Obří bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1940

Obří bouda

Stručné info

Obří boudu postavil podnikavý kupec Stefan Mitlöhner z Velké Úpy nákladem 1600 tolarů, který 23. dubna 1847 získal od hraběte Aichelburga svolení k „výstavbě takzvané letní boudy z dřevěných přepážek k držení dobytka a taktéž v letním čase k poskytnutí toho nejlepšího poutníkům na cestu, jakož i příbytku a ochrany proti živlům, a dále mléka, smetany, másla a sýra“.

Majitel Obří boudy se ve druhé polovině 19. století několikrát změnil. Příliv návštěvníků zesílil od chvíle, kdy roku 1883 dokončili cestu Obřím dolem. Bouda byla rozšířena tak, že patřila mezi největší v Krkonoších – 35 pokojů poskytovalo možnost noclehu stovce hostů.

Správcem boudy byl například až do 1. 4. 1900 Stefan Dix, který zahynul v lavině. Jeho křížek najdeme na modře značené cestě z Obřího dolu k bývalé Obří boudě kousek nad bývalou vodárnou.

Pak tu v zimě hospodařil Johann Mitlöhner, jehož rodiče, ženu i dvě děti pohřbila 29. července 1897 ohromná zemní lavina, která sjela z jihovýchodního úbočí Růžové hory přímo na jejich dům v Obřím dole. Stalo se to v den, kdy Mitlöhner nebyl doma a shodou okolností se nacházel právě v Obří boudě.

Na jaře a v létě roku 1907 podnikl Karel May s manželkou lázeňskou a odpočinkovou cestu do Slezska. 4. července 1907 manželé přenocovali v Obří boudě. Dojmy z cesty May zpracoval v jedné ze svých knih (Abdahn Effendi, zápisky z cest, vyšla roku 1908, česky Abdán Effendi, 1995).

Po první světové válce na německé straně těsně za hranicí vyrostla Obří boudě moderní konkurence v podobě Slezského domu. Po druhé světové válce byla bouda znárodněna a dostala se do rukou Krkonošských hotelů. Částečně se přestavěla a sloužila dále turistickému ruchu.

V roce 1955 byla nákladem polské strany zřízena přípojka z vodovodu Obří boudy ke Slezské boudě. Pro boudu bylo ovšem hospodaření Krkonošských hotelů její závěrečnou životní fází. Střídání nekvalifikovaných zaměstnanců i správců, kteří sem na odlehlé místo přicházeli často „za trest“, a extrémní povětrnostní podmínky postupně boudu devastovaly. Roku 1970 byla bouda z hygienických důvodů zcela uzavřena pro veřejnost. Roku 1982 byla bouda stržena, ale trvalo ještě dalších dvacet let, než z místa zmizely její poslední zbytky.

Adresa
Horní Malá Úpa -, 542 27 Malá Úpa - Horní Malá Úpa
Rok stavby
1847
Galerie
Obří bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1850
Obří bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1940
Obří bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1905
Obří bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1930
Obří bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1850
Obří bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1922
Obří bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), datum: 1951
Obří bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), autor: okot.rajce.idnes.cz, datum: 4/1974
Obří bouda (Dobové fotografie (před rokem 2000)), autor: okot.rajce.idnes.cz, datum: 1982
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu

(Vzdálenost aktualizujete kliknutím na bod v mapě)


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

1982
Roku 1982 byla bouda stržena, ale trvalo ještě dalších dvacet let, než z místa zmizely její poslední zbytky. [1]
1970
Roku 1970 byla bouda z hygienických důvodů zcela uzavřena pro veřejnost. [1]
1955
V roce 1955 byla nákladem polské strany zřízena přípojka z vodovodu Obří boudy ke Slezské boudě. Pro boudu bylo ovšem hospodaření Krkonošských hotelů její závěrečnou životní fází. Střídání nekvalifikovaných zaměstnanců i správců, kteří sem na odlehlé místo přicházeli často „za trest“, a extrémní povětrnostní podmínky postupně boudu devastovaly. [1]
1945
Po druhé světové válce byla bouda znárodněna a dostala se do rukou Krkonošských hotelů. Částečně se přestavěla a sloužila dále turistickému ruchu. [1]
1938
24. září 1938 obsadili Obří boudu (a také Petrovku a Špindlerovku) povstalci, kteří odsud ostřelovali české hraniční hlídky. [1]
1935
Kvůli těsnému sousedství české a německé boudy se tu ve 30. letech stalo několik dramatických událostí přímo či nepřímo souvisejících s nástupem fašistické diktatury v Německu. Roku 1935 sem přijela jednotka německého dělostřelectva v rámci cvičení. [1]
1918
Po válce na německé straně těsně za hranicí vyrostla Obří boudě moderní konkurence v podobě Slezského domu. [1]
1914
Před první světovou válkou bylo plánováno prodloužení železniční tratě z Hermsdorfu (Sobieszow) až do sedla pod Sněžkou, s tím by také souvisel další příliv turistů. Plány zřejmě zhatila první světová válka. [1]
1907
Na jaře a v létě roku 1907 podnikl Karel May s manželkou lázeňskou a odpočinkovou cestu do Slezska. 4. července 1907 manželé přenocovali v Obří boudě. Dojmy z cesty May zpracoval v jedné ze svých knih (Abdahn Effendi, zápisky z cest, vyšla roku 1908, česky Abdán Effendi, 1995). [1]
1898
Po Heynově smrti na modernizované boudě od roku 1898 hospodařila jeho vdova. Zimním správcem boudy byl až do 1. 4. 1900 Stefan Dix, který zahynul v lavině. Jeho křížek najdeme na modře značené cestě z Obřího dolu k bývalé Obří boudě kousek nad bývalou vodárnou. Pak tu v zimě hospodařil Johann Mitlöhner, jehož rodiče, ženu i dvě děti pohřbila 29. července 1897 ohromná zemní lavina, která sjela z jihovýchodního úbočí Růžové hory přímo na jejich dům v Obřím dole. Stalo se to v den, kdy Mitlöhner nebyl doma a shodou okolností se nacházel právě v Obří boudě. [1]
1883
Příliv návštěvníků zesílil od chvíle, kdy roku 1883 dokončili cestu Obřím dolem. To donutilo Heyna rozšířit boudu tak, že patřila mezi největší v Krkonoších – 35 pokojů poskytovalo možnost noclehu stovce hostů. [1]
1848
Mitlöhner dokončil stavbu roku 1848. Nejednalo se o první stavení v místě, už po roce 1660 tu stávala prostá Panská bouda (Herrenbaude) s otevřeným ohništěm, kterou tu zřídil hrabě Schaffgotsch pro své poddané, kteří stavěli kapli sv. Vavřince na vrcholku Sněžky. Panská bouda ale neměla dlouhého trvání, v popisu poutníka z roku 1670 figuruje již v roli zříceniny. [1]
1847
Obří boudu postavil podnikavý kupec Stefan Mitlöhner z Velké Úpy nákladem 1600 tolarů, který 23. dubna 1847 získal od hraběte Aichelburga svolení k „výstavbě takzvané letní boudy z dřevěných přepážek k držení dobytka a taktéž v letním čase k poskytnutí toho nejlepšího poutníkům na cestu, jakož i příbytku a ochrany proti živlům, a dále mléka, smetany, másla a sýra“. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

krnap.cz [1]
zanikleobce.cz

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.