Antonín Chmel - Pražská šunka

Uzenáři dříve kýtu vykostili, rozdělili na tři části, nasolili ji a naložili do láku. Uzenář František Zvěřina z Celetné ulice v roce 1857 dostal skvělý nápad, který posunul šunku zase o kus dál. Naložil do láku celé vepřové kýty, žádné vykosťování, žádné krájení, pět šest týdnů ji nechal v dubových kádích odležet, čas od času přeskládal, pak osušit, vyudit, uvařit a zchladit. Dal ji jméno po matičce Praze. A u zákazníků měla tahle novinka velký úspěch!

Recept na Pražskou šunku získal od uzenáře Františka Zvěřiny i Antonín Chmel (1850 - 1899), pocházející z chudé, avšak rozvětvené řeznické rodiny. Původně měl menší obchod na rohu dnešních ulic Jugoslávská a Bělehradská. Ale dařilo se mu a jako první začal Pražskou šunku vyrábět průmyslově.

Továrnu založil na Vinohradech roku 1889, když zde zakoupil viniční usedlost Zvonařku čp. 65. Továrna byla moderně vybavena masnou dílnou, udírnami, chladírnami i výrobnou umělého ledu a rozsáhlými skladišti. Plány komplexu zhotovil vinohradský architekt Josef Martin. V její blízkosti dal v letech 1896–1898 postavit i novobarokní činžovní dům, kde žil i malíř Luděk Marold. 

Díky nejvyšší kvalitě svých výrobků Antonín Chmel získal privilegium c. a k. dvorního dodavatele, a zboží dodával také ke královským dvorům v Bavorsku a Rumunsku. Měl ale stále větší ambice. Chtěl proniknout s vývozem šunky i do Spojených států, proto začal sterilizovat, aby vydržely dlouhou cestu za oceán. Úspěchu se však již nedožil. V roce 1899, v necelých padesáti letech zemřel. 

Vedení podniku poté převzala bezdětná vdova Josefa Chmelová. Brzy se provdala za dlouholetého ředitele Jana Šimáčka. Ve 20. letech vznikla pod jejich vedením tenkostěnná konzerva ve tvaru jakéhosi velkého „vajíčka“, kde při tepelném zpracování vznikne šunkový rosol, který udrží šťavnatost výrobku. Tak vznikl zajímavý výrobek, tzv. „Bohemia Prague Ham – Canned Meat Product“, který firma už mohla exportovat do USA, Kanady a Austrálie a dalších zemí, jak snil i Antonín Chmel. 

Antonín Chmel ale ve své kariéře udělal jednu zásadní chybu, nezjistil si ochranou známku, důsledkem toho se úspěšný produkt rozsáhle kopíroval po celém světě. Vedli se kvůli tomu spory dokonce u mezinárodních soudů, neúspěšně. I v roce 2014 byl učiněn obnovený pokus o mezinárodní registraci ochranné známky pro pražskou šunku, proti čemuž se ale ohradilo několik států.

Po znárodnění přešel podnik pod n. p. Masný kombinát. Produkce pražské šunky byla zastavena a podnik rychle zaostával. V 80. letech byla výroba úplně zastavena a poté přesunuta do masokombinátu Písnice.

V devadesátých letech minulého století získala objekty developerská společnost, která se rozhodla přeměnit lokalitu v moderní rezidenční areál. Na Zvonařce vzniklo přes 200 nových bytů a bývalý Chmelův dům se změnil na luxusní hotel „Le Palais Art Hotel Prague“., V hale hotelu jsou připomínky Antonína Chmela a jeho závodu i malíře Luďka Marolda.