Schindlerova továrna Vitka - Brněnec (Exteriér), autor: Miaow Miaow – Vlastní dílo, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=111334, datum: 2004

Schindlerova továrna Vitka - Brněnec

Stručné info

„Schindlerova továrna“ je označení, pod kterým je znám průmyslový areál původně Löw-Beerovy textilní továrny v Brněnci. Za druhé světové války zde byla pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen Brünnlitz/Brněnec, která se zabývala výrobou munice a přes niž Oskar Schindler zachránil asi tisíc Židů z krakovského ghetta, které sem koncem války přesunul z původní továrny v Krakově. 

Závod na výrobu textilu v Brněnci provozovala po roce 1989 společnost Vitka. Poté, co se dostala v roce 2004 do insolvence, jej koupila firma Bustrex a přejmenovala na Vitka Textiles. V roce 2011 skončila v konkursu, výroba byla zastavena. Areál, který hrozil chemickým znečištěním okolí byl v roce 2011 z velké části srovnán se zemí a až v roce 2016 prohlášen za kulturní památku. O zapsání mezi kulturní památky se zasadil Nadační fond Šoa a Oskara Schindlera a předseda správní rady fondu Jaroslav Novák. 

Od roku 2019 má zbývající areál nového majitele. Je jím 50letý Švýcar Daniel Low Beer, vnuk posledního židovského ředitele fabriky, který před nacisty prchnul v roce 1938. Symbolicky se tahle rodina vrací po 80 letech znovu do Brněnce. Má tady vzniknout muzeum holocaustu, které se bude věnovat i osudu lidí zachráněných Schindlerem. Jeho výstavbu bude spolufinancovat i nadace režiséra Stevena Spielberga, jehož oscarový film Schindlerův seznam toto místo proslavil.

V dochozí vzdálenosti od někdejší továrny se nachází vila, kterou si nechal postavit Alfred Löw-Beer.

Adresa
Brněnec 23, 569 04 Brněnec
Rok stavby
1853
Galerie
Schindlerova továrna Vitka - Brněnec (Exteriér), autor: Miaow Miaow – Vlastní dílo, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=111334, datum: 2004
Schindlerova továrna Vitka - Brněnec (Výřezy z map)
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Oskar Schindler (Vlastník) Oskar Schindler - Vlastník

Časová osa

2021
Nadační fond Archa rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera žádá o stavební povolení k vybudování památníku v bývalé textilce Vitka v Brněnci na Svitavsku. Nový objekt, takzvaný skleněný pavilon, by měl sloužit především ke vzdělávání. V areálu byla za druhé světové války továrna, kde Schindler zachránil asi dvanáct set židovských dělníků. [7]
6/2019
Továrna v Brněnci na Svitavsku, kterou proslavil oscarový film Stevena Spielberga Schindlerův seznam, se v příštích letech změní na památník s názvem Archa. Jeho výstavbu bude spolufinancovat i režisérova nadace, ale hlavně rodina Löw-Beerů, která továrnu vlastnila před válkou. [6]
2019
Areál má nového majitele. Je jím 50letý Švýcar Daniel Low Beer, vnuk posledního židovského ředitele fabriky, který před nacisty prchnul v roce 1938. Symbolicky se tahle rodina vrací po 80 letech znovu do Brněnce. Má tady vzniknout muzeum holocaustu, které se bude věnovat i osudu lidí zachráněných Schindlerem. V následujících měsících budou podle majitele architekti pracovat na projektech a plánech. Prioritou je uklizení nepořádku, záchrana zdi a také likvidace náletových dřevin. První část areálu by se měla návštěvníkům zpřístupnit v roce 2021. [5]
2016
V roce 2016 zapsalo ministerstvo kultury části areálu (ovšem bez architektonicky nejcennější Bauerovy přádelny) na seznam kulturních památek. Na místě by měl být vybudován památník holocaustu. [1] O zapsání mezi kulturní památky se zasadil Nadační fond Šoa a Oskara Schindlera a předseda správní rady fondu Jaroslav Novák. [8]
2011
V roce 2011 skončila Vitka Textiles vlastněná firmou Bustrex v konkursu, výroba byla zastavena. [4] V květnu roku 2011 proběhla neprofesionální a nedokončená demolice nejstaršího šedového sálu tkalcovny a etážových budov. [1]
2004
Poté, co se Vitka dostala v roce 2004 do insolvence, areál koupila firma Bustrex a přejmenovala na Vitka Textiles. [4] Po jejím zániku roku 2004 následovalo chátrání. [1]
1991
Stejný sortiment produkovala i firma Vitka po privatizaci v roce 1991. [1]
1959
Po několika reorganizacích továrna roku 1959 připadla n. p. Vlněna jako závod 03, který v šedesátých letech provedl kompletní modernizaci a vyráběl nábytkové tkaniny a autopotahy. [1]
1946
V roce 1946 se ve znárodněném podniku opět začalo vyrábět vojenské sukno. [1]
1945
Večer 8.května 1945 pronesl Schindler ke shromážděným Židům krátkou řeč a po půlnoci opustil tábor. Skupina vězňů organizovala Schindlerův útěk, vyhotovili průvodní list, který měl v případě Schindlerova zajetí dosvědčit jeho aktivity, které vedly k záchraně Židů. [3] 9.května 1945 byl Brněnec osvobozen Rudou armádou, Schindler odjel do Německa, posléze do Argentiny a neúspěšně se pokoušel podnikat. Tábor v Brněnci byl definitivně rozpuštěn 25.května 1945 repatriační komisí. [2]
1944
Roku 1944 zde byl zřízen pracovní tábor, pobočka koncentračního tábora Gross-­Rosen. [1] Oskar Schindler zahájil přesun své krakowské továrny před blížící se Rudou armádou v srpnu 1944, včetně vězňů, které zaměstnával. Dramatický byl též transport 300 žen a dětí v říjnu 1944, který místo v Brněnci skončil v Osvětimi - Birkenau. Po Schindlerově intervenci o měsíc později tábor opustili. V listopadu 1944 již bylo v Brněnci celkem 985 vězňů. V táboře neplánovaně skončily i další skupiny a jednotlivci. [2]
1940
Továrna byla roku 1940 arizována firmou Brüder Hoffmann, která v textilní produkci pokračovala jen v nejstarší části továrny a většinu budov pronajímala pro zbrojní výrobu. [1]
1938
V roce 1938 byl Brněnec oproti očekávání Löw-Beerů připojen k Německé říši, majitelé uprchli do zahraničí. [2]
1934
Meziválečném období se modernizace týkala především strojového parku. Následky hospodářské krize podnik vyrovnal koncentrací výroby – roku 1934 přestěhoval brněnskou pobočku do Brněnce. [1]
1909
Poslední velkou stavební investicí byla přádelna česané příze u horní továrny (parcela 272, č. e. 6). Železobetonový velkorozponový šedový sál na půdoryse 160 × 50 metrů pro 11 000 vřeten navrhl roku 1909 průmyslový architekt Bruno Bauer a provedla firma Pittel & Brusewetter. [1]
1902
Horní továrna, obnovená po požáru roku 1902 (parcela 226), produkovala štumpy i hotové klobouky a fezy, vyvážené do východního Středomoří. [1]
1897
Do roku 1897 stála čtveřice propojených čtyř a pětipodlažních budov, obrácených štíty ke Chrastové, a také budova pro zpracování plsti, základ tzv. horní továrny v Brněnci. Dohromady v nich pracovalo 1 500 lidí, parní stroje o výkonu 650 HP poháněly 275 stavů a 10 000 vřeten. Současně podnik vybudoval kolonii dělnických dvojdomků v Moravské Chrastové v Mariánském údolí čp. 54–57, 62, 63, 65–72. Jen o něco později vzniknul velký šedový sál tkalcovny jižně od továrny, na parcele 228/2 u čp. 30. [1]
1892
Již roku 1892 se firma stala státním dodavatelem sukna, což zajistilo stálý odbyt především během světové války, kromě látky na uniformy vyráběla také pánské oblekovky a dámské šatovky. [1]
1880
Roku 1880 také někdější papírnu v Rozhraní a postupně budovala také hlavní areál v Eliščině údolí. [1]
1877
Roku 1877 zakoupila firma tkalcovnu na Starém Brně (Hybešova ulice čp. 226) [1]
1853
Bratři Aron a Jakob Löw­Beerové pocházeli z Boskovic a obchodovali s vlnou a přízí. Jakobův syn Isaac (1811–1898) roku 1853 zakoupil v Eliščině údolí někdejší papírnu a vybudoval zde přádelnu, barevnu, a roku 1861 i tkalcovnu vlny, čímž položil základ podniku, jehož majiteli byli postupně synové a vnuci obou bratrů Löw-­Beerů a který od roku 1883 až do své smrti vedl především Arnold Löw­Beer (1852–1922), stavebník vily čp. 14 jižně nad továrnou. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

industrialnitopografie.cz [1]
cs.wikipedia.org
pamatkovykatalog.cz [2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.