Jan Šula

Plzeňský a pražský architekt a pedagog Jan Šula patřil mezi poměrně konzervativní tvůrce období pozdního historismu a oddané stoupence akademismu a novorenesančního stylu v architektuře. V letech 1879–1885 studoval pozemní stavitelství na české technice v Praze a poté krátce působil u profesora Jana Kouly a ve státní stavební službě. V roce 1891 nastoupil místo profesora průmyslové školy v Plzni a věnoval se mimo jiné i tvorbě učebnic (např. učebnice Tvarosloví z roku 1900). V Plzni působil až do roku 1906, kdy přestoupil na průmyslovou školu v Praze, jejímž ředitelem se stal v roce 1914. Většina jeho projektů se týkala Plzně či Prahy a dominovaly mezi nimi návrhy měšťanských domů a velkých veřejných budov. Jeho nejznámější a zároveň nejkontroverznější realizací se stala budova Malostranské záložny v Praze na rohu Mostecké ulice a Malostranského náměstí z roku 1895, problematická z hlediska památkové péče. Vilém Mrštík ji ve svém slavném manifestu Bestia triumphans neváhal označit za narušitele „rozkošného prospektu Mostecké ulice, který zatarasil i pohled na Mikulášský chrám a který kvůli absenci podloubí zhanobil celý dojem Malostranského náměstí“. Architektonické pojetí Šulových budov se skutečně řadilo mezi ta konzervativnější, pevně zakořeněná v tradici historismu 19. století, do níž se jen obtížně dařilo proniknout aktuálnější secesi.

zdroj: https://lam.litomysl.cz/architekt/173-jan-sula

Foto: Jaromír Kovář, Průmyslová škola stavební v Plzni a výstavba města, Minulostí západočeského kraje XVI, 1980, s. 121.