Vindyšova továrna

Slévač Josef Vindyš (1842–1913) začal roku 1876 vyrábět na Smíchově stroje na stáčení piva do lahví vlastní konstrukce. Coby zakladatel smíchovského Sokola byl roku 1884 vyzván, aby pro něj vyrobil tělocvičné nářadí, jehož produkce od devadesátých let úspěšně rozvinul. Radotínskou továrnu s rozsáhlým šedovým sálem začal stavět v roce 1907. Firmu po otcově smrti převzal Ing. Otakar Vindyš (1884–1949).

roku 1930 však skončila v konkursu a budovy se slévárnou převzala společnost Radiátorka, výroba litinových topných těles, a později firma Janka.

Od července 2018 do září 2019 proběhla rekonstrukce. Důraz byl kladen především na funkčnost a zachování industriálního rázu místa. Realizace si vysloužila nominaci na Českou cenu za architekturu za rok 2020.

Továrna se proměnila v multifunkční areál, který v sobě kombinuje rozsáhlé prodejní plochy a mnoho dalších provozů – restaurant, multifunkční sál, prodejnu, skladové a technologické zázemí, administrativu, expedici zboží, půjčovnu nebo servis lyží i kol. Na rozdíl od jiných industriálních památek s bohatými fasádami z lícového zdiva byla zdejší továrna již v době svého vzniku pouze jednoduchou stavbou bez detailu a její charakter tvoří především výrazná silueta šedové střechy.