Rod Belcrediové

První zpráva o rodu tohoto jména se objevuje již v roce 1010. Bezpečně pak mezi patricijskými rodinami roku 1226, rodokmen lze sledovat od roku 1353. 

V 18. století se usídlili na Moravě, Antoine de Belcredi začátkem 18. století získal dědičný titul markýze na rakousko-lombardském území. Roku 1769 povýšila Marie Terezie jeho vnuka do hraběcího stavu, třicet let poté je přijali za obyvatele Království českého.

Vlastnili panství Jimramov u Nového Města na Moravě, kde původní tvrz přestavěli na zámek. Dále drželi panství Líšeň a Vosenice. 

Nacisté během okupace na jejich majetek uvalili nucenou správu, po válce jim byla panství vrácena, po únoru 1948 většina příslušníků rodu odešla do Rakouska. Hrabě Richard Mořic Karel pracoval v Rádiu Svobodná Evropa. Karel Michael předpovídal počasí na rakouské televizi. Na Moravě zůstal Ludvík Hugo a jeho synové lékař Karel a archeolog Ludvík.

Nejvýznamnějším členem byl Richard Belcredi (1823–1902), jenž se stal krajským hejtmanem, v roce 1865 se stal státním ministrem. Zasedal v říšském sněmu i radě, kde usiloval o federalizaci starého mocnářství a samosprávu pro české země. S těmito postoji narazil na německý odpor a po porážce v prusko-rakouské válce musel v roce 1867 rezignovat.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Belcrediov%C3%A9

erb: Autor: Siebmacher (?), koloriert – J. A. Tyroff : "Wappenbuch der Österreichischen Monarchie", Band 2, Verlag Conrad Tyroffsches Wappen-, auch Kunst- und Kommissionsbureau, Nürnberg 1832, T. 12, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=32537814