Koželužna a vila Františka Hladíka
Podnik vybudoval v roce 1929 společně se svou ženou Annou František Hladík, zkušený mistr, který do té doby pracoval v mnoha koželužnách. Továrnu, jež sídlila v jednopatrové budově z režného zdiva, si manželé postavili na pozemku (parcela 773/4, čp. 1317).
Díky Hladíkovým zkušenostem a zručnosti přečkala firma nejtěžší roky hospodářské krize a po jejím odeznění se začala slibně rozvíjet. Podle pamětníků finanční prostředky na stavbu a rozvoj továrny získal František Hladík i svým vynálezem. V té době byly moderní černé lakovky. Lak na nich ale praskal. František Hladík začal něco přidávat do barvy a lak přestal praskat. Nápad pak prý prodal do Švýcarska a ze získaných peněz postavil továrnu.
O úspěšnosti firmy svědčí i funkcionalistická vila majitelů, vybudovaná v roce 1941 podle projektu místního stavitele Václava Hniličky vedle továrny.
V roce 1948 byl závod znárodněn. V místní sokolovně se poté konal veřejný proces, při kterém byl František Hladík odsouzený a zavřený za ukrývání kůží. Vilu čp. 709 v roce 1959 získal do vlastnictví Místní národní výbor Třebechovice. František Hladík zemřel v roce 1961, Anna Hladíková ve vile žila do roku 1963, kdy se přestěhovala do čp. 222. Ve vile poté bydleli nájemníci.
V roce 1992 vilu získala v restituci neteř paní Hladíkové, Marie Micková. V roce 1996 vilu prodala novým majitelům. Ti ji v letech 1996 – 2000 celou zrekonstruovali a přestavěli na dílny pro výrobu kožené galanterie. Firma Lýdie, zabývající se touto výrobou, tu sídlila v letech 2000 – 2015.
Továrnu v roce 2003 zakoupil majitel firmy Trimen s.r.o. Firma, která se specializuje na provádění sítotisku a knihvazačství včetně výroby průkazů a desek na diplomy, tu sídlí i v roce 2020.
