Rodina Petschkové
Rodina Petschků byla vlivná česko-německá židovská dynastie obchodníků, podnikatelů, průmyslníků a bankéřů aktivní na konci 19. a začátku 20. století. Petschkové v meziválečném období společně ovládali 50 procent evropské produkce uhlí. Na východ od Labe se jejich podíl pohyboval mezi šestašedesáti až sedmdesáti procenty.
Byli nejbohatší podnikatelskou rodinou v českých zemích a jednou z nejbohatších v Evropě a jejich jméno se proto objevuje jako synonymum pro prosperitu židovské podnikatelské elity v Čechách od počátku rakousko-uherské monarchie až po meziválečné období v době první Československé republiky. Všichni členové rodiny Petschků opustili střední Evropu v době nacistické hrozby v letech 1934 až 1938. Jejich potomci dnes žijí v USA, Kanadě a Argentině.
Petschkové své jméno odvozují od německého názvu obce Pečky (německy Petschek) na Kolínsku ve středních Čechách, kde žili nejpozději od počátku 18. století. Původně ortodoxní rodina Petschků se na počátku 20. století přiklonila k liberálnímu judaismu. V pozdějším období se původně jednotná kolínská rodina rozdělila na větve pražskou a ústeckou, které si vzájemně konkurovaly. Další větev rodu byla činná v Rakousku a USA.
Prvním historicky doloženým pater familias byl Samuel (Šlojme) ben Josef Halevi (1746–1822), začínal jako chudý hauzírník, tj. podomní prodejce žijící v Pečkách, který v době reforem císaře Josefa II. začal používat příjmení Petschek. Po jeho smrti následoval coby patrilineární hlava rodiny vždy prvorozený syn Israel ben Samuel Halevi Petschek. Po smrti Samuela Petschka 21. září 1789 se hlavou rodiny stal v Pečkách narozený syn Israel. Ten byl ženatý s Alinou Raudnitzovou (1795-1865) a z jejich manželství se narodilo deset dětí. V září nebo říjnu 1822 se z Peček rodina přestěhovala do Kolína a potomci těchto Petschků již narození v Kolíně se nazývají kolínští Petschkové (něm. Koliner Petschek). Stejně jako jeho otec si i Israel Petschek vydělával na živobytí rodiny jako podomní obchodník především s textilním zbožím. Zemřel 23. srpna 1852 v Kolíně.
Jeho synové položili ekonomický základ svého rodu:
Moses Petschek (1822–1888). Ten jako první z rodiny dosáhl velkého jmění rodiny a je považován za skutečného zakladatele podnikatelské dynastie. Začínal jako lichvář a spekulant s pozemky a rozpoznal rostoucí potenciál hnědého uhlí jako paliva budoucnosti, proto nakoupil podíly v těžařských společnostech a nově založených bankách. V roce 1876 však byl pro lichvu vypovězen z Kolína a následně se s rodinou usadil v Praze. Jeho synové a vnuci později získali četné firemní podíly v bankách a v uhelném, papírenském, sklářském a chemickém průmyslu. Taktéž bratři Mosese Petschka, Abraham a Samuel, nebyli o nic méně podnikaví a nejpozději v polovině 60. let 19. století se jim také podařilo prosadit se v řadách vyšší buržoazie.
Abraham Petschek, zvaný Adolf, je považován za zakladatele vídeňské rodové linie. Jako obchodník s cennými papíry a bankéř vydělal značné jmění, avšak v roce 1873 musel vyhlásit bankrot, což vyvolalo krach na vídeňské burze. Dva z jeho synů byli první Petschkové, kteří emigrovali do Severní Ameriky a v New Yorku úspěšně založili první rodinné firmy v USA.
Samuel Petschek (1825-1890) pokračoval v otcově textilním podnikání a v rodném městě otevřel velký obchod s galanterním a střižným zbožím. Po smrti Samuela opustili Kolín také jeho potomci.
Po smrti Mosese Petschka se hlavou rodiny stal jeho prvorozený syn Isidor. Za něj se rodina rozdělila se na dvě linie. Isidor Petschek spolu s bratrem Juliem založil pražskou linii rodu zvanou pražští Petschkové (Prager Petschek), zatímco bratr Ignaz se vydal vlastní cestou a založil ústeckou linii Aussiger Petschek. Obě větve rodu si navzájem konkurovaly, ale jako celek přivedly své podniky a bohatství celé rodiny k absolutnímu vrcholu. Od roku 1913 byli Petschkovi v médiích přezdíváni „rakouští Rockefellerové“. Později byli díky svému velkému vlivu a bohatství v Československu nazýváni také „českými Rothschildy“.
Pražská větev rodiny měla obchodní podíly zejména v papírenském, sklářském a chemickém průmyslu. Vlastnili také enormní množství akcií v bankách Bankhaus Petschek & Co. v Praze, Česká eskomptní banka, Česká banka Union, Anglo-rakouská banka, Anglo-International Bank, Anglo-československá banka, rakouská úvěrová instituce Creditanstalt pro obchod a průmysl a také několik bank v Německu, Nizozemsku, Španělsku, Anglii a USA.
Ústecká větev - Ignaz Petschek (na fotografii) (1857 Kolín –1934 Ústí nad Labem) z Ústí nad Labem ovládal obchod s hnědým uhlím v českých zemích a později i jeho těžbu v Německu. Patřil k předním evropským těžařům a jeho majetek byl oceněn na 200 milionů marek. Kromě Ignaze Petschka, byli součástí ústecké linie Petschků také jeho čtyři synové: Ernst Petschek (1887–1956), žil v Berlíně, Karl Petschek (1890–1960), žil v Berlíně, Franz Petschek (1894–1963), žil v Ústí, Wilhelm Petschek (1896–1980), žil ve Vídni a Berlíně. Na začátku 20. let 20. století se Ignaz Petschek a jeho synové přestěhovali do Německa, kde měli těžiště svých obchodních aktivit. Teprve v pokročilém stáří se Ignaz vrátil zpět do Ústí nad Labem. Ústečtí Petschkové rádi veřejně dávali najevo své bohatství a společenské postavení. Své osmdesátiny Ignaz Petschek oslavil jako „Fugger současnosti“. Palácové vily Ignaze a Franze Petschkových v Ústí stále patří k nejpompéznějším budovám ve městě. Ignaz Petschek byl podle novinových zpráv nejbohatším člověkem první Československé republiky. Jeho pražští příbuzní byli k takovým veřejným prohlášením vždy diskrétní. O jejich neuvěřitelném bohatství však svědčí i 13 pražských vil a několik vil v severních Čechách. Největší a nejluxusnější je vila Otto Petschka.
