Zámek Lukavec

Tvrz v Lukavci se poprvé připomíná v r. 1543 v souvislosti s rodem Lukaveckých z Lukavce. Původní tvrz stávala v místech západního traktu dnešního zámku. Tomu nasvědčuje nepravidelný půdorys zvláště jižní části tohoto traktu a síla obvodového zdiva.

Rodu Lukaveckých patřila až do roku 1623, kdy se Mikuláš mladší Lukavecký účastnil stavovského povstání a o třetinu majetku přišel. Tu získala královská komora. Té později připadl i zbytek Mikulášova majetku a od ní majetek získává rod z Pöttingu. Po roce 1650 docházelo k rychlému střídání majitelů.

V roce 1707 zakoupil zadlužený Lukavec v dražbě Josef Stockhammer. V držení Stockhammerů zůstal do roku 1769. Právě za jejich vlastnictví byla tvrz přestavěna na barokní zámek.

V roce 1769 panství koupil Štěpán Briffaut ze Slavětína, jehož potomkům náležel Lukavec až do r. 1831. Na konci 18. století byl postaven severně od zámku drobný klasicistický pavilón, který byl podle své originální podoby nazýván Hříbek. Současně byly provedeny i rozsáhlejší úpravy zámeckého parku.

Roku 1831 zámek odkoupil Jan Thun-Hohenstein. Roku 1841 zámek zakoupil kníže Jiří Vilém Löwenstein. Od roku 1866 trávil v Lukavci svá mladá léta spisovatel Antonín Sova, jehož otec byl úředníkm löwensteinského velkostatku. Mladý Sova často pobýval v zámku a určitou dobu bydlel v Hříbku, kde je nyní zřízena jeho pamětní síň.

V roce 1914 zakoupil zámek továrník Alois Brey, který v letech 1915–1917 nechal zámek přestavět v duchu secese podle plánů Ladislava Skřivánka.

V roce 1948, kdy patřil Jiřímu Prylovi, byl zkonfiskován a využíval se pro školské potřeby. V letech 1972–1975 proběhla generální rekonstrukce zámku.

Z chátrajícího zámku by se mohla stát chlouba městyse. Mohla. V roce 2014 chybí však potřebné peníze, konkrétně zhruba 80 milionů korun na opravy. Majitel barokního zámku, Dřevozpracující družstvo Lukavec, proto spojilo síly s nájemcem objektu – městysem – a společně se snaží získat finance na opravu z různých dotačních programů.