Rod Thun-Hohensteinové

Vůbec první příslušník šlechtického rodu Thunů usazený v českých zemích byl Kryštof Šimon Thun (1582–1635), císařský hofmistr a vojevůdce ve službách Řádu maltézských rytířů. Po Bílé hoře skoupil řadu panství v severních Čechách, například Benešov nad Ploučnicí, Děčín, Egerberk či Klášterec nad Ohří, patřily mu také Choltice na Pardubicku. Když Thuny císař v roce 1629 povýšil do stavu říšských hrabat, podle hrabství Hohenstein v Dolním Sasku přijali titul z Hohensteina. Proto se můžete setkat i s verzí jména Thun-Hohenstein.
Thunové stáli u zrodu českého porcelánu a jméno Thun 1794 dodnes nese jedna z nejstarších českých porcelánek. Josef Matyáš Thun (1794–1868) založil oboru bílých jelenů v Žehušicích a do němčiny přeložil Rukopis královédvorský. Na podnět Františka Thuna byla postavena Zemská porodnice U sv. Apolináře v Praze, kterou navrhl a postavil architekt Josef Hlávka. Předseda vlády František Antonín Thun (1847–1916) byl od roku 1889 místodržitelem Čech a díky němu bylo roku 1891 Čechům povoleno uspořádat Jubilejní zemskou výstavu. Jaroslav Thun se pak po atentátu v Sarajevu 1914 stal poručníkem dětí zavražděného následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho ženy Žofie.

V Praze Thunové postavili několik paláců. V paláci v Thunovské ulici nyní sídlí velvyslanectví Spojeného království v České republice, další Thunovský palác ve Sněmovní ulici je sídlem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, v Thunovském paláci v Nerudově ulici na Malé Straně je italské velvyslanectví. Jako Thun-Hohenštejnský se někdy nazývá také Toskánský palác na Hradčanech.

V roce 1945 byl veškerý majetek Thunů v Československu zkonfiskován, potomci dnes žijí hlavně v Rakousku.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/historicke/thunove-slechticky-rod-ktery-stal-u-zrodu-ceskeho

erb: Autor: Petr Tybitancl – Cour d'honneur 3; Praha, 1999, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=55169263