik William nedávno podpořil výzvu "Dejte kmotrům červenou" - zde figuruje jeho jméno v seznamu podporujících.  

Soudní exekutor nařídil v roce 2016 elektronickou dražbu, od té doby ruina průběžně mění majitele.