Rod Piette von Rivage

Vlastník

Rodina Piette byla starou francouzskou papírnickou rodinou usazenou na statku Kogeheim, který se nacházel nedaleko Dillingenu (Německo). Jedna z rodinných větví se později natrvalo usadila v Čechách a její členové hluboce zasáhli do rozvoje českého papírenského průmyslu. Za své zásluhy byli panovníkem povýšeni do šlechtického stavu. Rod se do dnešních dnů bohatě rozvětvil a příbuzensky se propojil s dalšími podnikatelskými rody jaky byli a jsou Walzelové, Wehofsichové, Holubové, Langhansové, Loewensteinové, Meisnerové, Katschnerové.

V erbu rodu je vlaštovka. Ta také byla v logu společnosti Prosper Piette. 

1847 - V roce 1847 byl Prosper Piette starší (1806-1872) významnou pražskou podnikatelskou rodinou Haase angažován do funkce ředitele papírny ve Vraném nad Vltavou, která byla uvedena do provozu v roce 1837. 

1861 - Jelikož bratři Haaseové nechtěli řadu jeho technických návrhů realizovat, přijal nabídku zvonaře Bellmanna, majitele strojní papírny v Bubenči u Prahy, kde chtěl realizovat některé další technické nápady. Zde v letech 1861-1862 zavedl jako první v rakouských zemích výrobu cigaretového papíru podle francouzského způsobu. 

1863 - Souběžně s ředitelováním v Bubenči také projektoval výstavbu tehdy nejmodernější a nejvýkonnější papírny ve střední Evropě tak, jak to požadoval pražský židovský podnikatel Abraham Winternitz. Továrna byla vybudována v letech 1863-64 v severomoravské obci Pusté Žibřidovice (dnes městská část obce Jindřichov v okrese Šumperk). Nesla jméno Heinrichsthaler Papierfabrik H.Kink & Co. Díky této zakázce se mu podařilo získat dostatečné finanční rezervy, které mu pomohly vydat se vlastní podnikatelskou cestou v tomto oboru.

1866 - Cestu k vlastní továrně mu otevřel konkurz firmy ve Svobodě nad Úpou, kterou roku 1866 zakoupil od věřitelů za 66 000 zlatých rakouské měny.

1869 - V roce 1869 uvedl do provozu v Podbabě první strojní továrnu na papírové tapety v celé rakousko-uherské monarchii. Výrobek byl především určen na export do Turecka, Ruska i do dalších orientálních zemí. Celý tapetářský provoz měl cenu 118 450 zlatých rakouské měny. Pro své dělníky měl v té době již zřízenou nemocenskou pojišťovnu s příspěvkem dělníků ve výši 1% z jejich mzdy.

Ve stejném roce pak uvedl do provozu další podnik v Chomutově. Byla to Erste Oesterreische Strohmassa-Aktien-Fabrik.  V roce 1871 zde však došlo k explozi jednoho z mnoha parních vařáků, který vážně poškodil celou továrnu. Rekonstrukce závodu byla odhadnuta na 80 000 zlatých rakouské měny, ale pro krach na vídeňské burze nebyla rekonstrukce provedena a závod byl uzavřen.

1872 - Prosper Piette starší umírá v roce 1872. Za své podnikatelské aktivity byl Piette císařem odměněn mnoha uznáními, medailemi a řády. Obdržel Zlatý kříž za zásluhy, Řád Františka Josefa, rytířský kříž Řádu Isabely a další. Pro své zaměstnance vybudoval závodní spořitelnu, penzijní fond a zálohovou pokladnu pro případ nouze zaměstnanců. 

Po jeho smrti společnost řídili jeho synové Prosper Josef Maria (1846–1928) a Gabriel Ludwig (1851–1918), třetí syn Julius Stephan (1848–1911) se svým zeťem, viceadmirálem Franzem von Holubem (1865–1924), vedli výrobu v Císařském mlýně a strojní továrně na papírové tapety v Podbabě, založené v roce 1869 jako první tohoto druhu v Rakousku­ ­Uhersku.

Jeho syn Prosper Piette mladší (30. listopadu 1846 – 1. března 1928) byl synem zakladatele papírny ve Svobodě nad Úpou. Vzdělanec a humanista, úspěšný výzkumník a podnikatel, pokračovatel rodových tradic výrobců papíru v Krkonoších. Podporoval a propagoval rozvoj turismu v Krkonoších. Bez jeho pomoci by nevycházel např. spolkový časopis "Krkonoše slovem a obrazem" a řada tehdejších turistických map. Jako nezištný a všestranný spoluzakladatel i dlouholetý pokladník "Krkonošského spolku" patřil k významným osobnostem své doby.

Jako podnikatel byl známý sociálním cítěním a péčí o zaměstnance a jejich děti. U budov papírny i veřejných budov obce, které z velké části financoval, prosadil kvalitní architekturu a jednotný styl. 

Prosper Piette mladší továrnu ve Svobodě nad Úpou během šedesáti let svého působení proměnil v jeden z nejvýznamnějších papírenských podniků v Rakousku-Uhersku a později Československu.

1878 - Rok 1878 se stal rokem další piettovské expanze. Byla zakoupena papírna v Plzni a vystavěn nový závod v Maršově (okr.Trutnov), kde byl vyráběn luxusní papír pro obtisky ve sklárnách a porcelánkách. Papírna se zase proslavila kvalitním kancelářským papírem a bankovkovým papírem, na který se tiskly peníze mnoha států nejen v Evropě. Jako vynálezce a dobrý obchodník uměl Prosper stejně jako jeho otec skloubit techniku s úspěšnou komerční politikou. 

1880 - V průběhu let 1880-90 učinil ze své firmy exportní podnik, z kterého 74% produkce odcházelo do všech světadílů. Denně byly vyráběny až 4 tuny papíru. 

1898 - Roku 1898 byl císařem Františkem Josefem I. povýšen do šlechtického stavu s přídomkem „von Rivage“ odkud rod pochází (první zmínky už z roku 1450).

1899 - Poté, co byla na hřebeni Rýchor postavena Maxova bouda, podílel se finančně na vybudování cesty od své papírny až na Rýchory. Cesta byla v roce 1899 slavnostně otevřena a pojmenována Rosa Weg (Růženina cesta) na památku Pietteho manželky. Na oplátku věnoval spolek svému dobrodinci pamětní desku. Je umístěna ve zdi pod maršovským kostelem u silnice ze Svobody do Janských Lázní. Financoval i výstavbu a vybavení meteorologické pozorovací stanice v Maršově. 

1905 - V roce 1905 rodina zakoupila za dva miliony korun papírnu v Olšanech na Severní Moravě. 

1914 - Jeho syn Ludwig (*27.3.1893 Horní Maršov-24.2.1977 Klosterneuburg) absolvoval střední školu v Trutnově a v letech 1910-1914 studoval vysokou technickou školu v Darmstadtu, fakultu výroby a strojního vybavení papíren. Zkoušku složil v Berlíně v roce 1914 u profesora Schwalbeho a začal připravovat disertační práci k technickému doktorátu. Jeho studia však přerušila I. světová válka, ze které se vrátil jako nadporučík dělostřelectva. Po návratu do Maršova převzal od svého nemocného otce řízení závodu ve Svobodě nad Úpou. 

1919 - V roce 1919 v závodě v Maršově vyhořela do základů brusírna dřeva. Na jeho místě rodina postavila na řece Úpě vodní elektrárnu o výkonu 330 kW. Tím byla výrazně racionalizována výroba celého závodu.

1927 - Prosper Piette také zaštítil stavbu kostela sv. Josefa v Dolním Maršově, který byl zbudován v letech 1927–28.

Prosperovi Piette byla věnována výstava v Městském muzeu v Žacléři v roce 2010.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Prosper_Piette_de_Rivage

https://www.historickaslechta.cz/autor-pise/podnikani-rodu-piette-rivage/