Antonín Wiehl

Architekt

1846 - Narozen 26. dubna 1846 v Plasích.

1864 - Studium architektury u prof. Zítka na pražské technice v l. 1864-68, poté cestuje po Evropě.

1871 - První zaměstnání u arch. Fr. Schmoranze ve Slatiňanech, pak v letech 1871-73 asistentem na české technice v Praze.

1873 - Od roku 1873 samostatný architekt.

1882 - Po jmenování stavebním radou je v l. 1882-94 členem Obecního zastupitelstva pražského. Stává se vyhledávaným pražským vlasteneckým architektem, brzy značně zámožným. Zvolen prvním předsedou českého Spolku inženýrů a architektů SIA.

1887 - Od roku 1887 konzervátorem Ústřední komise pro zachování památek.

1895 - Roku 1895 jmenován členem České akademie pro vědy, slovesnost a umění, v níž pracuje v uměleckých a archeologických komisích. Svůj dům na Václavském náměstí i značné jmění odkázal České akademii věd.

1910 - Umírá 4. listopadu 1910 v Praze.

---

Po prvních dílech ovlivněných italskou renesancí dospěl k osobitému výtvarnému projevu. Ve svých novorenesančních stavbách se snažil zhodnotit typicky české architektonické tradice z konce 16. století - štíty domů, sgrafitová průčelí, členění oken apod. Patřil proto k nejtypičtějším představitelům české novorenesance. Na výzdobu svých domů povolával přední umělce tzv. generace Národního divadla - Alše, Ženíška, Myslbeka, Suchardu, Schnircha aj. Sám byl vynikajícím kreslířem a malířem a učitelem generace architektů, představované Polívkou, Balšánkem, Koulou, Stibralem, Kříženeckým, Zeyerem, Štechem aj.

zdroj: https://www.archiweb.cz/antonin-wiehl