Jilemnická bouda (Exteriér), autor: FB Jilemnická Bouda - Horní Mísečky, datum: 2023

Jilemnická bouda

Stručné info

První stavení, sloužící těžbě dřeva a hornictví, zde byla už roku 1642. Význam Horních Míseček vzrostl s rozmachem turistiky od počátku 19. století. Staly se oblíbeným cílem hostů ubytovaných ve Špindlerově Mlýně a přirozenou zastávkou poutníků na cestách z Rokytnice nad Jizerou nebo Harrachova do Špindlerova Mlýna. S Žalým je dodnes spojuje jedna z prvních turistických cest, pojmenovaná po propagátoru turistiky a lyžování štěpanickém učiteli Janu Bucharovi.

Roku 1932 zde Krkonošský spolek z Vrchlabí začal přestavbou jednoho z objektů budovat turistickou ubytovnu pro mládež. „Domov mládeže na Mísečkách". Po přestavbě v roce 1935 objekt disponoval 30 lůžky a byl největší boudou v západních Krkonoších. Až v roce 1936 získala enkláva Mísečných Bud telefonické spojení. 

V roce 1940, přestavěná bouda, nazvaná Mísečná, už disponovala 24 pokoji s 54 lůžky a velkou noclehárnou pro další méně náročné turisty. 27. prosince 1940, těsně po Vánocích, Mísečná bouda ale bohužel do základů vyhořela. Příčinou požáru byl zkrat na elektrické instalaci. Majitelce boudy, vdově Karolíně Rennerové, se z boudy, která byla na enklávě Mísečných Bud největší, nepodařilo zachránit zhola nic.

Obnovená bouda dostala po roce 1945 jméno Jilemnická. V padesátých letech na Horních Mísečkách probíhal uranový průzkum, z té doby pocházely ubytovny Hořec a Kleč a taky Cáchovna. Na leteckém snímku z roku 1953 (viz galerie) ještě tyto boudy nestojí, Restaurace Cáchovna byla skutečnou cáchovnou pro horníky, kteří si tam sušili a ukládali oblečení. Ubytovny Hořec a Kleč byly skutečnými ubytovnami horníků a dřívější bufet, pozdější prodejna v centru Míseček, byl původně centrem dolů - kancelářemi, viz mapa v galerii. Hornické práce zde byly ukončeny v roce 1959.

Horní Mísečky jsou považovány za jedno z nejlepších lyžařských středisek v Čechách. Bohužel jsou také snad nejmarkantnějším příkladem divokého podnikání v 90. letech 20. století. Enkláva dávno ztratila svůj původní ráz a z bohaté historie se toho mnoho nedochovalo.

Původní Jilemnická bouda tu ale ubytování poskytuje dále. V prostorách penzionu hosté mohou využít společenskou místnost s TV, restauraci nebo rychlé občerstvení. Pro firemní školení a konference je připravena školící místnost o celkové kapacitě 40 osob.

🍴 Restaurace - vím, kde jím 🛌 Ubytování 🏆 Výzvy
Adresa
Vítkovice 140, 512 38 Vítkovice
Rok stavby
Galerie
Jilemnická bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1936
Jilemnická bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1911
Jilemnická bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1903
Jilemnická bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1968
Jilemnická bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1915
Jilemnická bouda (Výřezy z map), datum: 1953
Jilemnická bouda (Výřezy z map), datum: 2003
Jilemnická bouda (Exteriér), autor: FB Jilemnická Bouda - Horní Mísečky, datum: 2023
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2024
Ubytování poskytuje ve dvou, tři a čtyřlůžkových nově zrekonstruovaných a plně vybavených pokojích s celkovou kapacitou 50 lůžek. V prostorách penzionu hosté mohou využít společenskou místnost s TV, restauraci nebo rychlé občerstvení. Pro firemní školení a konference je připravena školící místnost o celkové kapacitě 40 osob. [3]
1990
Horní Mísečky považovány za jedno z nejlepších lyžařských středisek v Čechách. Bohužel jsou také snad nejmarkantnějším příkladem divokého podnikání v 90. letech 20. století. Enkláva dávno ztratila svůj původní ráz a z bohaté historie se toho mnoho nedochovalo. [1]
1959
Hornické práce zde byly ukončeny v roce 1959. [2]
1953
V padesátých letech na Horních Mísečkách probíhal uranový průzkum, z té doby pocházely ubytovny Hořec a Kleč a taky Cáchovna. [1]Na leteckém snímku z roku 1953 (viz galerie) ještě tyto boudy nestojí, Restaurace Cáchovna byla skutečnou cáchovnou pro horníky, kteří si tam sušili a ukládali oblečení. Ubytovny Hořec a Kleč byly skutečnými ubytovnami horníků a dřívější bufet, pozdější prodejna v centru Míseček, byl původně centrem dolů - kancelářemi.
1945
Obnovená bouda dostala po roce 1945 jméno Jilemnická. [1]
1940
Mísečná bouda, která byla díky své poloze na jižním svahu Zlatého návrší a příznivým lyžařským terénům v okolí vyhledávaná hosty v létě i v zimě. Bouda v tomto roce době disponovala 24 pokoji s 54 lůžky a velkou noclehárnou pro další méně náročné turisty. 27. prosince 1940, těsně po Vánocích, Mísečná bouda ale bohužel do základů vyhořela. Příčinou požáru byl zkrat na elektrické instalaci. Majitelce boudy, vdově Karolíně Rennerové, se z boudy, která byla na enklávě Mísečných Bud největší, nepodařilo zachránit zhola nic. [1]
1936
Až v roce 1936 získala enkláva Mísečných Bud telefonické spojení. Mísečkám v českých Krkonoších se dostává dálkového připojení k ústředně v Jilemnici. Spojení povede přes Benecko a Vítkovice do Dolních i Horních Mísečných Bud. Právě tak bude zřízeno vedení k Labské boudě, takže Mísečky budou mít spojení se všemi krkonošskými boudami. Souviselo to jistě s otevřením nejvýše položené Masarykovy silnice na Zlaté návrší 6. září téhož roku. [1]
1935
Po přestavbě v roce 1935 objekt disponoval 30 lůžky a byla největší boudou v západních Krkonoších. [1]
1932
Roku 1932 se na Horních Mísečkách začala budovat turistická ubytovna pro mládež. „Domov mládeže na Mísečkách. Aby na zimu, sportování a turistiku v Krkonoších pro mládež ubytovnu opatřil, zakoupil Krkonošský spolek se sídlem ve Vrchlabí na Mísečkách dům, který hodlá přestavět k výše uvedenému účelu.“ [1]
1801
Význam Horních Míseček vzrostl s rozmachem turistiky od počátku 19. století. Staly se oblíbeným cílem hostů ubytovaných ve Špindlerově Mlýně a přirozenou zastávkou poutníků na cestách z Rokytnice nad Jizerou nebo Harrachova do Špindlerova Mlýna. S Žalým je dodnes spojuje jedna z prvních turistických cest, pojmenovaná po propagátoru turistiky a lyžování štěpanickém učiteli Janu Bucharovi. [1]
1642
První stavení na enklávě Mísečných Bud je datováno až do roku 1642. Počátky zdejšího osídlení jsou spojeny především s těžbou dřeva a hornictvím. Postupně zde vznikla osada, která soupeřila s Pomezními Boudami o privilegium nejvýše osídlené obce v Čechách. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

krnap.cz [1]
cs.wikipedia.org [2]
jilemnickabouda.cz [3]
vejacv.albums.cz

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.