Davidovy boudy (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1957

Davidovy boudy

Stručné info

Zemědělská usedlost s číslem popisným 96 byla od roku 1848 majetkem rodiny Paula Adolfa. Ten pocházel s velkou pravděpodobností z enklávy dnešních Jeleních Bud (Leierbauden). Bouda však byla již daleko dříve postavena zřejmě Davidem Kraussem.

Rozvíjející se turistika a stoupající počet návštěvníků, hledajících zotavení a potěšení na čerstvém vzduchu, přiměl Johanna Adolfa (syna Paula Adolfa) zřídit roku 1888 na boudě hostinské pokoje. 

Bouda se průběžně rozšiřovala, modernizovala a v roce 1932 dokonce nechal majitel na vlastní náklady zřídit odbočku ze silnice na Špindlerovu boudu tak, aby se až k boudě dostaly auta i autobusy. Když v roce 1934 zemřel Johann Adolf, boudu po něm převzal jeho syn Rudolf, který vv roce 1938 vydražil nemovitost č. p. 98 z pozůstalosti Johanna Hollmanna.

V roce 1938 se jako novinka počalo nedaleko boudy budovat dokonce silo jako důkaz toho, že majitelé měli zemědělství opravdu stále v krvi.

19. června 1945 musela celá rodina z boudy pryč – otec, matka a čtyři malé děti, každý se stovkou říšských
marek a dvěma patnáctikilovými zavazadly. Chata ve své konečné podobě sloužila až do začátku devadesátých let, kdy ji tehdejší majitel poté nechal úplně zchátrat, viz galerie. 

V roce 2008 koupila objekt společnost P.H.A. a zahájila rozsáhlou rekonstrukci, která spočívala v úplné demolici původních Davidových bud a výstavbě apartmánového domu na původním půdorysu. 

Adresa
Špindlerův Mlýn 96, 543 51 Špindlerův Mlýn
Rok stavby
Galerie
Davidovy boudy (Exteriér), datum: 2008
Davidovy boudy (Exteriér), datum: 2008
Davidovy boudy (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1918
Davidovy boudy (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1919
Davidovy boudy (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1957
Davidovy boudy (Interiér), datum: kolem roku 1960
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu

(Vzdálenost aktualizujete kliknutím na bod v mapě)


Doplňující info


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2017
Boudu čp. 249 podle katastru nemovitostí patří Martinu Divišovi, který je ředitelem pojišťovny Kooperativa. Vedlejší boudu čp. 97 pak vlastní miliardář Martin Roman. Jeden z majitelů apartmánu v Davidových boudách je třeba Jakub Havrlant, zakladatel a spolumajitel skupiny Rockaway Capital, jež loni ovládla Mall.cz a řada dalších jmen. [3]
2008
V roce 2008 koupila objekt společnost P.H.A. a zahájila rozsáhlou rekonstrukci, která spočívala v úplné demolici původních Davidových bud a výstavbě apartmánového domu na původním půdorysu. Investiční náklady: 110 mil. Kč. [2]
1990
Chata ve své konečné podobě sloužila až do začátku devadesátých let, kdy ji tehdejší majitel poté nechal zchátrat. [2]
1945
Kvůli poválečnému odsunu se plány na výstavbu plovárny a rozšíření o dalších 40 pokojů s 80 lůžky neuskutečnily. Na boudě panoval prakticky celoročně čilý společenský život. Často zde hrála živá hudba, tančilo se, nejčastěji šejdovec, až se hostům kouřilo od podrážek. 19. června 1945 musela celá rodina z boudy pryč – otec, matka a čtyři malé děti, každý se stovkou říšských marek a dvěma patnáctikilovými zavazadly. [1]
1938
V roce 1938 Rudolf Adolf vydražil nemovitost č. p. 98 z pozůstalosti Johanna Hollmanna. Tím zvětšil svůj pozemek přesně o dva hektary. Během války se plánovalo další rozšíření boudy. V roce 1938 se jako novinka počalo nedaleko boudy budovat dokonce silo jako důkaz toho, že majitelé měli zemědělství opravdu v krvi. Agrární výrobu k dokonalosti doplnila i moderní jímka na močůvku s vlastní pumpou a drenážním potrubím. Elektrický proud pro boudu vyráběla vodní turbína, jako doplněk přibyl umělý chov pstruhů. [1]
1934
Když v roce 1934 zemřel Johann Adolf, boudu po něm převzal jeho syn Rudolf. V následujících letech vybudoval prosklenou verandu s osmdesáti místy k sezení, garáž a dílnu. [1]
1929
Roku 1929 přibyla lyžárna, do které se zároveň ukládaly sáňky. O tři léta později nechal majitel na vlastní náklady zřídit odbočku ze silnice na Špindlerovu boudu tak, aby se až k boudě dostaly auta i autobusy. [1]
1924
V roce 1924 se k boudě přistavěla nová velká kuchyně a o čtyři roky později se obnovily a zrekonstruovaly stáje, stodola, kůlny a dřevníky. Současně se přestavovala i vlastní bouda. [1]
1914
Před první světovou válkou nosil majitel boudy máslo i sýr naložené v krosně dvakrát týdně na slezskou stranu hor do Hermsdorfu (dnešní Sobieszów, městská část Jelení Hory). Kromě vlastních výrobků skupoval tehdy Adolf produkty okolních budařů. K boudě patřily více než 4 hektary louky v bezprostředním okolí. Další krmivo i stelivo se nosilo na krosnách nebo vozilo na rohačkách z lesa nebo z dalších luk v Labském dole. [1]
1888
Rozvíjející se turistika a stoupající počet návštěvníků, hledajících zotavení a potěšení na čerstvém vzduchu, přiměl Johanna Adolfa (syna Paula Adolfa) zřídit roku 1888 na boudě hostinské pokoje. Se stoupajícím obratem se hospodářství rychle rozšiřovalo a jeho důležitou součástí se stalo také pohostinství. I když turistika poskytovala hospodářům nemalý příjem, ještě na přelomu 19. a 20. století přinášelo boudě největší zisk zemědělství a domácí produkty, zejména výroba vlastního sýra a másla. [1]
1848
Zemědělská usedlost s číslem popisným 96 byla od roku 1848 majetkem rodiny Paula Adolfa. Ten pocházel s velkou pravděpodobností z enklávy dnešních Jeleních Bud (Leierbauden). Bouda však byla již daleko dříve postavena zřejmě Davidem Kraussem. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

krnap.cz [1]
Horské hnízdo lobbistů [3]
p-h-a.cz
lila-atelier.cz

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.